Počty nově nakažených v posledních týdnech rostou. Vysoké je také reprodukční číslo – v úterý činilo 1,37, v pondělí 1,45, kde bylo naposledy počátkem roku a předtím loni v polovině října. Šíří se navíc delta mutace, která je nakažlivější.
„Musíme reagovat na situaci. Teď tady máme deltu. Delta se šíří mezi mladou populací, to znamená, že ministerstvo zdravotnictví připraví nějaká opatření z tohoto titulu,“ řekl v pondělí premiér Andrej Babiš na dotaz Seznam Zpráv, jestli se kvůli pozvolnému nárůstu zachycených případů nově nakažených koronavirem vrátí stát k systému, jako byl třeba takzvaný PES.
Delta mění hru, může zničit léto. Svět čeká na další vlnu covidové pandemie |
Má to ale háček – ministerstvo zdravotnictví má nyní jen omezené možnosti toho, jaká protiepidemická opatření může vydávat. Řadu z nich totiž označil Nejvyšší správní soud za nezákonná. Podle něj se totiž neshodují s pravomocemi udělenými pandemickým zákonem.
„Největší problém byl v tom, že ministerstvo dílem překračovalo své pravomoci, a to tak, že jim zákon v některých případech dovoluje jen omezit určité činnosti a oni je zakazovali. Samozřejmě vycházeli z toho, že omezení ve svém maximu je fakticky zákaz, ale z toho je vyvedl Nejvyšší správní soud, že tedy určitě ne,“ vysvětlil právník Tomáš Sokol.
Druhý problém pak podle něj spočíval v tom, že resort opatření nedostatečně zdůvodnil. „To je problém, se kterým se to táhne od začátku. Spor je o to, co je vlastně přiměřené,“ uvedl s tím, že to by měli posuzovat znalci v oboru epidemiologie.
Lokálně zavřít lze, plošně ne
V praxi tak ministerstvo nyní nemůže přistoupit ke stejným opatřením, jako platila třeba na jaře. Alespoň pokud se nevyhlásí nouzový stav. „Ministerstvo má dvě sady pravomocí. Jedny má v pandemickém zákoně, druhé v zákoně o ochraně veřejného zdraví,“ vysvětlil ústavní právník Jan Wintr. Podle pandemického zákona může resort omezit provoz obchodní nebo výrobní provozovny. Podle judikatury jej ale nemůže zakázat.
„K tomu se vyjadřoval Nejvyšší správní soud. Rozlišuje, kde pandemický zákon mluví o zákazu činnosti a kde mluví o omezení činnosti. U obchodních a výrobních provozoven a u provozu obchodních center jde o omezení činnosti,“ uvedl Wintr.
Resort tedy nemůže obchody zcela zavřít. Může je ale omezit. „A to i poměrně přísně,“ dodává. Je tedy možné omezit kapacitu, otevírací dobu, stanovit velké rozestupy nebo třeba stanovit podmínky vstupu vázané na testování nebo očkování.
Test na dovolenou či zábavu za své. Od 1. září si lidé zaplatí, řekl Vojtěch |
Obdobně je to s restauracemi. Tentokrát ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví. „Je možné provádět zákaz nebo omezení provozu za podmínky, že jde o omezení styku skupin osob podezřelých z nákazy s ostatními osobami. Takže pokud někde vypukne nějaké ohnisko, nebo kdyby se to třeba zaměřilo na lidi, kteří byli ve styku s někým nakaženým, na ty se samozřejmě mohou omezení vztahovat. Ale není možné plošně zavírat restaurace,“ doplnil Wintr.
14. července 2021 |
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvA podobně tomu je podle právníka i se základními a středními školami. Resort je může zavřít, třeba pokud se v nich vyskytne ohnisko nákazy nebo pokud se vyskytují v oblasti, kde se epidemie nekontrolovaně šíří. Plošně ale ne.
„O vysokých školách říká pandemický zákon, že je možné omezení nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy. Čili u vysokých škol toto jde spíš, ale také by to nemělo mít charakter plošného zavření vysokých škol, jak to probíhalo poslední rok,“ uvedl právník. Naopak třeba plošné testování ve škole či v zaměstnání resort obnovit může. I to soud zrušil – tentokrát by ale stačilo lepší zdůvodnění.
Bylo by třeba změnit zákon
Stejná opatření jako na podzim či na jaře tak nyní resort nyní zavést nemůže. Bylo by třeba obnovit nouzový stav nebo změnit pandemický zákon. O tom ostatně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dříve mluvil jako o nutném kroku. „Ukazuje se, že pandemický zákon úplně optimální není a nedává nástroje pro prevenci komunitního šíření,“ uvedl na začátku června s tím, že o změnách chce diskutovat s opozicí.
