Hlavní jistotou má být pro vkladatele systém pojištění neanonymních vkladů. Zde až donedávna české banky zaostávaly, neboť v případě úpadku byly Fondem pojištění vkladů vypláceny náhrady do výše 90% vkladů, maximálně však 400 tisíc korun. Novela bankovního zákona však tento limit zvýšila na 25 tisíc eur, což je při aktuálním kurzu přibližně 830 tisíc Kč. V zemích EU je přitom vypláceno odškodnění do 30 tisíc eur.
Častým argumentem pro přestěhování konta do zahraničí bývají také úrokové sazby, které v tuzemských bankách nepokrývají ani míru inflace. Pro jejich srovnání použijme graf, který zachycuje úrokové sazby z vkladů se splatností do jednoho roku očištěné o index růstu spotřebitelských cen.
Pokud jste se při pohledu na tento graf odhodlali přesunout své úspory do zahraničí, měli byste zvážit ještě jeden fakt hovořící proti tomuto kroku, a tím je kursové riziko. Proti vkladům v euru totiž v současné době jasně vystupuje stále posilující kurz české koruny. Pokud byste například na začátku letošního roku převedli na eurový vklad do zahraničí 100 tisíc korun, činila by k dnešnímu dni samotná kursová ztráta více než 5 tisíc korun. Pokud tedy zohledníme ještě poplatky spojené s převody a s disponováním s účtem, hovoří zdravý rozum jasně pro investici v tuzemsku.
Ani samotné bankovní produkty nejsou výrazně pestřejší či lepší než ty v tuzemsku. Lze říci, že v oblasti zavádění technologií přímého bankovnictví dohnaly během letošního roku své evropské konkurenty takřka všechny větší tuzemské banky. Pozadu zůstávají v zavádění čipových karet, které nacházejí v podobě elektronických peněženek u zahraničních bank daleko větší uplatnění. V nepatrně větší míře dochází také ke křížovému prodeji (tzv. cross-sellingu) produktů ostatních společností ze skupiny přímo u bankovních přepážek nebo na internetových stránkách banky. Výrazným plus pro evropské banky je poskytování služeb online brokerage, díky kterým může klient nakupovat přes internet nejrůznější investiční instrumenty od akcií a podílových fondů až po indexové deriváty.
Komu by se nelíbilo mít svůj účet u takových bank, jako jsou například Deutsche Bank nebo Bank of Scotland? V dnešní době to není nikterak velký problém. Vždy ovšem záleží na tom, jak moc je nabídka takových bank lákavá a výhodná. Uvádíme proto stručné srovnání některých produktů u těchto bank s uvedením přibližných podmínek u bank v České republice.
| Typ služby | Deutsche Bank | Bank of Scotland | Přibližné podmínky v ČR |
| Měsíční vedení běžného účtu s internet bankingem a telebankingem | 103 Kč | zdarma | v průměru od 50 do 200 Kč |
| Kontokorent k účtu | ano, úroková sazba 11,32% | možnost přetažení do mínusu až 250 liber | většinou ano, úvěrový rámec je stanoven v závislosti na bonitě klienta |
| Roční vedení kreditní karty VISA Classic | 685 Kč | zdarma | mezi 300 a 600 Kč |
| Spotřebitelský úvěr na 3 roky Poplatek za převod do zahraničí | výše od 5 do 25 tisíc eur, efektivní úroková míra (tedy se zohledněním poplatků) činí 11,49% | až 25 tisíc liber, vyřízení do 24 hodin; úroková sazba je závislá na výši úvěru a nikoli na době splatnosti - pro úvěr 10 tis. liber je ef. úr. míra 8,9% | úrokové sazby se pohybují od 12% výše |
| Poplatek za převod 1.000 eur do zahraničí | 525 Kč | 550 Kč | 300 až 500 Kč |
| Online obchodování s akciemi a podílovými fondy | ano | ano | ne |
Má tedy smysl, zakládat si účet v zahraniční bance? Odpověď zní, že nikoliv. Ačkoli totiž existují v poskytovaných službách určité rozdíly, nelze říci, že by české banky za svými evropskými konkurenty nějak výrazně zaostávaly. Mínus můžeme připsat českým bankám především za nemožnost obchodování s akciemi a podílovými fondy přes internet a za v porovnání se zahraničím nízké úrokové sazby, které nepokrývají ani inflaci.
Je rozumné mít účet v zahraničí? Pokud ano, jakou banku nebo alespoň zemi byste zvolili Vy? Je podle Vašeho názoru srovnatelná kvalita služeb českých bank se zahraniční konkurencí?
