Maďarsko již dříve pohrozilo, že případnou výjimku zablokuje, pokud v ní budou zmíněny právě dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše.
"O textu návrhu se stále jedná, můžeme ale říct, že charakter výjimky bude obecný," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva pro evropské záležitosti Marie Faturová. Z toho vyplývá, že Benešovy dekrety výslovně zmíněny ve výjimce nebudou.
Maďarsko komplikuje výjimku pro ČROdmítá zmínku o dekretech |
"V našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy," řekl Füle. Prezident Václav Klaus dal už dříve najevo, že se mu líbí návrh švédského předsednictví, který Benešovy dekrety doslovně nezmiňuje.
Na základě Benešových dekretů přišli po 2. světové válce na území tehdejšího Československa o majetek sudetští Němci a část maďarské menšiny.
Švédské předsednictví dnes také zdůraznilo, že aby Česko získalo výjimku, musí dát záruku, že pak prezident Klaus smlouvu podepíše.
Na Klausův podpis čeká celá Evropská unie, Česko je poslední zemí, která ještě dokument neratifikovala. Václav Klaus požaduje výjimku, protože Evropská listina základní práv podle něj ohrožuje právní jistoty občanů ČR a mohla by v současné podobě vést k prolomení Benešových dekretů.
Podpisem proti obstrukcím prezidenta
Dnes uveřejnil kolektiv autorů z Filosofické fakulty UK Otevřený dopis prezidentu republiky. Předním českým akademikům a umělcům vadí oddalování podpisu Václava Klause při ratifikaci Lisabonské smlouvy.
"Jeho obstrukce považují za nepřijatelné, ústavně nekonformní a nesolidní vůči partnerským zemím EU. Pokud je podpis Lisabonské smlouvy v rozporu s jeho svědomím, vyzývají prezidenta, aby se vzdal svého úřadu," píší v tiskové zprávě
Dopis už podepsali například režisér Jiří Menzl, spisovatel a písničkář Jiří Dědeček, písničkář Jaroslav Hutka, hudebník David Koller, evangelický duchovní Svatopluk Karásek či katolický kněz a profesor Filozofické fakulty UK Tomáš Halík.
