Umělá inteligence se během pár let od prudkého nástupu dostala do všech odvětví lidské činnosti. Na sklonku loňského roku byla dokonce hlavním tématem v promluvě papeže Františka. „Globální rozměr umělé inteligence jasně ukazuje, že vedle odpovědnosti svrchovaných států za vnitřní regulaci mohou při jejím využívání hrát rozhodující roli mezinárodní organizace. Vyzývám světové společenství národů, aby spolupracovalo na přijetí závazné mezinárodní smlouvy, která by regulovala vývoj a využívání umělé inteligence v jejích mnoha podobách,“ prohlásil František.
Na složité počítačové algoritmy má k ruce člověka, do kterého by to na první pohled řekl jen málokdo. Padesátiletý františkánský mnich Paolo Benanti začíná den tak, jak bychom od muže víry čekali. Vyšplhá na nejvyšší věž svého domovského kláštera a s tichou modlitbou shlíží na Forum Romanum. „Byla to krásná meditace o tom, co se děje uvnitř mě. A rovněž o tom, co mě čeká tam venku,“ prozradil tichým hlasem reportérovi listu The New York Times.
Armáda začne prosívat internet. Umělá inteligence pro ni bude hledat hrozby |
Kromě času na modlitby má kalendář plný úkolů. Ve svém prostém františkánském rouchu nedávno vyrazil i na akci, kde bychom mnicha nehledali. V malé tašce si nesl moderní telefon, zápěstí mu zdobil poslední model chytrých hodinek od Applu. Benanti jako vatikánský poradce pro etiku umělé inteligence musí jít s dobou. Na lednové uzavřené debatě o umělé inteligenci se potkal s technologickými legendami, potřásl si rukou s Billem Gatesem a naslouchala mu i italská premiérka Giorgia Meloniová.
„Potřebujeme mezinárodní dohled, jinak riskujeme sociální kolaps. Někteří lidé vzhlížejí k umělé inteligenci jako k vědmě či věštkyni, považují ji za určitou formu poloboha. Hrozí nám, že lidé přenechají kritické myšlení a rozhodování strojům,“ uvedl pro Politico. O umělé inteligenci napsal řadu knih, na papežské Gregoriánské univerzitě vede seminář s názvem „Pád Babylonu: Výzvy digitálních a sociálních sítí a umělé inteligence“.
Nebezpečí i příležitost k pokroku
K překotnému vývoji moderních technologií by podle Benantiho měli lidé přistupovat vždy s opatrností. Umělá inteligence není výjimkou, může prohloubit nerovnost ve společnosti i zažehnout konflikty. Záplava deepfake videí a dezinformací v posledních měsících je toho důkazem. Varuje, že v následujících letech mohou o práci kvůli AI přijít miliony lidí, kteří budou muset přejít do podružných oborů, nebo zůstanou bez práce. „Lidé přijdou o důstojnost a propadnou se do zoufalství,“ předvídá.
S technologickým pokrokem však nespojuje jen hrozby, jako samozvaný geek v něm vidí i spoustu příležitostí. „Někdo například může umělou inteligenci využít tak, že vytvoří rozhraní, které poskytne veškeré náboženské vědění všem kulturám a společenským vrstvám po celém světě. Texty i obrazové materiály církve jsou mnohdy zanesené pod vrstvou složitých symbolů. AI je dokáže jednoduše interpretovat,“ vysvětluje.
Nahých fotek je víc než kdy dřív. Zneužívají umělou inteligenci a cílí na ženy |
Dalším příkladem je podle něj řešení nejen italského, ale i celoevropského problému stárnutí populace. Kvalifikovaných zaměstnanců pro určitá odvětví bude ubývat, umělá inteligence a robotizace je může v budoucnu nahradit. Benanti se ve svých úvahách pochopitelně pouští i do duchovní roviny. V knihách i odborných studijních textech se zamýšlí nad tím, co vlastně znamená být člověkem a zda stroje nemohou být v některých případech lidštější než skuteční lidé.
Moderní technologie nemusí dávat vždy smysl
Základem pro ideální využití umělé inteligence v běžném životě je podle něj zdravý rozum. Ilustruje to ve chvíli, kdy z poklidu kláštera vstoupí na jednu z nejrušnějších římských ulic Via dei Fori Imperiali. Ohlušující směs zvuků, kterým vévodí bzukot automobilů a skútrů, ho nutí k zamyšlení. „Naše město je tím nejhorším na světě pro provoz samořiditelných vozů. Doprava tady je moc komplikovaná,“ popisuje a dává tak příklad, že ne všude dává nasazení nejmodernější techniky smysl.
