Je to šarlatán, anebo odvážný vědec, který neváhal rychle varovat veřejnost a dostal za to vyhazov? Arpad Pusztai, osmašedesátiletý vědec z Rowettova výzkumného ústavu ve skotském Aberdeenu, loni v srpnu řekl novinářům, že potraviny z genově upravených rostlin jsou nebezpečné pro zdraví. A dodal, že jejich výrobci používají lidi jako pokusná morčata. Kvůli tomu mu jeho zaměstnavatel neobnovil pracovní smlouvu. Na Arpada Pusztaie se snesla řada obvinění z toho, že odvedl mizernou vědeckou práci. Pod hrozbou, že přijde o penzi, mu Rowettův ústav zakázal vystupovat na veřejnosti. S novináři Pusztai začal znovu mluvit až poté, co jej nedávno podpořil britský následník trůnu princ Charles.
Krysy onemocněly
Pusztai chtěl vyzkoušet, zda jsou transgenní potraviny bezpečné. Se svým týmem krmil pokusné krysy jednak běžnými bramborami, a jednak bramborami genově upravenými. A zjistil, že krysám živeným upravenými bramborami rostly orgány neobvyklých velikostí a poškodil se jim imunitní systém. »Mohl jsem čekat, než zjištěné závěry publikuji ve vědeckém tisku. Ale to by trvalo asi rok a mezitím by se takové potraviny dostaly na pulty obchodů,« vysvětlil nedávno v listu Daily Telegraph, proč varoval veřejnost bez požehnání svého zaměstnavatele. Vedení ústavu pak jeho tým rozpustilo a zabránilo mu, aby pokračoval v pokusech. »Ztratil důvěru svých kolegů i průmyslu, který sponzoroval jeho další výzkum. Popletl celý svět svým přehnaným tvrzením, které jiní vědci odmítají,« vysvětil Andrew Chesson, výzkumný šéf z Rowettova ústavu.
Poplašná zpráva
»Brambory, které doktor Pusztai vypěstoval, nebyly nikdy určeny pro běžný trh. On je však zcela demagogicky spojil s neškodnými potravinami v obchodech. U nás by to bylo klasifikováno jako šíření poplašné zprávy,« vyčítá mu Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V čem je tedy podstata sporu? Pusztai do brambor vložil gen ze sněženky, který řídil vytváření jednoho lectinu v jejich hlízách. Lectiny jsou látky, které se tvoří v rostlinách, a většinou jsou jedovaté. A právě na to kritikové poukazovali. »Když smícháte kyanid s vermutem, zjistíte, že to není dobré pro vaše zdraví. Z toho se však nedá vyvodit, že bychom měli zakázat všechny míchané nápoje,« řekl Robert May, vědecký poradce britského premiéra. Až nyní se Arpad Pusztai brání: použitý lectin prý nebyl jedovatý. »I v tisícinásobné koncentraci v potravě nezpůsobil dříve krysám žádné potíže, a lord May to musel vědět,« obhajuje se Pusztai a dodává, že objevil skutečně podstatnou věc. »I kdyby byl Pusztaiův závěr v případě lectinu sněženky pravdivý, neznamená to vůbec nic jiného, než že se tento gen nemůže používat v transgenních odrůdách. Ale to stejně nikdo nezamýšlel,« odmítá význam Pusztaiových pokusů Miloš Ondřej, zástupce ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd v Českých Budějovicích.
Pokus je třeba dokončit
Genová úprava brambor, která měla být podle něj zcela neškodná, ve skutečnosti vyvolala nečekaný zdravotní efekt. Neobvyklá DNA (dezoxyribonukleová kyselina, z níž jsou tvořeny geny) v bramborách, místo aby se podle očekávání neškodně rozložila pokusným krysám v žaludku, dokázala zprostředkovaně ovlivnit buňky krysího organismu a přimět je k nebezpečným změnám. Pokud by se ukázalo, že jsou jeho závěry pravdivé, položí to genové inženýrství na kolena. Nicméně Pusztai je stále jediným vědcem, který něco takového naznačuje. Nyní shání milion liber (55 milionů korun) a jinou laboratoř, aby mohl svůj výzkum dokončit a své dosavadní hypotézy potvrdit. Tím by se definitivně ukázalo, jestli je Pusztai bezhlavý panikář, anebo člověk, který oprávněně varoval svět před nečekaným nebezpečím.
