Situace v Británii připomíná protesty z let 1978 –1979. Právě ty se vepsaly do historie jako „zima nespokojenosti“. Nyní do stávky souběžně vstoupili učitelé, strojvedoucí, vysokoškolští pedagogové, státní zaměstnanci, řidiči autobusů či pracovníci bezpečnostních složek. Mezi zaměstnanci ze všech těchto odvětví panuje enormní nespokojenost.
Stávky byly ohlášeny i na další dny, například v pondělí a v úterý mají opět protestovat zdravotní sestry. Dalším problémem pro konzervativní vládu premiéra Rishiho Sunaka bude pravděpodobně skutečnost, že nedávno ohlásili stávku také hasiči.
Brexit je šance, tvrdí i tři roky poté Sunak. Britové chtějí hlasovat znovu |
Stávkující spojuje především požadavek na zvýšení mezd vzhledem k inflaci, která se v poslední době pohybuje kolem deseti procent.
Centrem Londýna prošly desítky tisíc pracovníků ve školství, kteří drželi transparenty jako „Zachraňte naše školy, zaplaťte“. Pochodu se zúčastnila i 32letá učitelka na základní škole Hannah Riceová. Jak uvedla, doufá, že velikost celé protestní akce vyšle vládě silný vzkaz. „Tato vláda by se měla stydět za to, co dělá. Je jasné, že lidé nejsou šťastní a že je potřeba přistoupit ke změnám,“ dodala.
 |
Vláda nabízí učitelům zvýšení platů o pět procent, což je však pro učitelské odbory NEU málo. „Nejde o zvyšování platů, ale o nápravu historického snižování reálných mezd,“ uvedl svaz s tím, že od roku 2010 se reálné mzdy snížily o 23 procent a mnoho učitelů kvůli tomu odchází z oboru. To dále zvyšuje tlak na ty, kteří v učitelství zůstávají.
Premiér nemíní o zvýšení platů diskutovat
K učitelům se připojily desítky tisíc pracovníků ze 150 univerzit a také strojvedoucí ze 14 soukromých železničních společností. Kromě toho stávkuje i přibližně 100 tisíc pracovníků ve veřejném sektoru ze 124 různých státních úřadů. Protestují mimo jiné i zkušební komisaři v autoškolách.
Premiér Sunak uvedl, že jeho dveře jsou pro jednání vždy otevřené. Zdá se však, že nemíní diskutovat o dalším zvyšování platů. Dvaačtyřicetiletý ministerský předseda opakovaně varoval, že zvýšení mezd o inflaci by jen podpořilo „začarovaný kruh“ stále rostoucích spotřebitelských cen.
Do ulic vyšlo přes milion Francouzů, nesouhlasí s vládní důchodovou reformou |
Nespokojenost zaměstnanců dále podněcuje kontroverzní návrh zákona, kterým Sunak a ministr obchodu Grant Schapps chtějí omezit právo na stávku. Přísná omezení by se nově vztahovala na policisty, hasiče, pracovníky ve státním zdravotnictví či zaměstnance železničních společností. Sunak o opatření, které reaguje na přibývající počet stávek od loňského léta, řekl, že má zaručit fungování základních služeb státu.
„Lidé si nemohou svobodně vybrat, kdy budou potřebovat záchranku nebo hasiče,“ zdůvodnil Shapps svůj návrh, který podle něj spravedlivě vyvažuje právo na stávku a potřeby obyvatelstva. V pondělí Dolní sněmovna, v níž převažují Sunakovi konzervativci, návrh ve třetím čtení podpořila. Odpor se však očekává ve Sněmovně lordů. Ostře kritické jsou vůči chystané normě odbory.
Plán je „nedemokratický, neproveditelný a téměř jistě nezákonný“, prohlásil generální tajemník odborového svazu TUC Paul Nowak. Odbory proto vyhlásily středu „dnem ochrany práva na stávku“, po celé zemi se plánují desítky protestů proti zákonu.
Stávkující mají většinovou podporu
Opozice varuje, že v případě přijetí zákona by se zaměstnanci museli obávat ztráty zaměstnání. Místopředsedkyně labouristů Angela Raynerová návrh překřtila na „zákon o propouštění zdravotních sester“. Průzkumy ukazují, že stávkující mají většinovou podporu, v očích mnoha lidí za chaos může vláda.
Zatímco v minulosti mohli konzervativci opakovaně obviňovat z dopadů stávek Labouristickou stranu, která je úzce propojena s odbory, podle pozorovatelů tento pohled již neplatí. Na příliš mnoho lidí dopadly rostoucí ceny energií a potravin. „Kvůli krizi životních nákladů už nelze tyto stávky vykreslovat jako ideologicky motivované,“ řekl James Frayne z poradenské společnosti Public First internetovému portálu Politico.
Ať toryové skončí. Rod Stewart volal do televize kvůli rozvratu zdravotnictví |
Lidmi vnímaná tvrdohlavost vlády má dopad na volební preference. V čele průzkumů jsou labouristé už několik měsíců, obratu přitom nic nenasvědčuje. Při zachování současného stavu se konzervativci mohou obávat debaklu v parlamentních volbách plánovaných na rok 2024.
Podle svých stranických kolegů se však premiér Sunak nevzdá. Naopak, má jejich podporu. „Musíme si zachovat pevné nervy,“ cituje Politico jednoho z konzervativních poslanců. Inflace podle něj začne brzy klesat a s ní i tlak na spotřebitele. „Proto musíme zůstat co nejtvrdší,“ dodal.