V jeho univerzitní kanceláři je na první pohled patrné, že se ve skromném mnichovi střetávají dva světy. Prostota františkánského řádu a vášeň pro technologie. Na zdi visí jeho zarámované fotografie, které pořídil v ulicích Říma. Lidé, kteří si vychutnávají odpolední cigaretu. Pár zhypnotizovaný obrazovkou mobilního telefonu, jenž se nevěnuje svému dítěti. A snímek, na kterém si Benanti třese rukou s papežem Františkem.
 |
Jak sám vzpomíná, jeho spirituální volání přišlo dlouhé roky po tom, co se zamiloval do technologií. Římský rodák měl k vědě blízko od dětství. Jeho otec se živil jako strojní inženýr, matka vyučovala na střední škole přírodovědné předměty. Hltal příběhy ze světa Pána prstenů, byl hrdým skautem. Ve dvanácti letech se při jedné z charitativních akcích potkal s budoucím kardinálem Vincenzem Pagliou, který se o mnoho let později stal jeho mentorem a kolegou ve Vatikánu. I Paglia se zajímá o technologie a jejich vliv na svět.
Od vědy k víře
Zlom přišel v době, kdy Benanti dostal od svého strýčka první počítač. Pochopitelně mu měl sloužit ke studiu, šikovný mladík však chtěl na drahém stroji hrát i videohry. Pokusy o přestavění počítače však nikam nevedly. „Nikdy to nezafungovalo,“ směje se Benanti při vzpomínkách na první setkání se světem počítačů. Na střední škole mu technologie nestačily a začal se zajímat i o filozofii. Na římské univerzitě Sapienza získal inženýrský titul, cítil však, že mu to nestačí.
„Měl jsem pocit, jako by mi něco stále chybělo,“ vzpomíná. Počítačům a technologiím začal rozumět tak dobře, že z nich vyprchalo tajemno a určitá magie. V roce 1999 mu jeho přítelkyně poradila, že ve svém životě potřebuje více Boha. Společně se vydali do františkánského kláštera v Umbrii. Plán přítelkyně zafungoval, ale radost z toho mít nemohla.
Řemeslníky umělá inteligence nenahradí, na všeobecných oborech se jí bojí |
Benanti se rozhodl vstoupit do františkánského řádu, k překvapení svých rodičů. S přítelkyní se rozešel a odjel do města Assisi, domova svatého Františka. Následujících deset let zde strávil studiem, složil poslední řeholní sliby, byl vysvěcen na kněze a obhájil disertační práci na téma technologického vylepšování lidí. Později získal práci na Gregoriánské univerzitě.
V roce 2017 ho kardinál Gianfranco Ravasi pozval na konferenci, kde Benanti mluvil o etice použití umělé inteligence. Jeho slova hltali i vysoce postavení lidé z Microsoftu a po přednášce ho požádali, zda by mohli zůstat v kontaktu. Po pár měsících ho oslovila italská vláda, jestli by nechtěl být u zrodu legislativy zaměřené na AI, po roce už byl členem komise, která dohlíží na celonárodní strategii v oblasti umělé inteligence.
Papež v péřovém kabátu
K setkání s papežem už pak chybělo jen málo. V roce 2018 se mu ozvali zástupci Microsoftu, zda by nemohl dopomoci k setkání Františka s prezidentem technologického giganta Bradem Smithem. Benanti využil svého blízkého přítele a vlivného kardinála Pagliu. Setkání proběhlo podle plánů a Benanti na něm pomáhal s překladem odborných technologických termínů.
Papež zprvu nevěděl, v čem tkví důležitost umělé inteligence, zajímat se o ni naplno začal až ve chvíli, kdy sociální sítě i deníky plnily jeho vygenerované snímky ve slušivém péřovém kabátu. „Papež má rád, když se nebavíme tolik o technologiích, ale spíše o tom, jak můžeme ochránit zranitelnou část populace,“ vysvětluje Benanti.
OBRAZEM: Rapper i módní ikona. Co sluší papeži podle umělé inteligence |
V lednu letošního roku se stal předsedou komise, která má ochránit před dopady umělé inteligence italské spisovatele a novináře. Benanti si myslí, že firmy by měly mít odpovědnost za dodržování autorských práv při použití textů, na kterých trénují své algoritmy. Sám však přiznává, že je to nadlidský úkol kvůli netransparentnosti největších technologických hráčů.
I když před nástrahami umělé inteligence varuje, je jí za jednu věc vděčný. Do světa technologií pro něj přinesla zpět tajemno, které v ní během studií ztratil. Otázkou podle něj je, jestli ji lidstvo využije dobře, nebo se nechá svést na scestí.
