Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vakcíny proti koronaviru: když funguje ta od Pfizeru, budou zřejmě i další

  8:57
Nadějná, byť zatím jen velmi povšechná informace o vysokém ochranném účinku vakcíny společnosti Pfizer proti viru SARS-CoV-2 je dobrou zprávou nejen pro ni. Na stejný „cíl“ na viru totiž mají zamířeno v podstatě i další očkovací přípravky. Ale i přes pozitivní zprávy je ve hře stále řada neznámých.

Vývoj první generace vakcín proti viru SARS-CoV-2 se na sklonku roku 2020 blíží do finále. Uvidíme, jak povedeného. | foto: Profimedia.cz, koláž Pavel Kasík

Naše vakcína chrání očkované dobrovolníky ve více než 90 procentech před nemocí covid-19 způsobenou novým koronavirem (SARS-CoV-2), oznámila v tiskové zprávě na začátku týdne společnosti Pfizer.

Oznámení je založené na zatím jen průběžném hodnocení výsledků stále probíhající velké klinické zkoušky, které se účastní více než 45 tisíc lidí. Vakcína se podává ve dvou dávkách následujících zhruba tři týdny po sobě. Zmíněná „90procentní ochrana“ by se měla dostavit zhruba týden po druhé injekci, tedy cca měsíc po první dávce.

Jak se testují vakcíny a léky:

Zpráva evidentně potěšila burzy, ale co je důležitější, tak také některé jinak spíše rezervované odborníky. „Musíme ještě prostudovat všechna data, ale to mi nekazí radost. Toto je fantazie,“ řekl pro zpravodajce Nature (jednoho z nejváženějších vědeckých časopisů světa) virolog Florian Krammer z newyorské lékařské fakulty při nemocnici v Mount Sinai. 

Krammer má o to více důvodů k radosti tím, že je sám účastníkem studie, ze které výsledky vzešly. Má tedy reálnou naději, že vakcínu označovanou zatím jako BNT162b již dostal, pokud tedy není v kontrolní skupině, která dostala pouze placebo, což v tuto chvíli nemůže vědět. Ale jeho optimismus sdílela i celá řada kolegů, kteří tak osobní zájem na pozitivním výsledku nemají. Nejde totiž jen o Pfizer nebo společnost BioNTech, která látku vyvinula a s farmaceutickým gigantem se spojila, aby se urychlily klinické zkoušky, výroba a distribuce.

Vakcína je dílem rodinné firmy

Za německou firmou BioNTech, která oznámila devadesátiprocentní účinnost vyvíjené vakcíny proti koronaviru, stojí manželský pár vědců z Německa.

Ugur Sahin a Ozlem Tureciová založili farmaceutickou společnost BioNTech, která...

Vakcína Pfizer/BioNTech totiž je v důležitém ohledu velmi neoriginální: cílí na stejné místo viru jako většina dalších zkoušených či vyvíjených vakcín proti SARS-CoV-2. Většina z nich má naučit lidský imunitní systém, aby virus rozpoznával a útočil na něj podle látek, které tvoří konce „hrotů“ (anglicky „spike“) na povrchu viru, jimiž se SARS-CoV-2 přichycuje k buňkám.

„Celou dobu jsme se ptali: jsou hroty vhodný cíl? Nu, tak teď víme, že jsou vhodný cíl,“ řekl pro americký zdravotnický web STAT epidemiolog Anthony Fauci, člen amerického krizového štábu pro boj s pandemií. Jinak řečeno to znamená, že vakcína BNT162b nejspíše nebude jediná, která by mohla mít podobně vysokou účinnost.

Na stejný „cíl“ se zaměřuje například také vakcína společnosti Moderna či „oxfordská“ vakcína ChAdOx1, kterou chce do praxe dostat společnost AstraZeneca. Té druhé zmíněné se v Indii, která je hlavním světovým výrobcem nepatentovaných léčiv, již vyrobily miliony dávek ještě před potvrzením účinnosti – a chystá se výroba zhruba dvou miliard dalších.

