Informace o rozluštění genetického kódu "nejbližšího přítele člověka" přineslo nejnovější vydání britského vědeckého časopisu Nature.
Při luštění psího genomu vědcům stála "modelem" fena boxera jménem Tasha. Tým pod vedením Kerstin Lindbladové-Tohové z bostonského Broad Institutu rozluštil kolem 2,4 miliard nukleotidů (základní stavební jednotka DNA) v 39 chromozomech Tashy.
Před boxerem byly rozluštěny tři čtvrtiny genomu pudla, ale výsledky neměly valnou vypovídací hodnotu.
Pro genetiky jsou psi zajímaví mimo jiné proto, že žijí ve stejném prostředí jako člověk. Trpí téměř navlas stejnými nemocemi - rakovinou, onemocněními srdce, poruchami krevního oběhu a celou řadou dalších chorob. To dává zdravovědě možnost zkoumat příčiny lidských nemocí prostřednictvím psů.
"Při srovnání s genomem člověka a dalších důležitých organismů poskytuje genom psů účinný pomocný prostředek pro identifikaci genetických faktorů zdraví a nemoci člověka," komentoval nejnovější výzkum bývalý šéf světového projektu pro luštění lidského genomu Francis Collins.
Kolem pěti procent dědičných informací představují podle prvních analýz ovládací prvky, které jsou společné člověku, psům i myším, a podle vědců jsou možná totožné u všech savců. Analýza dědičné informace psa má také pomoci podrobněji vysvětlit evoluci psa, rozdíly mezi jednotlivými rasami a jejich přednosti či nevýhody pro potřeby lidí.
Dnešní doma chovaní psi jsou potomky asijských vlků, které lidé domestikovali před 15 000 až 100 000 lety. Od té doby chovatelé vyšlechtili stovky psích ras - lovecká plemena, strážní psy, praktické pomocníky člověka i domácí mazlíčky. V současnosti slouží na celém světě lidem kolem 400 milionů psů.
