„Amerika chtěla íránský prodej ropy zcela omezit. My ale budeme ropu prodávat... a porušíme sankce. Írán je schopen prodávat svou ropu a bude ji prodávat, “ uvedl v přímém televizním přenosu Rúhání.
Íránský prezident také kritizoval americkou vládu za rasismus a nedodržování zákona. „Nejsme to jenom my, kdo si přeje co nejkratší život této americké administrativy, její evropští spojenci mi při (soukromých) jednáních sdělili, že je to i jejich přání,“ prohlásil Rúhání podle íránské televize PressTV.
Agentura AP upozornila, že Írán reagoval také zahájením manévrů protivzdušné obrany. Televize vysílala záběry protivzdušných systémů a protiletadlových baterií, které se účastní dvoudenních manévrů na severu země.
Obnova sankcí souvisí s odstoupením USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Letos v květnu o tom rozhodl americký prezident Donald Trump.
Buď Írán, nebo USA. Trump nutí do sankcí i evropské firmy
Dohodu s Teheránem kromě USA podepsaly také Čína, Evropská unie, Francie, Německo, Rusko, Spojené státy a Velká Británie. Zbylí signatáři dohodu stále dodržují a kritizují americké rozhodnutí začít Írán znovu ekonomicky trestat.
„Evropská Unie s tím nesouhlasí,“ okomentoval znovuzavedení sankcí Evropský komisař pro ekonomické otázky Pierre Moscovici. Podle íránského ministerstva zahraničí nyní Brusel s Teheránem pracuje na alternativním finančním mechanismu. Ten by evropským firmám umožnil s Íránem dále obchodovat, aniž by musely čelit “trestu“ ze strany USA.
„Kdo obchoduje s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy,“ vyjádřil se při zavádění prvního kola sankcí na Twitteru americký prezident Donald Trump. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea se z obav před americkou penalizací z Íránu už nyní stáhlo přes sto mezinárodních firem.
Proti sankcím a omezování vlastních podniků se staví i Čína, v prohlášení z minulého týdne restrikce odsoudily také Francie, Německo a Velká Británie. Německé firmy jako Siemens nebo Daimler ale americkému tlaku již ustoupily.
Na sankce doplatí obyčejní lidé, obává se Evropa
Nejnovější sankce mají podle odborníků mít na íránskou ekonomiku zatím nejtěžší dopad. Zasáhnout mají více než sedm stovek íránských vývozců ropy, firem, bank, dopravců a jednotlivců. Zmírnit jejich důsledky pravděpodobně nepomůže ani podpora ze strany EU, píše BBC.
Evropské státy se obávají, že na poslední drastické sankce doplatí především obyčejní Íránci. Vyjednavači Francie, Německa a Velké Británie se minulý týden neúspěšně pokusili přesvědčit USA, aby do sankcí nezahrnovaly jídlo a léky.
Írán se již nyní nachází na pokraji ekonomické krize. Zhoršující se situace vyvolala na přelomu roku masové protivládní protesty, při kterých zemřelo několik desítek lidí.
