Tato důtka by podle obou někdejších hlav USA umožnila Clintonovi, aby dokončil svůj druhý mandát a byla by i prvním krokem k "zacelení bolestivých a hlubokých ran v národě".
Nyní je na Senátu, rovněž kontrolovaném republikány, aby zvážil ústavní obžalobu, kterou proti Clintonovi vznesla sněmovna. Nicméně rozložení sil - 55 republikánů a 45 demokratů - v Senátu naznačuje, že potřebná dvoutřetinová většina, tedy 67 hlasů, je pro sesazení prezidenta obtížněji dosažitelná, než tomu bylo ve sněmovně.
Kromě toho personální šéf Bílého domu John Podesta uvedl, že věří, že Senát najde ještě před vlastním procesem kompromisní dohodu s Clintonem. Pravidla stanovená pro senátní proces jsou totiž natolik široká, že senátoři je mohou změnit pouhou většinou hlasů.
Podobnou naději vyjádřil i senátor Orrin Hatch, republikán a předseda právního výboru Senátu. I on by přivítal, kdyby k procesu vůbec v Senátu nedošlo, neboť podle něj má prezident mezi senátory dostatečnou podporu, aby zabránil sesazení z funkce.
Zároveň však představitel republikánských senátorů Don Nickles uvedl, že republikánská většina Senátu umožní Billu Clintonovi spravedlivé a nestranné projednávání. "Proces bude spravedlivý, bude nestranný a podle mne může být velmi rychlý, tři dny až tři týdny, pokud si to Bílý dům přeje," řekl Nickles v neděli.
Existují totiž obavy, že senátní proces proti Clintonovi by se mohl táhnout dlouhé měsíce, což by podle pozorovatelů mohlo významně ochromit akceschopnost kabinetu.
Celá příprava soudního procesu v Senátu se odehrává na pozadí neustávající veřejné podpory prezidentovi: naprostá většina Američanů nechce, aby populární prezident odstoupil. Dokonce podle nedělního průzkumu sítě CNN se počet Clintonových příznivců zvýšil na 73 procent, o deset procent více, než tomu bylo před hlasováním. Je to jeden z nejlepších výsledků, kterého Clinton vůbec kdy dosáhl.
Clintona může zachránit Senát
Americký prezident Bill Clinton prohrál svůj souboj s republikánskou většinou ve Sněmovně reprezentantů. Sněmovna v sobotu dala hlasováním najevo svou vůli po sesazení prezidenta z funkce. Případ se tak posouvá do Senátu, který sejde počátkem příštího roku. V něm však republikáni nemají potřebnou dvoutřetinovou většinu pro Clintonovo odvolání. Clinton je po 130 letech druhým prezidentem USA, který čelí odvolacímu procesu.
První článek ústavní obžaloby tzv. impeachmentu viní prezidenta Billa Clintona z křivé přísahy, které se dopustil letos v srpnu, když vypovídal před nezávislým vyšetřovatelem Kennethem Starrem o své aféře s někdejší stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou.
Sněmovna reprezentantů hlasovala přesně podle stranického klíče. Proti Clintonovi se postavilo 228 reprezentantů, pro bylo 206. Tak těsné stranické hlasování překvapilo většinu komentátorů.
Druhý ze čtyř článků, o nichž se v pondělí hlasovalo, Sněmovna odmítla. Tento článek Clintona viní z křivé výpovědi v případě sexuálního obtěžování Pauly Jonesové. Hlasování o druhém článku již nesledovalo tolik stranický klíč jako předchozí. Proti hlasovalo 229 kongresmanů, pro 205. Podle komentátorů se na Clintonovu stranu přidalo 28 republikánů, zatímco pět členů jeho demokratické strany se postavilo proti němu.
Schválen byl i třetí článek vytýkající prezidentovi maření spravedlnosti, a to poměrem 221 ku 212 hlasům.
Čtvrtý a poslední článek týkající se překročení úředních pravomocí hlasováním neprošel. Clintona podpořilo 285 reprezentantů, proti němu se postavilo 148.
Clintonova obliba po hlasování ve Sněmovně neklesla
Většina Američanů, víc než 70 procent, nyní souhlasí s tím, jak prezident Bill Clinton přistupuje k povinnostem svého úřadu. Na jeho vysoké oblibě nic nezměnil ani výsledek sobotního hlasování ve Sněmovně reprezentantů, které rozhodlo, že bude muset předstoupit před Senát, který rozhodne o jeho dalším osudu.
Podle sobotního průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky v pondělí zveřejnila televizní síť NBC, je na straně Clintona 72 procent Američanů, zatímco s jeho přístupem k povinnostem prezidenta nesouhlasí pouze 25 procent. Výsledky dokumentují, že prezident získal další stoupence, protože v předcházejícím průzkumu, který proběhl v úterý ještě před hlasováním, se pro Clintona vyslovilo 68 procent respondentů, kdežto 28 bylo proti němu.
