Od září fungují soukromí exekutoři, kteří posílili tým soudních vykonavatelů. Zabavit dlužníkův majetek je dnes proto jednodušší, dostane se i na lidi, kteří dluží na první pohled velmi malé částky, třeba jen několik stokorun. "Jakmile má věřitel v ruce takzvaný exekuční titul (na jehož základě lze mimo jiné zabavit věci dlužníka), což může být mimo jiné rozhodnutí finančního úřadu či správy sociálního zabezpečení, nemusí k soudu, ale může se rovnou obrátit na exekutora," říká advokát Vladimír Lamacz. Tento postup usnadňuje práci především institucím, prostřednictvím nichž lidé platí státní pokladně. Soukromý exekutor však může ulehčit život i věřitelům - soukromým osobám. "Jako exekuční titul poslouží rovněž notářský zápis. Takže pokud se například dva lidé - věřitel s dlužníkem - dohodnou u notáře, nemusí se soudit. Věřitel jen předá "dohodu" soukromému exekutorovi, který zařídí vše potřebné. Pochopitelně, dlužník musí být ochotný se dohodnout," dodává Vladimír Lamacz.
Jak uvedla mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová i soudy dnes pracují v případě lidí, kteří dluží institucím typu pojišťoven a úřadů, rychleji. Zatímco jiné spory se táhnou i několik let, rozhodnutí o obstavení účtu či majetku padne obvykle do dvou až tří měsíců.
Zabavení soukromého majetku je až tím posledním krokem cesty, pomocí níž se věřitelé snaží získat peníze, které jim náležejí. Co ji předchází? Úřady, společnosti a banky se shodují, že se nejdříve snaží s dlužníkem domluvit a zjistit, proč nevyrovnal svůj závazek. Když nepomohou upomínky a dlužník ignoruje ochotu se dohodnout například na splátkách, nastupují často agentury na vymáhání pohledávek, případně advokáti. Pokud ani ti neuspějí, případ se předává soudu, případně rovnou exekutorovi. Dlužník nemusí hned najít prázdný obývací pokoj, soud totiž může nařídit mimo jiné obstavení účtu nebo pravidelné strhávání určité částky. Jednodušší to mají leasingové společnosti. Zboží, které jim klienti splácejí totiž patří až do poslední splátky jim. Mohou je tedy jednoduše zabavit.
Další zbraň proti dlužníkům - zveřejnění jejich jména, které většinou doprovází přinejmenším ostuda - dnes věřitelé v případě soukromých osob používat nemohou. Jak uvádí na svých internetových stránkách Úřad pro ochranu osobních údajů, údaje o dlužníkovi lze zveřejnit jen s jeho souhlasem. "Většině neplatičů nájemného bylo velmi nepříjemné, když se jejich jméno ocitlo v místním zpravodaji i s částkou, kterou dluží. Mnozí z nich rychle přišli a alespoň se snažili dohodnout. Nyní tuto možnost už nemáme," říká pracovnice městského úřadu ve Vamberku. Upozornit lze pouze na neplatiče - právnickou osobu. Seznam dlužících firem například vystavila na svých webových stránkách pobočka Všeobecné zdravotní pojišťovny v Mostě.
O část anonymity na jaře přijdou dlužníci pěti tuzemských finančních ústavů. Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, GE Capital Bank a HVB Bank Czech Republic začnou totiž využívat společný registr dlužníků, do kterého budou zapisovat své problémové klienty. Takže ten, kdo si vzal půjčku, kterou nesplácí v jednom finančním ústavu, už neuspěje v dalším. Podobný seznam už mají k dispozici některé úvěrové firmy poskytující zboží na splátky. Zatím však nemá podle mluvčí společnosti Home Credit Renaty Pavlíčkové celorepublikový dopad.
Pomohou soukromí exekutoři zvýšení vymahatelnosti neplacených dluhů? Co podle Vás přinese zavedení registru dlužníků?