Díky zprávám od konkurenčního Pfizeru se zdá o něco pravděpodobnější, že nepůjde o zmařenou práci a i tato vakcína by mohla být účinná – přesto, že obě používají k vyvolání imunitní reakce poněkud jiný postup. (Výše zmíněná Moderna mohla míti ještě o něco větší radost, protože její vakcína má nejen stejný cíl, ale používá také stejnou metodu vyvolání imunity.)

Závod Praha Vaccines, kde se vyvíjí kandidátská vakcína proti nemoci covid-19.

Důležité je, že Pfizer také nemá před konkurencí žádný velký náskok. Ve stejné fázi klinických zkoušek, tzv. III. fázi, je v tuto chvíli po celém světě zhruba desítka vakcín (podle databáze NY Times přesně 11). Právě třeba dvě zmíněné další firmy, AstraZenec a Moderna, jsou ve velmi podobné fázi vývoje a zkoušek – všechny firmy jsou v tzv. III. fázi klinických zkoušek, testy tedy probíhají na velkých skupinách dobrovolníků v reálném prostředí. První výsledky od konkurence tak lze očekávat v dohledné době.

Jak dobře by mohly fungovat?

V tuto chvíli nelze říci, zda účinnost vakcíny nebude nakonec nižší než zmíněných 90 procent. Údaj je založen na poměrně malé statistice, kdy se ve skupině 45 tisíc účastníků studie objevilo 94 případů nákazy.

Firma chtěla údajně udělat průběžnou analýzu ve chvíli, kdy bude mít mezi účastníky potvrzeno 62 případů. Ale významná část účastníků studie je z USA, kde podzimní vlna pandemie nabrala rychlý spád. Studie dosáhla počtu 62 potvrzených případů 3. listopadu. Ovšem všechny podklady pro analýzu byly připravené až 8. listopadu, a v tu chvíli jich bylo přes 90.

