Teploty v Severní Americe, Asii, na severu Afriky a ve Středozemí budou tento týden po delší dobu přesahovat 40 stupňů Celsia, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO). Upozornila, že vlna veder tento týden zesílí, což způsobí i nárůst nočních teplot a může vést ke zvýšenému riziku srdečních infarktů a úmrtí. Rostou obavy, že horko vyvolá větší počet úmrtí.
V Itálii pracovníci Červeného kříže obvolávali starší lidi, zatímco v Portugalsku úřady na sociálních sítích varovaly lidi, aby nenechávali děti či domácí zvířata v zaparkovaných autech. Dobrovolníci v Řecku rozdávali pitnou vodu a ve Španělsku připomínali, aby se lidé chránili před vdechováním kouře z požárů.
V Římě bylo v úterý na řadě míst naměřeno přes 40,7 stupně, což byla dosavadní nejvyšší teplota v italské metropoli. Prakticky na celém území hlavního města se teploty pohybovaly mezi 39 a 41 stupni, maximum bylo 41,8 stupně Celsia. Vysoké teploty hlásí prakticky celá Itálie včetně podhůří Alp.
Ve 20 z 27 velkých měst bylo dnes vyhlášeno nejvyšší varování před horkem a ve středu by se měla přidat další města. Meteorologové nevylučují, že by mohl padnout teplotní rekord z loňského roku, kdy na Sicílii naměřili přes 48 stupňů.
Italské nemocnice v souvislosti s horkem hlásí nárůst počtu pacientů. Kvůli poruše klimatizace byl v úterý omezen provoz hlavního soudu v Římě. Kvůli vysokým teplotám je v Římě také stále akutnější problém se svozem komunálního odpadu, uvedla římská lékařská komora.
Svět sevřela vedra. Jih Evropy sužuje Kerberos, přijde ještě žhavější Chárón |
„Opakující se vysoké noční teploty jsou zvláště nebezpečné pro lidské zdraví, protože tělo není schopno se zotavit z přetrvávajícího tepla. To vede ke zvýšenému počtu případů srdečních infarktů a úmrtí,“ řekl novinářům v Ženevě John Nairn, který je expertem WMO na extrémní vedra.
„Vlny veder jsou skutečně neviditelným zabijákem,“ uvedl na brífinku v Ženevě Panu Saaristo z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC). „Každé léto zde v Evropě zažíváme stále vyšší a vyšší teploty po delší časové úseky,“ dodal.
Teplotní rekordy jsou překonávány po celém světě a podle vědců existuje velká pravděpodobnost, že rok 2023 se zapíše jako nejteplejší rok od začátku měření, které sahá až do poloviny 19. století.
Jak uvedl Panu Saaristo z Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC), nejvíce ohrožení jsou kojenci, starší lidé a osoby trpící chronickými nemocemi.
Archeologické parky zkrátí otevírací dobu
V Řecku, kde se ve čtvrtek očekává příchod druhé vlny veder, hoří poblíž Atén již druhý den tři velké požáry. Tisíce lidí evakuovaných z pobřežních oblastí jižně od hlavního města se v úterý mohly vrátit do svých domovů poté, co se tamní požár podařilo hasičům dostat pod kontrolu. Lesní požáry severně a západně od Atén dosud lokalizovány nebyly.
Akropole a další archeologické parky v Řecku kvůli horkému počasí zkrátí svou odpolední otevírací dobu. Omezení bude platit nejméně od čtvrtka do neděle. V případě Akropole a dalších větších archeologických parků, které mají obvykle otevřeno do 20:00, bude provoz zkrácen do 16:00. Menší parky s otevírací dobou do 15:30 zavřou o dvě hodiny dříve.
Odborový svaz to odůvodňuje extrémními pracovními podmínky pro kustody parků kvůli očekávaným vysokým teplotám.
Vedra v Evropě zůstanou, trpět bude Sardinie i Balkán. La Palma vzdoruje ohni |
Na většině území Španělska platí výstraha před vysokými až extrémními vedry. Podle předpovědí by měly nejvyšší teploty dosahovat 43 stupňů v oblastech podél řeky Ebro na severovýchodě země a na ostrově Mallorca.
V Katalánsku poprvé naměřili přes 45 stupňů, shodují se celostátní i regionální meteorologická služba. Dosud teploty nevystoupaly nad 44 stupňů.
Podle expertů mohlo loni v důsledku veder zemřít více než 60 tisíc Evropanů, a to navzdory jednomu z nejlepších systémů včasného varování na světě.
Již v pondělí WMO uvedla, že vlna veder, která sužuje Středozemí, bude na některých místech pravděpodobně pokračovat do srpna.
Klimatické změny způsobené lidskou činností v důsledku spalování uhlí, ropy a zemního plynu způsobují, že se svět otepluje. Umocňuje je také přirozeně se vyskytující meteorologický jev El Niňo. Ten však začal teprve před několika měsíci a zatím se projevuje jen slabě. Jeho vrchol se neočekává dříve než v zimě.
Jihovýchod Francie ovlivňuje stejná vlna veder jako zbytek Středozemí. V sedmi departementech platí oranžová výstraha, kdy mají být lidé „velmi opatrní“ a ve středu v poledne se přidají další tři departementy. Teplotní rekord v úterý padl například na horské stanici Alpe d’Huez, kde v 1860 metrech nad mořem naměřili 29,5 stupně Celsia. V 1104 metrech nad mořem v Savojsku bylo dnes 36 stupňů, na Korsice naměřili přes 38 stupňů, píše AFP.
48,8 stupně je nový platný rekord pro Evropu
Světová meteorologická organizace v pondělí rovněž zpětně potvrdila nový rekord pro kontinentální Evropu, tedy 48,8 stupně Celsia, které byly naměřeny 11. srpna 2021 na Sicílii (čtěte zde). Předchozí rekord činil 48,0 stupně z Atén z 10. července 1977.
Organizace zároveň prověřuje další dvě naměřené teploty: 54,4 stupně z Death Valey v Kalifornii z 16. srpna 2020 a na témže místě 9. července 2021.
Světový rekord je pak 56,7 stupně, který naměřili,v červenci 1913 v americkém Údolí smrti. WMO nové rekordy v brzké době nevylučuje.
