Assange zůstane v Británii, soud odmítl žádost USA o jeho vydání

  • 68
Britský soud v pondělí rozhodl, že zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange by neměl být vydán do Spojených států, kde čelí obviněním z porušení špionážního zákona a spiknutí s cílem nabourat se do vládních počítačů. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozil trest 175 let vězení. Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.

Soudkyně Vanessa Baraitserová podle Reuters rozhodnutí nevydat Assange zdůvodnila obavou, že by mohl spáchat sebevraždu. Americká vláda podle agentury AP oznámila, že se hodlá proti rozhodnutí britského soudu odvolat.

Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. 

Portál zveřejnil přes osmdesát tisíc tajných zpráv z Afghánistánu, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009. Dokumenty svědčí o sílícím a lépe organizovaném povstání Tálibánu, o zabíjení civilistů či o tajných operacích americké CIA v zemi. 

Bílý dům zveřejnění dokumentů zkritizoval. Assange zveřejněním utajovaných informací podle USA ohrozil více než 100 lidí a zhruba 50 obdrželo pomoc - někteří uprchli se svými rodinami z vlasti do USA nebo jiné bezpečné země, píše Reuters.

Assangeovi právníci naopak označili stíhání za politické motivované a stupňované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Vydání Assange by podle nich vážně ohrozilo práci novinářů. O Assangeovo propuštění z londýnské věznice, kde je zadržován již více než rok a půl, chce podle AP jeho právní tým požádat při soudním stání ve středu.

Obavy ze sebevraždy

Soudkyně Vanessa Baraitserová dnes zároveň zamítla téměř všechny námitky Assangeova právního týmu. V případě, že by se Assangeova vina prokázala, šlo by podle ní o trestné činy i podle britské jurisdikce a nevztahovala by se na ně svoboda projevu.

Podle ní zároveň není dostatek důkazů svědčících o tom, že by Trumpův tým vyvíjel na americké prokurátory nátlak či že by Trump choval vůči Assangeovi zášť. Nic podle ní nenasvědčuje tomu, že by se Assangeovi v USA nedostalo spravedlivého procesu. Uvedla rovněž, že Assangeovy činy se vymykaly tomu, co lze považovat za investigativní žurnalistiku.

Rozhodnutí Assange nevydat nakonec soudkyně zdůvodnila skutečným rizikem, že by mohl spáchat sebevraždu. Poznamenala přitom, že Australan trpí střední až těžkou klinickou depresí, což by zřejmě zhoršila téměř úplná izolace, které by v případě vydání do USA nejspíše čelil. 

Assange je na pokraji smrti a musí ihned do nemocnice, varují desítky lékařů

Upřesnila, že Assangeovi byl diagnostikován Aspergerův syndrom a autismus, byť jde o „případ vysokofunkčního autismu“, a doplnila, že Assange má „intelekt a odhodlání“ obejít jakákoli preventivní opatření proti sebevraždám, jež by přijala americká vězení. V květnu 2019 se v Assangeově cele našla půlka žiletky a místnímu zdravotnickému personálu se svěřil, že přemýšlí o sebevraždě.

V květnu 2019 se v Assangeově cele našla půlka žiletky a místnímu zdravotnickému personálu se svěřil, že přemýšlí o sebevraždě. 

Při oznámení rozsudku si Assange otřel čelo. Jeho partnerka Stella Morisová plakala. Nadace pro ochranu svobody tisku rozsudek uvítala, přestože nebyl svobodou projevu zdůvodněn. Rozhodnutí podle ní posílí ochranu novinářů po celém světě.

Morisová, s níž má Assange dva syny, rozsudek označila za „první krok ke spravedlnosti“. Doufá, že její přítel nakonec bude propuštěn, a vyzvala Trumpa, aby před odchodem z Bílého domu Assangeovi udělil milost. Není jasné, zda bude administrativa příštího prezidenta Joea Bidena ve stíhání pokračovat, ale americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že hodlá o extradici usilovat i nadále. Právníci zastupující americkou vládu uvedli, že jsou spokojeni s tím, že soud zamítl Assangeovy argumenty o politicky motivovaném stíhání.

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. „Je to novinář a zaslouží si dostat šanci,“ řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.

Assange byl v posledních letech ve vazbě, na kauci ho soud odmítl propustit kvůli obavám z útěku. Kauci porušil v červnu 2012, kdy se kvůli hrozící extradici do USA ukryl na ekvádorské ambasádě v Londýně. Ekvádor mu ale předloni odebral azyl, načež Assange zatkla britská policie. 

Příznivci Assange protestovali proti vydání do USA:

22. února 2020

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video