Vyhnuli by se tak starostem s každoročním vyřizováním dokumentů, což experti na lidská práva považují za velmi složitou a neprůhlednou proceduru. Je pravděpodobné, že Špidlův projekt schválí vláda. Už příští rok by tedy zmíněnou nabídku mohlo využít několik stovek lidí.
"Počítám, že během půl až tři čtvrtě roku bychom rozběhli zkušební verzi," uvedl Špidla. Jeho plány podporuje i ministerstvo vnitra, které na projektu spolupracovalo. "I OSN nám doporučuje, že je potřeba řešit stárnutí obyvatelstva. Můžeme diskutovat o způsobu provedení, ale koncepci podporujeme," řekl ministr Stanislav Gross.
Špidlův úřad připravil po vzoru kanadské imigrační politiky podrobný návrh, jak postupovat. Po dobu jednoho roku má běžet pilotní projekt. Pokud bude úspěšný, časem dostane šanci až několik tisíc cizinců ročně. Podmínkou bude, aby tito lidé už v Česku pracovali, byli mladí a "nezatěžovali sociální systém".
Nemá-li Česká republika vymírat a riskovat problémy s nedostatkem peněz na penze, musí podle ministra práce Vladimíra Špidly otevřít dveře cizincům a dát jim podmínky, aby se mohli v zemi usadit i s rodinou.
Už příští rok chce Špidla spustit novou politiku, kdy si úřady budou vybírat mladé a kvalifikované přistěhovalce a zjednoduší jim život v České republice. "S podobnou selektivní politikou přichází stále více vyspělých států. Počet zajímavých lidí ve světě je omezen, a kdo dřív přijde, ten uspěje," vysvětluje spoluautor projektu Michal Meduna z ministerstva práce.
Uspěje-li Špidla ve vládě, dostanou cizinci možnost nechat se od českých úřadů obodovat a otevře se jim šance k dlouhodobému či trvalému pobytu. Sítem mají projít lidé, kteří nejlépe splní účely, kvůli nimž ministerstvo program navrhuje. To znamená, že:
- uleví důchodovému systému, protože budou platit daně do státního rozpočtu jako každý zaměstnaný Čech. Navíc přivedou rodiny a omladí populaci. Česká republika stárne a počet narozených dětí se zvýšil loni poprvé po deseti letech;
- zaplní volná pracovní místa, na která bude kvůli stárnutí českého národa stále méně uchazečů, a přispějí svými znalostmi k rozvoji ekonomiky. "V roce 2030 bude na českém trhu práce chybět 422 tisíc lidí v produktivním věku," varuje ministerstvo práce.
Uchazeč získá například bod za každý rok střední či vysoké školy, dvanáct bodů za roční praxi v Česku, deset bodů za jazykové znalosti a dalších deset bodů, pochází-li ze země v okolí.
Pohlaví nebude hrát roli. Ale protože úspěšní kandidáti nemají podle navrhovaného plánu "zatěžovat sociální systém", dostanou trestné body za každý rok po třicítce. Naopak až dvacet kladných bodů mohou dostat ti, kteří přivedou manžela či manželku a děti.
Na selekci lidí podle věku či země původu má stát podle ministerstva právo, protože podle mezinárodního práva si "lidé v přístupu na cizí území nejsou rovni".
To připouštějí i experti na integraci uprchlíků, ale přesto mají námitky. "Nejsem příznivcem takového favorizování některých lidí, dokud nemáme dobře vyřešen celkový přístup k cizincům. Daleko větším přínosem by bylo napnout síly, aby celková politika byla vlídnější," soudí Pavel Bílek z Helsinského výboru.
Veškeré návrhy ministra Špidly jsou pouze prvotním plánem, který se nakonec po projednání ve vládě může změnit. Především ministerstvo vnitra, které jinak koncepci v zásadě podporuje, varuje před řadou úskalí při zavádění projektu do praktického života.
"Je potřeba vytvořit podmínky k tomu, aby tito cizinci nebyli závislí na sociálních dávkách, byla dostatečně zajištěna školní výchova dětí, výuka jazyka, podpora v případné nezaměstnanosti a podobně," varuje ředitel odboru imigrační politiky Tomáš Haišman.
Hlasy z podniků potvrzují, že projekt má smysl. "Už dnes cítíme nedostatek specialistů v řadě oborů a některé špičkové dělnické profese musíme hledat v cizině," uvedl personální ředitel plzeňské Škody Holding Michal Kraus. Proti projektu neprotestují ani odbory.