Anketa, v níž odpovídalo 510 dospělých Američanů, ale současně ukázala, že vzrostl i počet osob, které rozhodnutí Sněmovny zahájit proti Clintonovi ústavní obžalobu, vzrostl ze 40 procent ve středu na 53 procent v sobotu. Současně poklesl počet odpůrců tohoto kroku, a to z 57 procent na 55.
Clinton nehodlá odstoupit
Krátce po hlasování Bill Clinton prohlásil, že nehodlá ze své funkce odstoupit. Na trávníku před Bílým domem uvedl, že bude pokračovat v práci pro Ameriku do posledního dne svého mandátu a nehodlá odstoupit.
Prezidentovo prohlášení bylo pojato jako ukázka solidarity a jednoty demokratů poté, co Sněmovna reprezentantů ovládaná republikány schválila dva ze čtyř článků ústavní obžaloby proti prezidentovi.
Za řečnickým pultem se shromáždilo několik desítek demokratických kongresmanů, viceprezident Al Gore, vůdce demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Richard Gephardt. Prezident přišel před novináře v doprovodu své choti Hillary.
Při diskusci převažovaly emoce
Do pozdního pátečního večera pokračovala před téměř prázdnou Sněmovnou reprezentantů diskuse. A převládaly v ní silná slova a emoce. Nejvýše postavený demokratický člen právního výboru John Conyers označil impeachment za probíhající státní převrat, který má zvrátit výsledky prezidentských voleb z roku 1996. Demokrat Martin Frost vykřikoval, že republikáni si špiní ruce krví, když se pouštějí do sesazovací procedury. Jiní demokratičtí zákonodárci hovořili o temném období, které do amerických dějin republikáni vnášejí svoji nesmiřitelností.
Clinton se v pátek neobjevil na veřejnosti a většina jeho pondělních jednání, mimo jiné s nejvyššími představiteli Evropské unie, se vedla za zavřenými dveřmi. Jeho nepřítomnost na politické scéně se přičítala také probíhajícím vojenským operacím proti Iráku, které vyžadují Clintonovu angažovanost v roli vrchního velitele ozbrojených sil.
Hillary se znovu postavila za svého muže
Prezidentova manželka Hillary se za svého muže znovu postavila a vybídla republikány, kteří touží po Clintonově sesazení, k usmíření. "Většina Američanů sdílí můj souhlas a hrdost s prací, kterou prezident odvádí pro zemi," řekla Hillary Clintonová v Bílém domě na setkání s členkami spolku matek, které bojují proti řízení po požití alkoholických nápojů.
Jde o druhý takový projev přízně Clintonové k manželovi v krátké době. Nynější slova však komentátoři považují již za velmi blízká odpuštění za ponížení, které jí manžel způsobil skandálem s mladou stážistkou Monikou Lewinskou.
Oba projevy ovšem zapadají do taktiky demokratů, kterým se nepodařilo odvrátit republikány od pokračování ústavní obžaloby prezidenta ani v době bojů s Irákem. Proto nyní v rozpravě Sněmovny reprezentantů staví republikánskou tvrdohlavost do kontrastu s takovými hodnotami, jakými jsou odpuštění, shovívavost, usmíření, spravedlnost a jednota.
Opoziční republikánská většina hned na začátku jednání odmítla demokratický návrh, aby se debata znovu odložila kvůli operaci Pouštní liška proti Iráku. Právě náhlý pokyn k operaci Pouštní liška vyvolal spekulace o tom, zda útok na Irák neměl účelově odvést pozornost od Clintonovy osoby.
Demokraté marně doufali, že si republikáni netroufnou po dobu vojenských operací debatu začít, ale i v tomto ohledu se přepočítali. Od republikánů dostali jen jeden oddechový den.
Nejostřeji prezidenta kritizoval republikánský poslanec Gerald Solomon z New Yorku, který Clintona prakticky obvinil, že v zájmu vlastního přežití uvrhl do nebezpečí americké vojáky. "Clinton to dělá, protože ví, že v případě vojenského útoku na Irák nebudeme o ústavní žalobě jednat," řekl.
Bílý dům ovšem načasování akce proti Iráku obhajuje. "Prezident Spojených států přijímá rozhodnutí v záležitosti národní bezpečnosti na základě doporučení svých poradců a v nejlepším zájmu amerického národa," odůvodňoval Clintonův mluvčí Joe Lockhart rozhodnutí hlavy státu.
