O tom, jak země zvládla koronavirovou krizi, podle Marka vypovídá popularita britského premiéra Borise Johnsona. „Na začátku pandemie mu věřila většina Britů, což se umocnilo i tím, že Johnson sám covidem-19 onemocněl a průběh onemocnění nebyl mírný, naopak ležel v nemocnici a dva dny byl dokonce na pokraji života a smrti,“ líčí zpravodaj.
V posledních týdnech podpora premiéra však výrazně klesá. Do popředí oblíbenosti se naopak dostal lídr opozice a šéf labouristů Keir Starmer, který během pandemie vlastně nic moc neřekl. Přesto jeho popularita převýšila tu premiérovu.
Zatímco restaurace, bary a kina byly například v Česku už asi dva týdny zavřené, v Anglii je lidé dál navštěvovali v hojných počtech. Podle Marka si lidé začali uvědomovat, že britská vláda zavedla protikoronavirová opatření pozdě, vidět je to i na číslech mrtvých. „V tuto chvíli je zde nějakých 40 tisíc potvrzených úmrtí v souvislosti s covidem-19,“ uvedl Marek.
Úprk českých Romů z Británie
Čeští Romové z Velké Británie podle zpravodaje ČRo neutíkali jen kvůli koronaviru a s krizí spojenou ztrátou práce, ale také kvůli nejasným podmínkám po brexitu nebo změně státní podpory.
Nejen pracovně právní podmínky českých Romů pracujících v Anglii byly důvodem nejistoty a jejich možného odchodu ze země. Jaromír Marek zaznamenal i jakousi kampaň na internetu. „Sám jsem našel několik videí plných lží a nesmyslů. Třeba, že v souvislostí s koronavirovou krizí bude britská vláda odebírat děti sociálně slabším rodinám,“ popsal.
Nejistotu vzbuzuje také pobrexitové postavení unijních občanů, až skončí na konci roku přechodné období. Svou roli hraje i změna státní podpory, kterou rodiny dostávaly a už není tak vysoká.
Královna Alžběta zůstává v izolaci
Podle zpravodaje rozhlasu není také jasné, kdy vyjde královna Alžběta II. ze své izolace a pokud se vůbec vrátí naplno do veřejného života. Fakticky se tak na trůn dostal její syn princ Charles, míní.
Nikdo nedokáže říct, kdy to skončí, prohlásil vyléčený princ Charles |
Roli královny během epidemie vnímají Britové velmi pozitivně. „Alžběta II. měla během tohoto období k národu dva velmi dobré emotivní a povzbuzující televizní projevy,“ připomněl Marek.
V době koronavirové krize se uchýlila do izolace se svým manželem, princem Philipem, na hrad Windsdor; oba mají přes devadesát let a patří k rizikové skupině.
Pokud královna zůstane v izolaci i nadále, její veřejná pozice se podle Marka oslabí. „Nyní některé funkce přebírá princ Charles, jako například přijetí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona,“ podotkl.
Některé historické sochy budou muset pryč
Vlna rasových protestů kvůli zabití George Floyda v USA dorazila i do Velké Británie. Afroameričan zemřel při policejním zatýkání, když mu policista Derek Chauvin klečel na krku osm minut.
Další sochu otrokáře odstranili v Londýně. Starosta chce přejmenovat ulice |
„Tady mají protesty asi trochu jiný podtext, protože ve Velké Británii si, při vší úctě k demonstrujícím, na policejní brutalitu britské policie nikdo nemůže moc stěžovat,“ řekl Marek. Poukazuje přitom na to, že britští policisté nejsou běžně ani ozbrojeni.
Podle něj se debata stočila spíše k historii Anglie a k tomu, nakolik byla země vybudována na tragických osudech jiných lidí. Debata nerezonuje společností poprvé. „Už před čtyřmi lety se vedla diskuze o odstranění sochy Cecila Rhodese na průčelí univerzity v Oxfordu,“ připomíná.
Cecil Rhodes byl významný politik, podnikatel a kolonizátor 19. století a dokonce byla po něm jednu dobu pojmenována část jižní Afriky jako Republika Rhodesie.
V Londýně nyní vznikla speciální komise, aby posoudila, které sochy, vzpomínkové plakety na domech, názvy ulic nebo náměstí, spojené s postavami minulosti, budou přejmenovány nebo odstraněny. „Jde o postavy, které se z dnešního pohledu mohou zdát být problematické,“ uvedl Marek.
