Farmaceutická společnost v pondělí oznámila, že její preparát měl v poslední fázi testů v průměru sedmdesátiprocentní účinnost. Tyto závěry pocházejí z dat od dvou testovaných skupin. V první z nich testy podstoupilo asi 9 000 lidí, kteří obdrželi dvě plné dávky vakcíny. U nich se prokázala 62procentní účinnost. U druhé skupiny o 2 741 lidech se pak účinnost vyšplhala na 90 procent poté, co nejprve obdrželi poloviční dávku a následně plnou druhou dávku.
„Uskutečnili dvě studie, pro které byly použity různé dávky, a přišli se složeninou, která ve skutečnosti nereprezentuje ani jednu dávku,“ vysvětluje pochybnosti akademické obce profesor David Salisbury, odborník na imunizaci z think tanku Chatham House.
K aplikaci poloviční dávky u druhé testované skupiny přitom došlo omylem a experti tvrdí, že to je jen jeden z problémů, jež na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA proto začala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního týmu pro podporu vývoje a distribuci koronavirových vakcín Moncef Slaoui veřejně přiznal, zda vysoká účinnost ve druhé skupině není zapříčiněna faktem, že v ní nebyl nikdo starší 55 let.
Podle výkonného viceprezidenta pro výzkum a vývoj společnosti AstraZeneca Mena Pangalose je chyba na straně dodavatele. „Skutečnost je taková, že by to mohla být docela užitečná chyba,“ řekl Pangalos v středečním rozhovoru pro The New York Times. „Opravili jsme chybu a pokračovali beze změn ve studii. Dohodli jsme se s regulačním orgánem, že do analýzy studie zahrne i tyto pacienty.“.
Ve čtvrtek výkonný ředitel společnosti AstraZeneca Pascal Soriot sdělil agentuře Bloomberg, že k ověření devadesátiprocentní účinnosti poloviční dávky vakcíny bude provedena nová studie. Soriot ale nepředpokládá, že by další testy zdržely schválení vakcíny ve Velké Británii a Evropské unii.
Specialistka na zdravotnický výzkum Hilda Bastianová na portálu Wired napsala, že pochybnosti vzbuzuje i práce společnosti s daty z poslední fáze klinických testů. Předkládané výsledky o účinnosti totiž vycházejí z poznatků od několika podskupin testovaných jedinců z Brazílie a Británie. Není jí jasné, proč výzkumníci zvolili právě je. Společnosti Pfizer či Moderna přitom informovaly veřejnost o výsledcích u celého testovaného vzorku lidí.
Miliardová válka o očkování. Covid rozpoutal investiční šílenství do vakcín |
Podle Bastianové tak nyní nelze s jistotou říci, zda AstraZeneca nevybrala některé části výsledků účelově. Společnost podle ní rovněž dostatečně nevysvětlila, jak se dobrala ke konečné 70procentní účinnosti svého preparátu.
AstraZeneca ve čtvrtečním vyjádření prohlásila, že testy „odpovídaly nejvyšším standardům“ a že jejich výsledky v příštích týdnech zašle k vydání v recenzovaném odborném časopise. Neuvedla však, zda poskytne k posouzení odborné veřejnosti veškerá data z finální fáze testování a nevyjádřila se ani k obviněním vzneseným Bastianovou.
Podle listu The Politico pochyby okolo testů ukazují na nedostatky v systému, v němž „společnosti deklarují výsledky prostřednictvím tiskových zpráv pro nedočkavou veřejnost a kolísavé finanční trhy“. Mezi odborníky a politiky roste obava, že pochyby ohledně schvalovacího procesu jedné z vakcín by mohly poškodit i pověst dalších preparátů.
Stanice BBC upozorňuje, že „vědu skrze tiskové zprávy“ praktikují i další vakcinační společnosti Pfizer a Moderna. Jejich data jsou též zatím jen předběžná a kompletní výsledky budou pro veřejnost dostupné až v odborných časopisech.
Pochybnosti veřejnosti o transparentnosti procesu testování vakcín se mohou podepsat i na ochotě lidí nechat se očkovat. V mnoha zemích podle průzkumů již nyní roste nedůvěra vůči vakcinaci, ačkoliv experti považují naočkování dostatečného počtu lidí za zřejmě jedinou cestu, jak navrátit život na většině míst planety k normálu.
Není důvod k obavám
Pochyby se proto pokoušel rozptýlit také britský konzervativní ministr Robert Jenrick, podle nějž není důvod, aby se kdokoliv obával o věrohodnost dat předložených firmou AstraZeneca a Oxfordskou univerzitou, jelikož je důkladně posoudí státní regulační úřady. „Není důvod k přehnaným obavám,“ řekl televizi Sky News. „Nyní musí dojít k nezávislému posouzení,“ dodal.
Vakcíny proti koronaviru: když funguje ta od Pfizeru, budou zřejmě i další |
Podle listu The Business Insider by veškeré problematické aspekty způsobu, jakým AstraZeneca testy vakcíny uskutečňovala a reportovala o nich, neměly zakrýt benefity vakcíny. Zatím testy prokázaly bezpečnost vyvíjené látky. V porovnání s konkurenty je navíc vakcína levnější a tím i dostupnější.
Server Wired též zmiňuje další výhodu, kterou vakcína může mít oproti konkurentům. Někteří z účastníků studie se pravidelně testovali na koronavirus. Různá míra infekce naznačuje, že vakcíně se dařilo zabraňovat přenosu viru.
Zákeřnost koronaviru spočívá v jeho neviditelnosti. Ve velké míře jej šíří lidé bez příznaků. Vakcína, která by dokázala poradit i s přenosem viru, by měla tedy větší hodnotu při zamezování pandemie než vakcína, která jen léčí symptomy.
