ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Demografie prezidentských voleb. Bidena volili mladí, chudí a vzdělaní

  • 512
Demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden si dobře vedl u mladých lidí, ve větší míře jej volili též vzdělaní a chudí Američané. Bidenovi se též dařilo u bělošských voličů, ti však stále volili především jeho protikandidáta, obhajujícího prezidenta Donalda Trumpa. Celkově volební mapa roku 2020 velmi připomínala volební mapu roku 2016.

Vítězství Trumpa v předchozích prezidentských volbách analytici přičítali vzepětí takzvaného „rozhněvaného bílého voliče“. Běloši podpořili Trumpa i tentokrát. Avšak Trump, kterého média a političtí oponenti konstantně osočovali z rasismu, dokázal získat poněkud překvapivě na svou stranu i voliče z řad etnických minorit.

Trump podle listu The Washington Post dokázal v porovnání s rokem 2016 získat větší procentní zastoupení u všech voličských skupin. Volilo jej více Latinoameričanů i černochů než před několika lety. Větší podporu měl i u bílých žen. Jen v jedné skupině se mu podpora klesla: u bílých mužských voličů.

Přesto podle serveru Vox stále platí, že Trumpovi voliči jsou převážně bílí voliči. Jejich sílu navzdory demografickým změnám v USA nelze podceňovat. Stále tvoří největší volební skupinu a právě oni ve velké míře zajistili, že Trumpovi připadlo sedmdesát milionů hlasů, vůbec druhý nejvyšší počet, který kdy kandidát získal.

Podle průzkumu Edison Research mezi 15 590 voliči 57 procent respondentů z bílé voličské skupiny volilo Trumpa, Bidenovi vyjádřilo podporu 42 procent z nich. I další průzkumy ukazují že bílí voliči volili stále Trumpa. Například podleFinancial Times 64 procent  pro Trumpa bylo bílých voličů bez vysokoškolského diplomu, kteří tvořili klíčovou Trumpovu skupinu v předchozích volbách. Trumpa též podrželi bílí evangelikálové, jádro jeho elektorátu.

Americké prezidentské volby 2020

Podle Charlese H. Stewarta, zakládajícího ředitele Laboratoře voličských dat a vědy univerzity MIT, se v celkovém pohledu voličská mapa z roku 2020 příliš neliší od voličské mapy z roku 2016. V celkových číslech platí, že Bidena volili převážně členové minorit, zatímco Trumpa běloši – podobně jako tomu bylo během souboje Trumpa s Hilary Clintonovu.

Příjem a vzdělání jako určující kategorie volebních preferencí

Přesto ale lze vysledovat určité posuny. Trump si vedl dobře u těch Američanů, jejichž rodina vydělávala více než sto tisíc dolarů ročně. Podle Financial Times jej podporovala více jak polovina respondentů, naopak ti, jejichž rodiny vydělávali méně než 50 tisíc, volili v nadpoloviční většině Bidena a demokraty.

Rozhádaní demokraté se přou, proč nenaplnili očekávání v Kongresu

„To se právě teď jeví jako největší demografický posun. Lze to spojit s (Trumpovým) snižováním daní (pro bohaté) a menšími regulacemi,“ řekl listu The Guardian Stewart.

Jiným podstatným kritériem, který určuje volební preference, je vzdělání. Trumpa kromě bílých voličů bez vysokoškolského titulu podporovali i voliči z řad minorit bez něho. Jejich podpora se podle Financial Times zvedla z 20 procent na 25.

Čím více vzdělanější lidé, tím větší byla naopak podpora Bidenovi. Platí to zvláště pro lidi s titulem z řad minorit, ale Bidenovi se podařilo získat hlasy i u vzdělaných bělochů. Částečně to lze příčit tomu, že vzdělaní běloši se více zajímají o problematiku rasismu, diskriminace a policejní brutality, tedy témata vyzdvihovaná demokraty. V roce 1996 přitom vzdělanější voliči ještě volili převážně republikány.

Nicméně v porovnání s Clintonovou je Biden u bílých voličů bez vzdělání v lepší pozici. Podle magazínu Harvard Business Review příklon této skupiny voličů pomohl demokratickému kandidátovi na prezidenta obrátit na svou stranu klíčové státy v takzvaném Rezavém pásu, tedy státech Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. Docílil toho tím, že tyto státy na rozdíl od Clintonové hojně navštěvoval, slíbil zdejším voličům z jejich perspektivy podstatná pracovní místa a jednal s nimi s respektem.

Mladí pro Bidena

V Pensylvánii a Michiganu podle některých dalších analýz určujícím faktorem, který nakonec protlačil vítězství Bidena, byla neobvykle velmi vysoká volební účast mladých lidí ve věku 18-29 let. Biden u nich měl mnohem větší podporu než Trump.

Nová kapitola pro USA. Svět gratuluje Bidenovi, slaví i Black Lives Matter

„U jiných věkových skupin ve věku 30-44 let, 45-64 let, 65 let a více, byl rozdíl mezi Bidenem a Trumpem poměrně těsný. Takže to jsou skutečně mladí lidé, kteří jsou ohromně ‚anti-Trumpovští’, je to velmi zřetelné,“ vysvětluje Stewart.

Mladí lidé tvořili asi 17 procent veškerého voličstva. K jejich neobvykle vysoké volební účasti pomohla i epidemická omezení. Množství pracovních a studijních závazků v kombinaci se značnou vzdáleností volebního okrsku od místa univerzitního pobytu představovalo značnou logistickou překážku pro vysokoškolské studenty, kteří toužili volit. Možnost předběžně volit v kampusech či poštou tyto problémy částečně odstranila.

A co gender?

Při bližším pohledu se ukazuje, že Biden měl majoritní podporu u mladých spíše z řad minorit. Mladí běloši jsou ve svých volebních preferencích naopak rozdělenější. Podle průzkumu Centra pro informace a výzkum v oblasti občanského učení a angažovanosti (CIRCLE) na Tuftsově univerzitě 51 procent mladých bělošských voličů hlasovalo pro Bidena, 46 procent pro Trumpa. V případě například černošských voličů byl rozdíl  86 ku 10 procentům.

Podle ředitelky CIRCLE Kei Kawashimové-Ginsbergové sympatie Trumpovi projevovali bílí mladí muži. Mladé ženy byly převážně pro Bidena. 

Biden celkově přitahoval více ženy než muže. Nicméně očekávaný nejvyšší rozdíl mezi ženskými a mužskými preferencemi (gender gap) nenastal a ženy volily v podstatě stejně jako v roce 2016. Demokraté doufali, že ženy pomohou Bidenovi docílit ještě většího vítězství, pro voličky ale stále je důležitější stranická příslušnost než gender, poukazuje Erin Casseseová, docentka politických věd na Universitě v Delaware.

Budoucí výzvy

Biden zvítězil, protože se mu podařilo na svou stranu získat poměrně širokou koalici různých voličů, od příslušníků bílé pracující třídy po mladé Latinoameričany. Skutečnost, že mezi členy minorit ale bodoval i republikánský prezident Trump, představuje pro demokraty varovný signál.

Latinskoamerické i asijské komunity si stěžovali, že jejich podporu berou demokraté za danou a nesnaší se dostatečně adresovat problémy, kterým čelí. Před demokraty a Bidenem leží výzva, jak si je získat zpět a posílit u bělošských voličů. 

Trumpovi příznivci dlouho odmítali přijmout porážku: 

15. listopadu 2020


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video