Počet nových potvrzených případů nákazy virem SARS-CoV-2 v USA (od 12.3. do 4.11.)
datumpočet nových případů
11.3.165
12.3.204
13.3.262
14.3.360
15.3.460
16.3.558
17.3.772
18.3.1158
19.3.1798
20.3.2493
21.3.3399
22.3.4490
23.3.5969
24.3.6972
25.3.8540
26.3.10249
27.3.12152
28.3.13988
29.3.15403
30.3.16883
31.3.19198
1.4.21075
2.4.22793
3.4.24754
4.4.26796
5.4.27801
6.4.29082
7.4.29884
8.4.30773
9.4.31499
10.4.31942
11.4.31102
12.4.31419
13.4.30628
14.4.30101
15.4.29647
16.4.29328
17.4.28658
18.4.29305
19.4.28874
20.4.29308
21.4.30789
22.4.28995
23.4.28263
24.4.26909
25.4.29138
26.4.29460
27.4.28671
28.4.26792
29.4.28183
30.4.28665
1.5.30465
2.5.27717
3.5.27447
4.5.27455
5.5.27413
6.5.26956
7.5.26735
8.5.25735
9.5.25210
10.5.24537
11.5.23897
12.5.23641
13.5.23163
14.5.22988
15.5.22781
16.5.22620
17.5.22423
18.5.22955
19.5.22658
20.5.23015
21.5.22771
22.5.22577
23.5.22112
24.5.22354
25.5.21958
26.5.21806
27.5.21154
28.5.20638
29.5.20808
30.5.21102
31.5.20993
1.6.21282
2.6.21516
3.6.21655
4.6.21559
5.6.21536
6.6.21382
7.6.21739
8.6.21415
9.6.21147
10.6.21278
11.6.21527
12.6.21593
13.6.22066
14.6.21672
15.6.21834
16.6.22554
17.6.23261
18.6.23958
19.6.24568
20.6.25799
21.6.26692
22.6.28325
23.6.29899
24.6.31153
25.6.33037
26.6.35268
27.6.36458
28.6.38298
29.6.39750
30.6.41059
1.7.43588
2.7.45367
3.7.46641
4.7.47031
5.7.48520
6.7.49725
7.7.51667
8.7.52646
9.7.54018
10.7.55759
11.7.58306
12.7.59472
13.7.60633
14.7.62211
15.7.63470
16.7.65459
17.7.66155
18.7.66254
19.7.66903
20.7.66708
21.7.67212
22.7.67374
23.7.65412
24.7.66402
25.7.66652
26.7.65823
27.7.65750
28.7.64277
29.7.65154
30.7.65845
31.7.64215
1.8.63202
2.8.61991
3.8.60471
4.8.59870
5.8.56701
6.8.55519
7.8.54251
8.8.53939
9.8.53844
10.8.54405
11.8.52874
12.8.53322
13.8.52085
14.8.53041
15.8.51878
16.8.51201
17.8.49133
18.8.48744
19.8.47528
20.8.46515
21.8.44378
22.8.43849
23.8.42763
24.8.43226
25.8.42373
26.8.41719
27.8.41991
28.8.41959
29.8.41925
30.8.42079
31.8.41443
1.9.42375
2.9.41790
3.9.40410
4.9.40612
5.9.40612
6.9.39894
7.9.38523
8.9.36020
9.9.35045
10.9.35225
11.9.34795
12.9.34320
13.9.34794
14.9.36307
15.9.39786
16.9.38739
17.9.39604
18.9.39911
19.9.39836
20.9.40691
21.9.43307
22.9.41426
23.9.43330
24.9.43423
25.9.44109
26.9.44834
27.9.44319
28.9.41440
29.9.42112
30.9.42691
1.10.42771
2.10.42694
3.10.43449
4.10.43257
5.10.44358
6.10.44364
7.10.45250
8.10.46969
9.10.47484
10.10.48000
11.10.49243
12.10.49378
13.10.50729
14.10.52329
15.10.53327
16.10.55066
17.10.55401
18.10.56007
19.10.58651
20.10.59513
21.10.60026
22.10.61208
23.10.63361
24.10.67139
25.10.68796
26.10.69967
27.10.72336
28.10.74535
29.10.76831
30.10.79108
31.10.78519
1.11.81600
2.11.83817
3.11.86332
4.11.89780
5.11.94681
6.11.98874
7.11.104942
8.11.109184
9.11.117044

Vzhledem k tomu, že Pfizer má velice rozdílnou velikost placebo skupiny a skupiny očkovaných (ta je výrazně větší), rozdíl mezi počtem případů nákazy v obou skupinách bude menší, než by „více než 90procentní účinnosti“ na první pohled naznačovala.

Pfizer uvedl, že by někdy ve třetím listopadovém týdnu, možná později, ale ne dříve, chtěl úřad FDA požádat o povolení k nasazení vakcíny v „nouzovém“ režimu. Prahem pro závěrečnou analýzu této fáze (očkovaní se budou sledovat i dále) bude potvrzení 164 případů nákazy mezi účastníky. Je možné, že v té době bude nakažených mezi očkovanými více a účinnost tedy proti oznámení ze začátku listopadu „klesne“.

Jak dobrý výsledek by 90procentní ochrana byla? Pro představu si řekněme, že americký úřad pro dozor nad léčivy FDA předem oznámil, že by schválil k nasazení v provizorním (nebo chcete-li nouzovém) režimu látku, která zabrání polovině případů rozvoje nemoci. Tedy i vakcínu, která by měla účinnost 50 procent.

