Syn posledního rakouského císaře Karla I. zemřel ve spánku v pondělních časných ranních hodinách ve svém bavorském domě v Pöckingu u jezera Starnberger. Bylo mu 98 let.
Otto von Habsburg na snímku z roku 1936
Takřka stoletý šlechtic pracoval až do posledních dnů. Často publikoval články i knihy o politice a byl ztělesněním Evropana. Mluvil o tom, že má několik vlastí, o čemž svědčil i fakt, že měl občanství Německa, Rakouska, Maďarska a Chorvatska.
Otto von Habsburg se narodil 20. listopadu 1912 v Reichenau v Dolních Rakousích, tehdy ještě arcivévodovi Karlovi a jeho ženě arcivévodkyni Zitě Burbunsko-Parmské. Karel I. se stal císařem v roce 1916.
Po rozpadu habsburské monarchie v roce 1919 však rodina musela emigrovat. Nejprve do Švýcarska, pak na portugalský ostrov Madeira, kde císař Karel I. v roce 1922 zemřel.
Benešovy dekrety odmítalOtto von Habsburg poprvé do Česka přijel v roce 1990. Od začátku prosazoval nutnost dialogu české politické reprezentace s vysídlenými sudetskými Němci a požadoval zrušení Benešových dekretů. Zdroj: ČTK |
Později mladý Otto von Habsburg vyrůstal ve Španělsku a Belgii, kde vystudoval na Université de Catholique v Lovani.
V roce 1933 získal doktorát a v následujících letech se věnoval boji proti nacismu a proti připojení Rakouska do německé říše. Válku strávil v exilu v USA, po návratu se zasazoval o evropskou integraci.
Doyen habsburské monarchie se vzdal nároku na trůn v roce 1961 a coby europoslanec začal podporovat tradiční habsburskou politiku sjednocování evropských národů do jednoho celku. V Evropském parlamentu zastupoval v letech 1979 až 1999 bavorskou konzervativní stranu CSU.
