Nemocnice tak musejí kvůli úhradě rozdílu sáhnout do rezerv. Těm fakultním kvůli tomu letos vzroste vnitřní dluh o 1,9 miliardy korun, řekla Lidovým novinám (LN) šéfka Asociace nemocnic Jaroslava Kunová.
Podobné číslo hlásí i Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zdravotnická zařízení. Ta podle jejího předsedy Eduarda Sohlicha odhaduje propad na dvě miliardy.
Letos by se měly tarifní platy zdravotních sester, sanitářů a mladých lékařů zvednout o sedm procent. Sestrám a sanitářům tak měsíční plat v průměru vzroste o dva tisíce korun, mladým lékařům o dva a půl tisíce korun. Kvalifikovaným lékařům (od 14. platové třídy) vzrostou platy o 2 procenta (psali jsme zde).
Nemocnice budou nyní žádat, aby při dalším zvyšování tarifů dostaly záruku, že vzrostou také úhrady od pojišťoven. V systému veřejného zdravotního pojištění totiž i díky silné ekonomice přibývají peníze. Ty se však hromadí na účtech pojišťoven, kde je nyní přes 50 miliard.
Pojišťovny však s rozpouštěním části rezerv ve zdravotnictví nesouhlasí. „Hradíme zdravotní péči, nehradíme mzdy. Jde o celý balík prostředků, kde je nějaká míra nejistoty. Nevíme, o kolik procent se změní platové tabulky, ale nevíme ani, jak se budou vyvíjet ceny léků, materiálů, přístrojů či energií. A to je něco, co když klesá, tak už zase nemocnice realizují zisk,“ řekl deníku David Šmelík, náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči.
Růst výdajů nemocnic, způsobený navýšením platů, přichází v době, kdy se tato zařízení potýkají s vysokým objemem závazků po splatnosti. U státních nemocnic to loni bylo celkem 4,6 miliardy korun. VZP připouští, že rozhodnutí vlády zvýšit platy nemocnice zatížilo, na řešení se ale podílet nechce. Zdravotnická zařízení to podle pojišťovny musejí zvládnout samy.
“Nějaká míra rizika je na straně nemocnic, třebaže se zvýší platy, a nějaká míra rizika je na straně pojišťoven, že se změní ceny vstupů, kdy rozdíl zůstane nemocnicím. A myslíme si, že ten poměr je vyvážený,” uvedl Šmelík.