Nabídneme ještě jedno srovnání: vakcíny proti chřipce z posledních let, které obsahují protilátky proti čtyřem typů chřipky (tzv. čtyřvalentní vakcína), mají podle stejné metriky účinnost zřejmě někde v pásmu 60–70 procent (liší se podle sezony). Přesto podle statistik velmi výrazně snižují počet úmrtí na chřipku, podle některých výsledků až o 80 procent.

Na druhou stranu, chřipka je velmi rychle se měnící a mutující virus, SARS-CoV-2 se zatím projevuje jako výrazně stabilnější. I proto obecně virologové odhadovali, či spíše doufali, protože vakcíny proti koronavirům se nikdy nevyvíjely, že vývoj účinné látky nebude až tak obtížný a její účinnost by mohla být spíše vyšší. 

Co nevíme a co se nedozvíme

Jako obvykle ovšem existuje celá řada důvodů, proč nadšení trochu krotit. Tím hlavním je, že máme jen velmi částečné informace. V tuto chvíli jsme odkázáni pouze na informace z tiskového prohlášení Pfizeru, které obsahuje jen málo detailů.

V tuto chvíli tak například nevíme, zda vakcína brání spíše jen lehčím případům, nebo i nemocem s vážným průběhem. Nebo jak chrání nejzranitelnější, tedy seniory. Také nevíme, zda se podařilo identifikovat nějaké nežádoucí vedlejší účinky. Zatím máme k dispozici pouze větu z prohlášení Pfizeru, že „vážnější komplikace nebyly zaznamenány“.

Údajů v příštích týdnech nepochybně přibude, především v souvislosti se schvalováním vakcíny. Už nyní je ovšem jasné, či alespoň velmi pravděpodobné, že odpovědi na řadu důležitých otázek z dat Pfizeru nezískáme.

Jeden důvod je, že případů nákazy mezi účastníky bude nejspíše stále poměrně málo. Například tak nejspíše nebude možné říci, jak moc vakcína chrání seniory. Nedá se totiž očekávat, že by případů nákazy mezi nimi bylo tolik, aby statistika byla spolehlivá a dal se vyloučit vliv náhody.

Také nebudeme vědět, zda vakcína chrání „pouze“ před nemocí, nebo i před samotným nakažením (tzv. sterilizační imunita). Jinak řečeno, zda vakcína chrání tak dokonale, že virus v těle očkovaných se prakticky nemůže replikovat – a ti ho dále nepřenáší. Takový výsledek by byl samozřejmě ideální, ale předpokládat bychom ho rozhodně neměli. 

K určení toho, zda vakcína chrání i proti přenosu, by bylo zapotřebí jiného typu zkoušky. V podstatě by se mělo jednat o menší skupinu lidí, kterou výzkumníci velmi pravidelně a pečlivě sledují kvůli přítomnosti viru. To ve studii, která má 44 tisíc účastníků, není reálné. 

Nedozvíme se také odpověď na otázku, jak dlouho vlastně ochrana poskytnutá vakcínou může vydržet. Ve třetím listopadovém týdnu, kdy bude Pfizer podle všeho žádat FDA o schválení vakcíny, budou účastníci ve studii sledováni v průměru dva měsíce. To je na zodpovězení této otázky příliš krátká doba, na podobné údaje si prostě budeme muset ještě nějakou dobu počkat.

Kdy bude?

Pokud vakcína schválením projde, kdy a v jakém množství bude k dispozici? Na to není dnes v podstatě možné odpovědět přesně. Ale stále platí, že drtivá většina z nás by na ni mohla dosáhnout někdy během příštího roku.

I pokud zkoušky dopadnou dobře, během letošního roku budou k dispozici řádově maximálně nízké stovky milionů dávek pro celý svět. Například Pfizer chce do konce roku dodat cca 50 milionů dávek. Téměř všechny vakcíny se podávají ve dvou dávkách, takže musíte vyrobený počet ještě vydělit dvěma.

