Všeobecná deklarace lidských práv byla vyhlášena 10. prosince 1948. Od té doby se tento den slaví jako Den lidských práv. "Výzvy, kterým v současné době čelíme, jsou stejně skličující jako ty, jimž čelili autoři textu deklarace," uvedl podle internetových stránek televize BBC u příležitosti 60. výročí dokumentu generální tajemník OSN Ban Ki-moon.
"Lidstvo se potýká s potravinovou a finanční krizí a v mnoha zemích panuje politická represe. A jako vždy v minulosti jsou největším útrapám vystaveni ti nejvíce zranitelní," podotkl.
porušování právI přes zlepšení situace jsou Spojené národy v posledních letech konfrontovány s novými ohnisky konfliktů. Podle organizace Amnesty International (AI) jsou lidská práva nejvíce porušována v súdánském Dárfúru, Zimbabwe, v pásmu Gazy, Iráku či v Barmě. K problematickým zemím také dlouhodobě patří Čína, Bělorusko, Severní Korea či Kuba. |
Kulaté výročí od vyhlášení Všeobecné deklarace lidských práv si připomělo mnoho zemí. Například v Paříži proběhla slavnost, kde se sešli držitelé Nobelových cen míru a prezident Nicolas Sarkozy.
Při příležitosti výročí ocenila OSN i šest osobností a jednu mezinárodní organizaci Cenou lidských práv. Jejími nositeli se stali bývalá vysoká komisařka OSN pro lidská práva, Kanaďanka Louise Arbourová, bývalý ministr spravedlnosti Spojených států Ramsey Clark, spoluzakladatelka skupiny na ochranu lidských práv Jamajčané pro spravedlnost Carolyn Gomesová a lékař Denis Mukwege z Konžské demokratické republiky.
Posmrtně byly ceny uděleny bývalé pákistánské premiérce Benazir Bhuttové, jež se před rokem stala obětí politicky motivovaného atentátu, a řádové sestře Dorothy Stangové původem ze Spojených států, která po 40 let bránila práva nejchudších lidí v brazilském městě Anapu, kde byla také v roce 2005 zavražděna. Cenu lidských práv obdržela rovněž respektovaná organizace Human Rights Watch dokumentující po 30 let porušování lidských práv na celém světě.
Demonstrace v Číně
V Číně policie zadržela na dvě desítky demonstrantů, kteří se u příležitosti výročí shromáždili před čínským ministerstvem zahraničí v centru Pekingu. Protestovali proti nezákonnému zatýkání lidí, zabírání půdy a zneužívání moci místními soudy.
Podle zpravodajského serveru BBC nespokojenci klečící před vchodem do budovy ministerstva zahraničí rovněž kritizovali fakt, že řadoví Číňané se nebudou moci vyjádřit k vůbec prvnímu posouzení stavu lidských práv v zemi a k akčnímu plánu pro jejich dodržování. Ten má ministerstvo zveřejnit v následujících měsících.
Jedna žena tiskla k hrudi výtisk ústavy, jiná držela bílý transparent s anglickým nápisem "Braňte lidská práva". Jiní protestující přinesli fotografie příbuzných zbitých v pracovních táborech.
Mnozí přišli do metropole s peticemi, v nichž žádají centrální vládu, aby jim pomohla poradit si s nekalými praktikami místních úřadů.
Chci svou půdu, chci jídlo
"Dnešek je Dnem lidských práv, ale v Číně žádná lidská práva neexistují. Chci svou půdu, chci jídlo," naléhala Jang Kuej-jin, žena ve středním věku ze severočínské provincie Šan-si, které prý místní úřady před čtyřmi lety sebraly pozemky a zbouraly dům kvůli nové zástavbě, ale odmítly jí vyplatit odškodné.
Třikrát byla údajně poslána do pracovního tábora, kde byla zmlácena.
mučeníVe své výroční zprávě za loňský rok AI uvedla, že ve více než polovině ze 150 hodnocených zemí byli lidé vystaveni mučení a bylo jim upíráno právo na svobodné vyjádření, ve třetině čelili nespravedlivým procesům. Česku a Slovensku pak dokument vytkl údajně nerovnoprávné postavení Romů. |
Kulaté výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv se také stalo příležitostí ke zveřejnění nové zprávy organizace Free Tibet o stavu lidských práv v tomto regionu.
Její autoři píší o rozšířeném a pravidelném užívání mučení proti zadrženým odpůrcům režimu. Podle dokumentu vězni i po propuštění umírají na svá zranění nebo si do života odnášejí nesmazatelné duševní a fyzické jizvy. Lékařskou péči si zpravidla dovolit nemůžou, nebo jim je dokonce přímo odepřena, konstatuje organizace.
"Navzdory tvrzením čínské vlády, že se vyskytuje minimum případů mučení, důkazy svědčí o něčem jiném," podotkla ředitelka organizace Stephanie Brigdenová. "Není pochyb o tom, že čínská vláda umožňuje užívání mučení jako nástroje k potlačování tibetského lidu," dodala.
Free Tibet uvádí v textu konkrétní případy mučení lidí, kteří byli zadrženi při letošních rozsáhlých protivládních nepokojích v tibetské metropoli Lhase a v dalších částech Číny obývaných převážně etnickými Tibeťany.
DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁVVšeobecná deklarace lidských práv byla vyhlášena 10. prosince 1948 v pařížském paláci Chaillot na třetím zasedání Valného shromáždění OSN. Tento den se každoročně také slaví jako Den lidských práv. - Deklarace se stala vůbec prvním univerzálním mezinárodním dokumentem věnovaným výlučně základním právům a svobodám člověka. Dokument byl přijat tři roky po ukončení druhé světové války, která přinesla holokaust a smrt 55 milionům lidí. - K největším úspěchům Všeobecné deklarace (podle Guinnessovy knihy rekordů nejpřekládanějšího dokumentu světa) patří zakotvení lidských práv v ústavách téměř všech států světa, její přínos k dekolonizaci zemí, konci apartheidu v JAR či k pádu komunistických režimů. - Deklarace o celkem 30 článcích má jen morální závaznost, ale její význam během desítek let vzrostl. - Ke konvencím o lidských právech například patří Úmluva o právech dítěte, Konvence zakazující mučení a jiné kruté, nelidské nebo ponižující zacházení nebo trestání či Konvence o odstranění všech forem diskriminace žen. |
