"Je to mašina na góly, z ničeho nic se dostane k balonu, dává góly, které nikdo nečeká. Ale bez spoluhráčů, kteří na něj pracují, by nedokázal nic," charakterizuje vynikajícího hlavičkáře Jozef Jarabinský, trenér a expert přes turecký fotbal. Přezdívají mu "Býk od Bosporu". Příznačné pro hráče, který od šestnácti let bombarduje všechny gólmany v turecké lize. Ročně v ní nastřílí dvacet až třicet gólů, někdy i víc. Třeba v ročníku 1996/97 jich dokázal dát osmatřicet a byl vyhlášen nejlepším evropským kanonýrem.
Jeho jméno má zvuk. Někdy se objevuje na soupiskách jako Hakan (křestní jméno), jindy Sükür (příjmení). S tím jsou problémy u všech tureckých fotbalistů. V tomto státě na pomezí Evropy a Asie je zvykem, že hráči uvádějí na prvním místě své křestní jméno. Když ale v létě 1995 vyrazil do AC Turín, pro celou Itálii se stal Sükürem.
Jeho odchod do ciziny byl ostře sledovanou událostí. Turečtí fotbalisté až na výjimky zůstávají doma, poutá je muslimská víra i velké peníze, které si vydělávají hlavně v klubech silné istanbulské trojky Galatasaray, Fenerbahce a Besiktas. Z dnešního národního týmu jsou venku jen Tugay v Glasgow Rangers a Izzet v Leicesteru. Muzzy Izzet je ale jiný případ: narodil se v Londýně, kde se teprve potom doučoval turečtinu.
Opěvovaný Sükür v Turíně pohořel. "Cítil jsem se osamělý, chyběla mi moje láska," vysvětloval si krach. Byl zamilovaný do osmnáctileté studentky a nedokázal žít bez ní. Oženil se a po pouhém čtvrt roce cestoval zpět do Galatasaray s bilancí pěti zápasů a jediného gólu v italské lize. Sükür je hodně citlivý. Osobní krize ho naprosto rozhodí. "Když se mu rozpadlo první manželství, byl z toho vyřízený. Úplně ztratil koncentraci," povídal Graeme Souness, který tehdy trénoval Galatasaray. Hráče rovněž těžce zasáhlo, že jeho první manželka zahynula při zemětřesení v Kocaeli. Ze všeho se ale dostal, loni v létě se podruhé oženil a uspořádal velkolepou hostinu za patnáct milionů korun, na niž pozval 1200 hostů.
Stále střílí góly a množí se dohady, že podruhé zkusí štěstí v cizině. Loni se jednalo o přestupu do Juventusu. "Já po tom moc netoužím," přiznal tehdy. Za vším stáli činovníci Galatasaray, kteří ho potřebovali prodat, aby utržili v přepočtu víc než půl miliardy korun a vytáhli klub z velkých dluhů. O ekonomické krizi istanbulského kolosu se dokonce šíří i sám Sükür. "Je pravda, že jsme za posledních osm měsíců nedostali peníze, ale hrajeme fotbal z lásky pro Galatasaray," řekl tureckým novinářům na dotaz, jestli mu klub dluží. Zda tím myslel základní plat, či prémie za prvenství v Poháru UEFA, už nedodal.
Naplno se soustředí na evropský šampionát. Minule v Anglii na něm nedal ani gól. Chce napravit svou pověst. "Turecko patří mezi osm nejfotbalovějších zemí Evropy, tak bychom měli ze skupiny postoupit. Musím pro to něco udělat."