Obě dávky vakcíny Gam-COVID-Vac Lyo (Sputnik V) určené proti virus SARS-CoV-2. Podle etiket lze usuzovat, že vlevo s červeným víčkem je dávka látky založené na adenoviru 26, která se podává první. S modrým víčkem by tedy měla být dávka obsahující adenovirus 5, kterou má pacient dostat tři týdny po obdržení dávky první.

Česko by spolu s dalšími státy EU mělo být mezi prvními, které na vakcínu dosáhnou. EU je přece jen jeden z nejmovitějších zákazníků na světě, a tak má v tuto chvíli již předběžné smlouvy na dodávky stovek milionů dávek od několika firem, např. AstraZeneca i Pfizer (smlouva na případný nákup až 300 milionů dávek by měla být schválena ve středu 11. listopadu).

Přesto panuje shoda, že ve větších objemech bude vakcína dostupná u nás spíše na jaře příštího roku. Téměř všude bude platit, že první dávky budou určeny pro zdravotníky a zranitelné skupiny obyvatel. S tím počítá i česká národní strategie testování (dostupná v PDF například ze stránek SZÚ).

Byť nemůžeme v tuto chvíli přesně říci, jak a kterou vakcínou bude očkování probíhat, je jasné, že půjde o náročnou operaci. Navíc dost možná komplikovanou tím, že proti SARS-CoV-2 máme zatím jen vakcíny „nevyladěné“.

Například Pfizer, přesněji řečeno vývojáři z BioNTechu, použili při návrhu své vakcíny velmi perspektivní technologii mRNA vakcíny. Do těla se nevpichuje ani virus, ani jeho části, ale látky, které za běžných okolností vyrábí naše tělo. Jde v podstatě o umělé vyrobené „chemické posly“ (malé „m“ v mRNA je zkratka slova „messenger“, posel). Jde v podstatě o předlohy pro výrobu ještě dalších bílkovin, podle kterých se pak buňky imunitního systému naučí virus rozpoznávat.

Metoda mRNA umožňuje rychlý vývoj vakcín a také relativně snadnou výrobu ve velkých objemech, ale nikdy předtím nebyla do praxe nasazena. Zatím se tedy řešily ty nejdůležitější otázky: účinnost a bezpečnost. Ale celá řada praktických problémů souvisejících s touto technologií zatím vyřešena není.

Vakcína se například musí skladovat při teplotách cca -70 až -80 °C. Pfizer pracuje na tom, jak teplotní odolnost vakcíny zvýšit, ale to není úplně triviální úkol už proto, že pokud změní chemické složení vakcíny, musí ji znovu zkoušet od začátku. Firma také chystá výrobu speciálních přepravních boxů, které teplotu dokážou zajistit, ale zatím k dispozici nejsou. A bez nich bude logistika poměrně složitá, protože například v ordinacích běžných praktických lékařů mrazák schopný dosáhnout takových teplot nenajdete. (Technologii mRNA používá i společnost Moderna, její vakcína prý snese i mnohem přijatelnějších cca -20 °C.)

Všechny obtíže tedy zdaleka vyřešeny nejsou, na celou řadu otázek stále neznáme odpověď. Ale pokud něco nedávné zprávy naznačují, tak to, že by vývoj vakcín měl být na správné cestě. A protože vývojáři se pohybují v jednom poměrně těsně semknutém pelotonu, brzy by se měly objevit další novinky, které by příznivý trend měly potvrdit. Pokud to tak nebude, čekání na „návrat k normálu“ se nám nejspíše nepříjemně protáhne.

Oprava: Článek uváděl špatný odhad počtu nakažených v kontrolní skupině a mezi očkovanými odvozený od údaje Pfizeru o cca 90 nakažených v obou skupinách. Za omyl se omlouváme.

  • Nejčtenější

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se občas objeví nějaký problém. Poslední nastal v polovině října a týkal se výpadku...

