K čemu jsou dobré instituce jako MMF nebo Světová banka?
V případě MMF by to měla být prevence krizí a krátkodobá pomoc strádajícím zemím. Světová banka by naopak měla bojovat proti chudobě ve světě.
Kritici z řad odpůrců globalizace tvrdí, že politika obou organizací spíš rozvojovým zemím škodí, než aby jim pomáhala...
Nemyslím si, že to je úplně pravda. Samozřejmě někdy je jejich pomoc vládami zneužívána nebo směřuje do programů, které ekonomice zrovna neprospívají. Neplatí to ale všeobecně.
Kde vidíte nejvážnější problémy fungování těchto institucí?
V případě MMF je to fakt, že finanční krize minulých let byly hlubší, vážnější, než tomu bývalo dříve. Takže fond musí udělat co nejvíce, aby byly méně časté a jejich dopady mírnější, i když je samozřejmě nelze úplně vyloučit.
U Světové banky a dalších regionálních rozvojových bank je problémem, že toho hodně namluví o snižování chudoby v zemích třetího světa, ale pokud jde o konkrétní činy, jsou skoro bezzubé.
Jejich programy, které by měly pomoci chudobu odstraňovat, jsou nesmyslně zaměřeny na ty průměrně bohaté rozvojové země, nikoli na ty nejchudší.
Co by se tedy mělo změnit?
Pokud vezmu například Světovou banku, tak jsou to tři oblasti: odpuštění dluhů výměnou za strukturální reformy, zrušení programů půjček zemím s průměrnými příjmy obyvatelstva a jejich nahrazení systémem grantů pro nejchudší země, zavedení nového programu subvencovaných půjček cíleného na strukturální reformy.
Jak granty, tak systém půjček musí být velmi přísně sledovány nezávislou institucí, což se nyní neděje. Peníze by měly být uvolněny jen v případě, pokud tento orgán uzná, že bylo v zemi dosaženo pokroku.
V případě MMF navrhla naše komise Kongresu dvě hlavní věci. Pokud nějakou zemi postihne krize, bude muset splnit předběžné podmínky platné pro všechny, aby se jí dostalo pomoci fondu.
Zkrátka MMF bude poskytovatel pomoci poslední instance. To znamená, že země půjdou nejdříve na finanční trhy a výměnou za půjčku poskytnou určité záruky.
Pokud tyto trhy nebudou fungovat, potom se teprve budou moci obrátit na MMF. Fond by měl tedy mít velmi malou úlohu jako poskytovatel dlouhodobých úvěrů, ale velmi důležitou v případě, že trhy nefungují tak, jak by měly.
Americký ministr financí Lawrence Summers během víkendového zasedání MMF a Světové banky navrhl zásadní přestavbu fondu, který by se měl z dlouhodobých půjček přeorientovat právě na krizové financování. Toho chce dosáhnout mimo jiné i zvýšením úrokových sazeb na dlouhodobé úvěry podle toho, jak je země splácí a jak často si půjčuje...
To jsou některá z doporučení naší komise. Summers přijal mnohá z nich, ne však všechna. Jedno z těch hlavních je, že fond by se neměl pokoušet uplatňovat svou politiku v padesáti nebo sedmdesáti různých zemích jako nyní.
Tyto vlády by měly být odpovědné za svá vlastní rozhodnutí. Fond jim může dát radu, nemůže být ale pod tlakem, že musí některé zemi poskytnout půjčku.
Můžete odhadnout, kolik se tak dá na fungování obou institucí ušetřit?
Ne, ale budou to velmi výrazné sumy peněz.
Ekonom Jeffrey Sachs, který byl i členem vaší komise, nedávno upozornil na to, že jak MMF, tak Světová banka byly Spojenými státy nebo Evropou využity k přesunu peněz do vyvolených zemí, jako bylo třeba Mexiko, Rusko nebo země východní Asie, a to především v době krizí...
To je pravda. A tento názor sdílí většina členů komise. Pokud chtějí USA, nebo ještě lépe G7 (skupina nejvyspělejších zemí světa - pozn. redakce), uplatňovat svou zahraniční politiku, měly by ji financovat z vlastních rozpočtových zdrojů.
A nechat fond, Světovou banku a jiné regionální rozvojové banky, aby dělaly svou práci, a tou je eliminovat krize a snižovat chudobu.
Co nejvíce brzdí reformy obou institucí?
Jednak jsou to právě vlády zemí G7, které chtějí, aby tyto instituce hájily jejich politické zájmy. Druhým hlavním problémem je byrokratická mentalita Světové banky.
Takže to může trvat roky, než budou nějaké reformy prosazeny...
To může, ale pracujeme na tom. Máme výraznou podporu Kongresu, která snad bude stačit k reformě MMF, a doufáme, že stejně náš návrh podpoří i v případě Světové banky.
Myslíte, že různé nevládní organizace, které proti činnosti MMF a Světové banky protestují a volají po jejich reformách, mohou přispět k jejich rychlejšímu prosazení?
Určitě. Jejich aktivity ukazují, že obecná podpora oběma institucím se postupně hroutí, a to podporuje reformy. Bohužel nemluví demonstranti dostatečně jasně a jedním hlasem.
Chudé země si zase stěžují, že jejich vlády bankrotovaly kvůli nadměrnému zatížení zahraničními dluhy. Jak se tomu dá zabránit?
U těch nejchudších zemí by měly být v souvislosti s odpuštěním jejich dluhů u mezinárodních institucí nahrazeny půjčky Světové banky systémem grantů.
Jak by to mělo fungovat?
Řekněme, že chudá země přijde za Světovou bankou s tím, že chce zlepšit třeba odpadní systém. Banka by měla říct: Jděte a sesbírejte návrhy od veřejného nebo soukromého sektoru či neziskových organizací. Z těch potom banka vybere tu nejlepší nabídku a poskytne finanční podporu do devadesáti procent uvažovaného grantu, ale ne hned.
Musí také existovat instituce, naprosto nezávislá jak na Světové bance a vládě země, která o grant žádá, tak na subjektech, jež se výběru účastní.
Vláda ovšem musí prokázat, že domy byly na stoku opravdu napojeny. Světová banka pak zaplatí ne vládě, ale tomu, kdo za stavbu stoky opravdu zaplatil. Tímto způsobem se eliminují rizika zneužití programů, které budou mnohem efektivnější.
Co může nejvíce přispět k redukci chudoby ve světě? Je to třeba i otevření trhů bohatých zemí pro dovozy z rozvojového světa?
Lepší program na snížení chudoby není. Je to správná věc, která je však politicky velmi citlivá. Vezměte si třeba zemědělství, které je v mnoha zemích samozřejmě jednou z nejspornějších oblastí.
Volný přístup na bohaté trhy by ale rozvojovým zemím umožnil vyvážet věci, které umějí vyrobit efektivněji než jinde.
