Vedení resortu se Rychetský ujal za doprovodu premiéra Miloše Zemana a odstoupivšího ministra Otakara Motejla.
"Zákony, které nepředložíme začátkem příštího roku, už budou mít velmi malou šanci, s ohledem na posléze se blížící volby, na řádné a kultivované projednání," prohlásil Rychetský.
Rychetský je vicepremiérem, ministrem spravedlnosti i senátorem
Místopředseda vlády Pavel Rychetský je od úterý zároveň ministrem spravedlnosti. Vedením resortu jej v pondělí pověřil prezident Havel, když dosavadní ministr Motejl podal demisi. Rychetský předpokládá, že v čele ministerstva stráví pouze několik měsíců, protože je pracovně velmi vytížen. Kromě nové funkce totiž stále zůstává vicepremiérem pro legislativu a ještě musí plnit své povinnosti jako senátor. Svou novou funkci chce tedy předat hned, jak se podaří nalézt vhodného nástupce.
Jediný nestranický ministr ve vládě ČSSD Otakar Motejl se rozhodl k odstoupení po neúspěších s prosazením justiční reformy v Poslanecké sněmovně. Motejl potvrdil, že přijal kandidaturu na post ombudsmana.
Havel Motejlovi poděkoval za práci, kterou v ministerské funkci vykonal. "Želbohu reforma celého justičního systému neprobíhá tak, jak bychom si přáli," posteskl si prezident v narážce na důvod, kvůli němuž Motejl opouští ministerskou funkci.
Nyní je podle Havla čas na prostudování návrhů norem, jež sněmovna zamítla, a vysvětlení důležitosti reformy i veřejnosti, například formou brožury. "Po dalších třech měsících by znovu ty předlohy v nějaké, řekněmež upravené podobě přišly do parlamentu. Ta reforma je nevyhnutelná," nastínil prezident svou představu.
Odstupující ministr ubezpečil prezidenta, že bude nápomocen svému nástupci, aby reforma justice dospěla ke zdárnému konci.
|
JUDr. Pavel Rychetský |
| Roku 1990 byl jmenován generálním prokurátorem a v letech 1990 až 1992 místopředsedou vlády ČSFR a předsedou legislativní rady vlády ČSFR. Po odchodu z vlády se věnoval advokátní praxi a přednášení politologie na VŠE. V letech 1966 až 1969 se stal členem KSČ, odkud vystoupil. Byl spoluzakladatelem a signatářem Charty 77, spoluzakladatelem OF a představitelem liberálního klubu OF. |
| V roce 1996 byl zvolen senátorem. Až do jmenování místopředsedou vlády byl předsedou Ústavně-právního výboru Senátu. |
| Rychetský se narodil 17. srpna 1943 v Praze, je ženatý a má tři děti. |
Horkým kandidátem na křeslo ministra spravedlnosti je údajně předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš.
Motejla ostře kritizovala přesedkyně Nejvyššího soudu
Odstupujícího ministra Motejla v těchto dnech ostře kritizovala předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Vytkla mu nedostatek schopnosti komunikovat s politiky, věcné chyby v jeho neúspěšné reformě soudnictví i v přístupu k soudům.
Motejl už dříve přiznal, že politický rozměr reformy podcenil.
"Není možné si myslet, že lze politiku dělat tak, že člověk přijde s jedním odborným, nebo možná takzvaně odborným názorem a že všichni budou poslouchat právě proto, že ten názor je vydáván za odborný. To neplatí ani v právu. Tedy já se domnívám, že tady šlo o poruchu v komunikaci," prohlásila Wagnerová v reakci na Motejlova slova, že nechtěl zatahovat politiku do procesu formování justice.
Soudkyně rovněž naznačila, že ministerstvo nedostatečně konzultovalo klíčovou část reformy soudnictví - novelu trestního řádu - s odborníky z Nejvyššího soudu. Motejl oponoval tím, že právě soudci Nejvyššího soudu se na tvorbě novely přímo podíleli.
Wagnerová připustila nedostatky i na soudech samotných, ale kprosazování změn podle ní potřebují mít jejich předsedové silné zázemí a jistotu podpory ministra. "Mám pocit že i v tomto ohledu ministerstvo v tom posledním období selhávalo," soudí Wagnerová. Motejl uvedl, že právě zásadní změna v postavení předsedů soudů byla součástí reformy, kterou odmítla Poslanecká sněmovna.