5. listopadu 2024  15:21

Prostřelená nádrž či omylem let rychlostí zvuku, vzpomíná inženýr Tupolevu

Premium

Řeknete si, že není možné, aby by se toto všechno stalo jednomu člověku během jediné kariéry. Snad to bylo kombinací zajímavých letounů a podivuhodného období devadesátek. Tyto kuriózní letecké...

3. listopadu 2024

Sebevražda 13 bodnými ranami? Filmaři Anety se vracejí k děsivé kauze

Rozstřel

Příliš mnoho otazníků stále panuje kolem smrti Anety Rodové před deseti lety. Dokumentaristé teď případ znovu otevírají, a to prostřednictvím filmu Aneta, který míří do kin. Hosty Rozstřelu byli...

7. listopadu 2024

Ukázkové přešlapy, které technologické firmy stály miliardy

Od chvíle, kdy Yahoo odmítlo šanci koupit malý startup jménem Google, až po lidské selhání v případě revoluční technologie Theranos. Jak rozhodnutí několika klíčových osob změnila osud...

2. listopadu 2024

Žádná elektroauta, o elektřinu budeme možná bojovat s umělou inteligencí

Už jste možná slyšeli, že se firmy, které provozují a trénují velké jazykové modely pro generativní umělou inteligenci (genAI), se nyní pokoušejí zajistit si zdroje elektrické energie, a tak se...

8. listopadu 2024

Před 100 lety vznikla Velká Plzeň, měla přes 100 tisíc obyvatel

Před 100 lety se zrychlila cesta Plzně ke zvětšení rozlohy a zvýšení počtu obyvatel. Nastal totiž čas pro vznik Velké Plzně, jak se projektu tehdy říkalo.

9. listopadu 2024

Prohlédněte si robota Elona Muska. Optimus bezvládně visí v Letňanech

Má to být nezdolný dříč v továrnách, neodmlouvající pomocník v domácnostech, vždy odpočatý pomocník, sluha i parťák. Humanoidní robot Optimus má být podle Elona Muska zcela přelomovou technologií....

9. listopadu 2024

Muskova firma SpaceX otestovala technologii pro loď, která pošle k zemi ISS

Mezinárodní vesmírná stanice má naplánováno, kdy skončí její provoz. NASA dokonce našla i firmu, která má zajistit, že ISS nebude na oběžné dráze překážet, ale shoří v atmosféře. Tento kontrakt...

9. listopadu 2024

Elitního pilota vybrali pro lety k Měsíci, osudové se mu ale staly husy

Premium

Patřil k prvním vyvoleným, jež vesmírná agentura NASA zařadila mezi astronauty. než se ovšem stačil do vesmíru podívat, zahynul před 60 lety během testovacího letu, a dosáhl tak smutného prvenství:...

8. listopadu 2024

Nenávidím vás všechny! Hollywood je v šoku z Trumpova vítězství

Šok, zlost, zklamání a smutek. Tak se dá shrnout reakce Hollywoodu a amerických tvůrců na vítězství Donalda Trumpa v...

Nejvzdálenější lidský objekt ve vesmíru zavolal linkou nepoužitou od roku 1981

Sonda Voyager letí vesmírným prostorem už 47 let a již mnohonásobně překonala původní plány. Je tak nasnadě, že se...

Petra Bučková se svlékla v seriálu Sex O’Clock. Prsa už někdy viděl každý, říká

Petra Bučková a její herecký kolega Václav Vašák se společně odvázali ve vášnivé scéně prvního dílu druhé řady seriálu...

Emily Atacková hraje nahá tenis. Cítím se víc sexy, než kdy dřív, říká

Emily Atacková (34) si získala mnoho nových sledujících na sociálních sítích poté, co v jedné ze scén nového seriálu...

Korn vyměnil Vondráčkovou za mladší. Najal si Kateřinu Marii Fialovou

Ať už na ní člověk narazí v jakémkoliv projektu, nemůže ji přehlédnout. Sáhnul po ní i Jiří Korn, když hledal náhradu...