Zvolení Merze do čela společného poslaneckého bloku obou křesťanských stran je považováno za jisté, protože návrh podpořil i předseda CSU Edmund Stoiber. Vedení frakce, které bude voleno celé nové, čítá na čtyřicet lidí.
CSU je pro pomalejší řešení otázky obsazení nejvyšších funkcí v CDU se projevil už ve čtvrtek v tom, že rozhodnutí o Schäubleho nástupnictví v čele strany bylo odloženo až na 20. březen. Do té doby má být otázka nového předsedy CDU projednána ve všech zemských organizacích strany.
Dnešní rozhodnutí o datu volby předsednictva parlamentní frakce, posunutého až na termín po zemských volbách ve Šlesvicku-Holštýnsku (konají se 27. února), posiluje spekulace, podle nichž si CSU, ale i některé složky CDU vytvářejí prostor pro prosazení Volkera Rüheho do funkce předsedy strany. Rühe je zatím plně zaměstnán svou kandidaturou v těchto zemských volbách.
Další možní kandidáti na post šéfa CDU
I kdyby se našel šéf CDU hned, je zřejmě příliš pozdě, aby strany odvrátila drtivou porážku ve dvou důležitých zemských volbách - ve Šlesvicku-Holštýnsku a Severním Porýní-Vestfálsku. To, že se německá pravice s prohrou už smířila, naznačují slova bavorského premiéra Edmunda Stoibera ze sesterské CSU. "Potřebujeme čas. V této chvíli je důležitější kvalita než rychlost," uvedl o volbě nového vedení CDU Stoiber. Možná to řekl ale i proto, že v důsledku marasmu CDU se začíná mluvit o tom, že právě Stoiber by jako nový lídr mohl vyvést německou pravici z krize.
Přesto se však pozorovatelé shodují, že skutečně vážný kandidát je jen jeden - současná generální sekretářka strany Angela Merkelová. Tato pětačtyřicetiletá východní Němka patří k několika málo novým, nadějným tvářím, které se ve špičkovém vedení CDU objevily. I ona si prošla obdobím "fascinace" Helmutem Kohlem, ale už po provalení prvních skandálů kolem černého financování strany se dokázala proti této legendě postavit. Jak pak uvedla nedávno Merkelová pro tisk, podmínkou pro záchranu strany je právě to, aby CDU dokázala setřást Kohlovo dědictví. Na druhou stranu, právě to by jí mohlo uškodit. Kohl má ve straně stále velký vliv a mnoho příznivců. Navíc by nástup ženy do čela této tradicionalistické křesťanské strany byl sám o sobě revolucí, zvýrazněnou tím, že se jedná o političku, která prožila většinu života v bývalé komunistické NDR. Snad proto i sama Merkelová nedává své ambice příliš najevo. "Jsem v současnosti spokojená se svojí prací ve funkci generální sekretářky strany," prohlásila Merkelová.
Na druhou stranu si velká část německých komentátorů dává otázku: "Když ne Merkelová, tak kdo?" Drtivá většina stranických politiků, včetně poměrně populárního bývalého ministra vnitra Volkera Rüheho, je příliš svázána s Kohlovou érou. I u Rüheho jen třetina Němců věří, že o černém financování strany nic nevěděl. Navíc volby ve Šlesvicku-Holštýnsku, které se měly stát pro Rüheho odrazovým můstkem k předsednickému postu v CDU, strana a Rühe zcela jistě prohrají.