Z čeho je Clinton obviňován
Clinton je obviňován, že lhal pod přísahou, když vypovídal před vyšetřovacími orgány ohledně své aféry s někdejší stážistkou v Bílém domě Monikou Lewinskou. Vysloví-li se Sněmovna pro ústavní žalobu, rozhodne o prezidentově setrvání ve funkci Senát.
Poprvé po 130 letech a teprve podruhé v americké historii vůbec měla Sněmovna reprezentantů začít zvažovat, zda pošle prezidenta Billa Clintona na lavici obžalovaných do Senátu. Pod vlivem událostí v Iráku se nakonec vedoucí představitelé Kongresu předběžně dohodli na odkladu debaty, nikoli však jejím zrušení. "Dvakrát lhal pod přísahou, bránil spravedlnosti a zneužil své pravomoci," zní návrh obvinění na sesazení prezidenta z funkce.
Je to nejkritičtější bod politické kariéry dvaapadesátiletého Clintona. I renomovaní analytici jsou na rozpacích, v co kauza Lewinská vyústí.
Na jedné straně zůstává po boku Clintona velká část americké veřejnosti, která si jeho sesazení nepřeje, na straně druhé sílí přesvědčení republikánských zákonodárců - včetně těch umírněných a donedávna váhajících - že Clinton za své chování zasluhuje ten nejtvrdší trest: vynucený odchod z Bílého domu. A republikáni v Kongresu disponují, aspoň teoreticky, potřebnou početní převahou.
"Je to jak přílivová vlna mířící proti němu," charakterizoval nynější Clintonovu pozici Harold Ickes, někdejší poradce Bílého domu.
Přes intenzivní lobbování prezidentových mužů se v posledních dnech snížily šance, že umírnění republikáni řeknou ve sněmovně "nay", ne. Jejich řady za Clintonovy návštěvy Blízkého východu podstatně prořídly.
A přece vysocí představitelé Bílého domu vidí Clintonovy šance 50 na 50, že sněmovna přece jen zastaví proces ústavní žaloby proti němu. Personální šéf John Podesta připomněl svým znepokojeným podřízeným, že Clinton bojuje nejlépe, je-li v úzkých.
Ale řada politologů zároveň předpokládá, že republikánský návrh na impeachment získá ve sněmovně převahu, tedy nejméně 218 hlasů z celkového počtu 435 poslanců. "Američané by to vnímali jako puč," poznamenal k tvrdému tlaku republikánů proti vůli většiny voličů list Washington Post. Jiní komentátoři mluví "o lynči na Kapitolu". Této reálné možnosti ale napovídá rozložení sil v dolní komoře Kongresu - republikáni zde mají 228 křesel, "Clintonovi" demokrati 206, jeden je nezávislý.
V takovém případě by se soud nad Clintonem přenesl do Senátu, v němž jsou pro sesazení hlavy státu nutné dvě třetiny hlasů. I když i nově zvolený Senát kontrolují republikáni (55 ku 45), možnosti na zastavení impeachmentu jsou zde vyšší. Ovšem i tato teoretická naděje pro Clintona se může ukázat lichá. "Pokud vím, v podstatě žádný z mých kolegů se nevyjádřil, jak by hlasoval," varoval před optimismem demokratický senátor Joseph Lieberman.
Ale existuje zde ještě jiné velké nebezpečí - čas a nejistota. Proces v Senátu se může táhnout měsíce.
"Svět potřebuje silného amerického prezidenta, jehož pozornost neodvádí nejistá a dlouhá bitva o impeachment," prohlásil vysoký představitel NATO. Existují až příliš velké svody pro protivníky Ameriky, jakými jsou například Saddám Husajn, či jugoslávský prezident Slobodan Miloševič, že budou mít chuť zneužít situace. "Vlády spojeneckých zemí USA chtějí, aby už to skončilo," říká Terence Taylor z Mezinárodního institutu strategických studií. "Pokud se ta noční můra potáhne, nepochybně se to dotkne zahraniční politiky USA."
Skandál Lewinská zatím tuto oblast neovlivnil, ale to se může změnit. Londýnský politolog William Hopkinson například zaznamenal u izraelského premiéra Benjamina Netanjahua známky toho, že hraje o čas. A to v naději, že americký tlak, aby předal půdu Palestincům, se zeslabí, pokud bude Clinton obviněn.
Podobné obavy vyjadřuje i Wall Street a ekonomové. Bojí se, že uprostřed globální krize nejistý a dlouhý proces impeachmentu ochromí schopnost USA čelit vypjatým situacím. Nejistota je pro investory tou nejméně dobrou variantou. "Nejhorší by bylo, kdybychom měli třeba čtyřměsíční debatu a proces v Senátu - to by vneslo další nejistoty," konstatoval Sung Won Sohn, hlavní ekonom společnosti Wells Fargo.