Krysy onemocněly
Pusztai chtěl vyzkoušet, zda jsou transgenní potraviny bezpečné. Se svým týmem krmil pokusné krysy jednak běžnými bramborami, a jednak bramborami genově upravenými. A zjistil, že krysám živeným upravenými bramborami rostly orgány neobvyklých velikostí a poškodil se jim imunitní systém. »Mohl jsem čekat, než zjištěné závěry publikuji ve vědeckém tisku. Ale to by trvalo asi rok a mezitím by se takové potraviny dostaly na pulty obchodů,« vysvětlil nedávno v listu Daily Telegraph, proč varoval veřejnost bez požehnání svého zaměstnavatele. Vedení ústavu pak jeho tým rozpustilo a zabránilo mu, aby pokračoval v pokusech. »Ztratil důvěru svých kolegů i průmyslu, který sponzoroval jeho další výzkum. Popletl celý svět svým přehnaným tvrzením, které jiní vědci odmítají,« vysvětil Andrew Chesson, výzkumný šéf z Rowettova ústavu.
Poplašná zpráva
»Brambory, které doktor Pusztai vypěstoval, nebyly nikdy určeny pro běžný trh. On je však zcela demagogicky spojil s neškodnými potravinami v obchodech. U nás by to bylo klasifikováno jako šíření poplašné zprávy,« vyčítá mu Jaroslav Drobník z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V čem je tedy podstata sporu? Pusztai do brambor vložil gen ze sněženky, který řídil vytváření jednoho lectinu v jejich hlízách. Lectiny jsou látky, které se tvoří v rostlinách, a většinou jsou jedovaté. A právě na to kritikové poukazovali. »Když smícháte kyanid s vermutem, zjistíte, že to není dobré pro vaše zdraví. Z toho se však nedá vyvodit, že bychom měli zakázat všechny míchané nápoje,« řekl Robert May, vědecký poradce britského premiéra. Až nyní se Arpad Pusztai brání: použitý lectin prý nebyl jedovatý. »I v tisícinásobné koncentraci v potravě nezpůsobil dříve krysám žádné potíže, a lord May to musel vědět,« obhajuje se Pusztai a dodává, že objevil skutečně podstatnou věc. »I kdyby byl Pusztaiův závěr v případě lectinu sněženky pravdivý, neznamená to vůbec nic jiného, než že se tento gen nemůže používat v transgenních odrůdách. Ale to stejně nikdo nezamýšlel,« odmítá význam Pusztaiových pokusů Miloš Ondřej, zástupce ředitele Ústavu molekulární biologie rostlin Akademie věd v Českých Budějovicích.
Pokus je třeba dokončit
Genová úprava brambor, která měla být podle něj zcela neškodná, ve skutečnosti vyvolala nečekaný zdravotní efekt. Neobvyklá DNA (dezoxyribonukleová kyselina, z níž jsou tvořeny geny) v bramborách, místo aby se podle očekávání neškodně rozložila pokusným krysám v žaludku, dokázala zprostředkovaně ovlivnit buňky krysího organismu a přimět je k nebezpečným změnám. Pokud by se ukázalo, že jsou jeho závěry pravdivé, položí to genové inženýrství na kolena. Nicméně Pusztai je stále jediným vědcem, který něco takového naznačuje. Nyní shání milion liber (55 milionů korun) a jinou laboratoř, aby mohl svůj výzkum dokončit a své dosavadní hypotézy potvrdit. Tím by se definitivně ukázalo, jestli je Pusztai bezhlavý panikář, anebo člověk, který oprávněně varoval svět před nečekaným nebezpečím.
