Venezuela se od roku 2015 topí v krizi. Lidé trpí nedostatkem potravin, hyperinflací a pochybným vedením země, kterou i přes vlnu protestů stále ovládá Nicolás Maduro, hrdý nástupce Huga Cháveze.
Obrovským problémem se v posledních měsících stává kolabující zdravotnický systém. Na chybějící léky si už Venezuelané zvykli, nově se však nemohou spolehnout ani na komplikovanější lékařské zákroky. Maduro navíc zakázal zahraničním neziskovým organizacím vstup do země. Desetitisíce lidí se proto vydávají hledat pomoc do sousední Kolumbie, informuje agentura AP.
Na hraničním přechodu u města Cúcuta postává osmnáctiletá dívka, která si nervózně škrabe nateklé břicho. Do Kolumbie odjela se svou malou dcerkou, bolavé břicho ji trápí po špatně provedeném císařském řezu. Kousek od ní sedí muž, který utrpěl při nehodě na motocyklu otevřenou zlomeninu stehenní kosti.
Další postarší Venezuelan absolvoval dvacetihodinovou cestu autobusem z Caracasu. Trápí ho oteklá noha, lékaři v jeho vlasti mu nabídli jediné řešení - amputaci. Bez anestezie a podání antibiotik. Muže do Kolumbie doprovází jeho dcera, šestatřicetiletá Teresa Tobarová. „Pokud chcete podepsat, podepište. Za život vašeho otce ale neponeseme žádnou odpovědnost,“ sdělili venezuelští lékaři Tobarové, když žádala o operaci svého tatínka.
Podobných příběhů si lékaři z Cúcuty vyslechnou stovky za den. Kousek od hranic zastihli reportéři i 32letou Grecia Sabalovou. Trápí ji karcinom děložního čípku. Ve Venezuele jí nemohli nabídnout prakticky žádnou léčbu. Preparáty pro chemoterapii jsou nedostatkovým zboží. Jediný přístroj na ozařování v rodném městě Sabalové je už dlouho rozbitý.
Miliony dolarů a pomoc z USA
Maduro ve svých prohlášeních odmítá, že je venezuelské zdravotnictví v krizi. Statistiky však ukazují rapidní nárůst úmrtnosti novorozenců. Mnoho dětí trpí podvýživou. Zemí se rovněž začaly šířit záškrt, malárie, tuberkulóza i HIV.
Kolumbii tíží exodus uprchlíků z Venezuely i rekordní produkce kokainu |
Venezuelané se naštěstí mohou spoléhat na poměrně benevolentní kolumbijské zákony. Podle nich musí nemocnice ošetřit i pacienty ze zahraničí. Dlouhodobou léčbu vážných chorob však musí hledat jinde. „Dokážeme se postarat o lidi u akutních a jednodušších onemocnění, dál už však naše pomoc nesahá,“ vysvětluje ředitel nemocnice v Cúcutě Erasmo Meoz.
Úřady v Cúcutě odhadují, že péče o venezuelské migranty přijde městskou kasu na miliony dolarů ročně. Kolumbijská vláda letos plánuje rozmístění malých mobilních nemocnic podél hranic s Venezuelou.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos čelí tlakům na vyhlášení stavu humanitární nouze a uvolnění dalších finančních prostředků. Cúcutu před pár dny navštívili i zástupci americké státní rozvojové agentury. Za úkol mají vypracovat plán, na základě kterého by administrativa Donalda Trumpa pomohla s řešením zdejší migrační krize.
