Zatím vláda včera vrátila novelu zákona o kampeličkách ministrovi Pavlu Mertlíkovi k přepracování, protože jeho návrh byl proti praxi v Evropské unii měkčí. Záložny mají podle odborníků jedinou šanci, že se sdruží pod jednu banku, která by jejich činnost zastřešila. V opačném případě nebudou mít sílu udržet se na trhu.
Kampeličky čekají v budoucnu těžké časy. Vláda plánuje přijmout zákon, který dramaticky zvýší požadavek na objem základního jmění, což většina z nich nebude schopna splnit. Vláda včera měla projednat připravenou novelu zákona o kampeličkách, ale vrátila ji ministerstvu financí k přepracování. "Vláda chce rovnou plnou harmonizaci s praxí v zemích Evropské unie.
To znamená ještě víc přitvrdit," uvedl mluvčí ministerstva financí Libor Vacek.
V zemích EU je minimální požadavek na základní jmění kampeliček zhruba 200 milionů korun. To je čtyřistakrát více, než jsou současná pravidla. Připravená novela chtěla evropský limit zavést až v době vstupu do unie a do té doby zvýšit současnou hranici na dva miliony korun.
Bez omezení v současnosti funguje 73 kampeliček, v nichž je sdruženo asi 23 tisíc členů. "Pokud budeme muset srovnat právní normy s evropskými, tak požadavek na kapitál vidím jako dost těžce překonatelnou hranici," potvrdil šéf Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Ivo Vrzal.
V připravené novele je dále navržené omezení, že by kampelička mohla mít maximálně jeden tisíc členů. Aby tedy splňovala evropské normy na kapitálovou sílu, musel by jeden člen zaplatit členský vklad, z jejichž součtu se vypočítává základní jmění, minimálně 200 tisíc korun.
"Jestli se má vytvořit dostatečný kapitál, tak toto omezení jde jednoznačně protisměrně. Za takovýchto podmínek to nikdo nebude zakládat ani provozovat. Je to zbytečné, všechny kampeličky takhle zaniknou. Domnívám se, že to ministerstvo dělá proto, aby od toho mělo pokoj," soudí bývalý šéf České asociace záložen Richard Mandelík.
Šanci na přežití kampeliček v prostředí tvrdších evropských norem vidí Mandelík v tom, že by vznikla jedna zastřešující banka a jednotlivé kampeličky by fungovaly prakticky jako její pobočky. "Záložny by tvořily jednotky celku, jejich malé kapitály by se sčítaly. Produkty by se tvořily v té bance a i kontrola by byla jednodušší," tvrdí Mandelík.
Systém "zastřešující banky" se diskutoval i na ministerstvu financí. V návrhu novely stojí, že od vstupu do EU by měla činnost záložen podléhat zákonu o bankách.
Kontrolu nad kampeličkami by ještě předtím měl převzít bankovní dohled centrální banky. Ten se tomu však brání. "Dokud není jasné, jestli kampeličky zastřeší nějaká banka, nebo ne, nebylo by z pohledu regulátora účelné přepřahat koně za jízdy," řekl mluvčí centrální banky Milan Tománek.
Kromě tvrdších pravidel pro fungování má změna zákona přinést i vyšší pojištění vkladů v kampeličkách. Limit pojištění by se měl zvýšit z 80 na 90 procent vkladů a ze současných maximálních 100 tisíc na zhruba 750 tisíc korun.
