Prémie za vítězství byla v Jablonci patnáct tisíc, Semanova pokuta bude zřejmě vyšší.
Ví se o něm, že je to problémový fotbalista. Bude mu devětadvacet, ale pořád je stejný: rozdává rány a někdy to přežene. "Jiný nebudu. Odmalička jsem vzteklý, když mi něco nejde, dupnu si. Je dobře, když si lidi říkají, že se na hřišti občas chovám jako blázen. Takový prostě jsem."
V Semanovi koluje prudká slovenská krev, jedenáct let žil u Spišské Nové Vsi, jeho otec je Slovák. V soukromí už se však zkrotil. Uklidnila ho přítelkyně, studentka medicíny, se kterou žije. "Když doma vybuchnu, tak jen na minutku."
Pro ligu Semana objevila Příbram, z nuly tam vyrostl v obávaného bijce. Jenže pak měl jednou u Chomutova bouračku ve dvě v noci a tím si podepsal ortel. "Nechápu, co tam dělal. Druhý den ráno měl mít trénink, nebudu s ním mít žádné slitování," řekl tehdy trenér Kotrba a dohola ostříhaného útočníka vyřadil na tři dny z týmu.
Na podzim dělal v Příbrami jen náhradníka, Jablonec jej vysvobodil. Útočník si nechal narůst vlasy, ale nezměnil se. Už při zimním turnaji v Karlíně byl vyloučen po strkanici s Marešem z Bohemians. "Bereme ho, ale musí se udržet mezi mantinely," říká trenér Hřebík.
