|
Měla by pomoc klientům zkrachovalých kampeliček řešit vláda, nebo soud? - hlasujte v anketě |
Zhruba stovka zástupců klientů zkrachovalých kampeliček zahájila v pondělí protest před Úřadem vlády. Chtějí tak donutit ministry, aby se zabývali jejich situací a vymohli pro ně peníze, o které přišli.
Lidé chtějí vytrvat v protestech po celý týden, pokud do té doby nepřistoupí vláda na jejich požadavky, jsou odhodláni obrátit se na soud. Podle organizátora Vlastimila Šimáka ze sdružení Směr 1. družstevní záložna Ostrava jsou právníci už připraveni.
Klienti dužstevních záložen jsou z valné části lidé v důchodovém věku, kteří přišli o celoživotní úspory.
Při pondělním příjezdu ministrů na zasedání skandovali hesla: Vláda ven! a Vraťte nám peníze! Ostraha úřadu musela být posílena.
Mezi protestující přišel pouze ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Ten je upozornil, že vláda jejich situaci nezavinila, přesto se jí zabývá a do sněmovny už předložila návrh, jak situaci vyřešit. Ten ale poslanci neschválili.
Kampeličky? Věčný problém
Více než rok po rozpoutání první vlny uvalování nucených zpráv na družstevní záložny jsou jejich klienti stále neuspokojeni. Úřad pro dohled nad družstevními záložnami už zasáhl proti 19 kampeličkám.
Ty sdružují celkem vklady 9,52 miliardy korun a mají téměř 105 tisíc členů. Zkrachovalé kampeličky zadržují téměř 92 procent všech vkladů a sdružují přibližně 82 procent členů celého družstevního peněžnictví.
V úterý má Poslanecká sněmovna znovu v prvním čtení projednávat vládní návrh zákona, podle kterého by se klientům zkrachovalých ústavů dostalo alespoň částečného odškodnění prostřednictvím vydání dluhopisů v objemu šesti miliard korun a se splatností 20 let.
První záložnou, která se 4. října loňského roku dostala do nucené správy, byla Družstevní stavební záložna Praha. Její vklady činily 88 milionů korun, očekávaná ztráta ale dosáhla více než dvojnásobku - 173 milionů korun.¨
Zatím poslední kampeličkou poslanou do konkurzu byla Živnostenská družstevní záložna ze Dvora Králové nad Labem. 2 700 klientů jí svěřilo dohromady přes 240 milionů korun.
Dosud největší objem vkladů mezi problémovými kampeličkami spravovala 1. Družstevní záložna Ostrava. Nucená správa na ní byla uvalena na začátku loňského listopadu, na konci téhož roku spravovala vklady za 3,36 miliardy korun.
Kdo za to může
V pozadí krachu ostravské záložny krachu stojí podobné příčiny jako u většiny ostatních. Velká část svěřených prostředků byla poskytnuta v nepokrytých úvěrech, jejichž návratnost je třeba jen 20 procent.
Příčiny problémů několika ústavů také prošetřuje policie. Členové managementů kampeliček totiž svými nezákonnými machinacemi odčerpávali a převáděli majetek záložen na svá soukromá konta.
Svůj díl viny nese také Úřad pro dohled na družstvními záložnami, který měl podobným nekalostem předcházet. Někteří odborníci se shodují v názoru, že úřad nepracuje správně protože jeho činnost financují samotné kampličky.
Vlna nucených správ přišla až když ministr financí Pavel Mertlík jmenoval do čela úřadu Iva Vrzala. Před Mertlíkem nesli odpovědnost za jmenování šéfa úřadu ministři Ivo Svoboda, Ivan Pilip a Ivan Kočárník.
Nucení správci často marně hledají odpověď na otázku, kam peníze zmizely. Potýkají se přitom s řadou překážek, od špatného účetnictví, přes spletité vazby mezi kampeličkami až po poskytování nekvalitních půjček.