Na začátku července ale již mluvil jinak. „V tuto chvíli k tomu není vůle ve Sněmovně. Oni by spíše chtěli zrušit stav pandemické pohotovosti. Soud řekl, že pokud chceme zavírat provozy, potřebujeme nouzový stav. Takže pokud by došlo ke zhoršení situace, museli bychom fungovat v režimu nouzového stavu. Jiná možnost není. Že by do voleb prošla zásadní změna zákona a posílení kompetencí ministerstva zdravotnictví, tam jsem skeptický,“ řekl.
Jak ale upozorňuje Petr Suchomel, právník z pražské advokátní kanceláře Steidl, ani změna zákona by vše nevyřešila. Resort by stále musel opatření řádně zdůvodňovat. „Novelizace nezbavuje ministerstvo odpovědnosti u každého mimořádného opatření obhájit, že je nezbytné. Tedy že neexistuje jiná cesta. Ani kdyby zákon dostal dalších sto stránek, nebude možné například zakazovat dítěti s negativním PCR testem chodit do školy,“ míní Suchomel.
Zmiňuje přitom, že opatření je zvláštní druh normy. Není to rozhodnutí, vyhláška ani zákon, musí proto být konkrétní. „Ministerstvo proto nikdy nesmí tento institut zneužít k tomu, aby zakázalo všem všechno. Je problematické říci v něm, že se plošně zavírají školy či obchody v České republice. Má vypadat tak, že se zavírá škola v této a této části města s odůvodněním, že tam tolik a tolik žáků onemocnělo,“ říká.
Očekává proto, že resort nyní půjde cestou „tlustších zákonů“. „Podle mého názoru je to ale chyba, protože žádný zákon na světě nezbaví stát odpovědnosti zasahovat do lidských práv jen v nezbytně nutné míře a nejde-li to jinak. Odklon od tohoto principu by znamenal konec právního státu a žádná epidemie ho nemůže obhájit,“ míní.
S očkováním vyvstanou nové otázky
S tím, jak se mění okolnosti, by přitom i při současných omezeních mohlo mít ministerstvo problém se soudem. Právník a kandidát koalice Pirátů a Starostů a nezávislých Ondřej Dostál na ministra zdravotnictví na svém Twitteru upozornil, že obstát by nemusela od září ani návštěva restaurace či služeb podmíněná testem, očkováním či prodělanou nemocí.
„Vládě došly naše peníze a od září zruší úhradu covid-testů. Doufám, že nejpozději k témuž dni zruší veškerá opatření, která podmiňují testem návštěvu kultury, sportu, restaurací či služeb. Jinak budou de facto jen pro bohaté, což před soudy nemůže obstát,“ uvedl s odkazem na pondělní vyjádření Vojtěcha, že od září by pojišťovny mohly proplácet preventivní testy jen dětem do dvanácti let nebo těm, kteří se ze zdravotních důvodů nemohou očkovat.
S tím souhlasí i Wintr. „Záleželo by na tom, jak to bude nastavené. Obavy do určité míry sdílím,“ řekl. Podmínit vstup do provozoven testem podle něj resort může. Pokud by se ale ukázalo, že část lidí na očkování nedosáhla a testy si nemůže dovolit, mohl by to být problém.
Česko vyočkovalo už 9 milionů dávek, testy odhalily dalších 239 nakažených |
„Může to mít nepřímý diskriminační dopad na lidi s horší příjmovou situací. V případě, že by to vedlo k nějakým křiklavým důsledkům typu, že poměrně široká skupina lidí se nikam nemůže dostat, protože test je pro ně finančně nedostupný, tak si myslím, že by to mohlo být i protiprávní,“ uvedl.
A s očkováním mohou vyvstat i další otázky. Třeba to, jestli omezovat provozy, když bude růst počet nakažených, končí-li v nemocnicích díky očkování méně z nich. „Protože ti, kteří jsou očkovaní, budou říkat ‚tak počkejte, proč my máme trpět kvůli tomu, že někdo se nechce nechat očkovat‘. Je to zase úplně nová situace s úplně novými problémy, které by muselo ministerstvo řešit,“ míní Sokol.
„Dovršil-li tedy někdo očkování proti covidu-19, rozhodně nemůže být považován za rizikovou osobu podle zákona o ochraně veřejného zdraví, které může ministerstvo zdravotnictví zakazovat stýkat se s jinými lidmi. Pokud by tedy očkování proti covidu nějak fatálně neselhalo, čemuž nic nenasvědčuje, byl by obdobný rozsah omezení jako loni na podzim věcně naprosto neobhajitelný,“ souhlasí Suchomel.
O očkování bez registrace je enormní zájem. Tvoří se mnohahodinové fronty:
