Když Afroameričanka Lanisha Bratcherová volila v roce 2016 v amerických prezidentských volbách, zřejmě nečekala, že o tři roky později ji kvůli tomu zadrží policie a bude čelit hrozbě devatenácti měsíců ve vězení.
Podle severokarolínských zákonů nemohou ve volbách volit ti jedinci, kteří byli usvědčeni ze spáchání zločinu. Až když si odslouží plně svůj trest, mohou splnit svou občanskou povinnost.
Oddělená pítka pro černé a bílé připomínají rasovou segregaci v USA |
Bratcherová přiznává, že dříve měla problémy se zákonem. V roce 2013 se spolu se svou sestrou pustila do boje s jinými lidmi. Policie ji zadržela a obvinila z útoku smrtící zbraní.
Když šla v roce 2016 volit, byla v podmínce. Nikdo jí údajně neřekl, že hlasovat nemůže. „Neměla jsem v úmyslu kohokoliv zmást,“ tvrdí. „Pokud se od nás očekává, že bychom měli vědět o tom, že něco nemáme dělat, pak bychom neměli být na seznamu (voličů) a nemělo by nám to vůbec být umožněno.“
Právo volit ztrácejí lidé usvědčení ze spáchání zločinu ve 48 z 50 amerických států. Každý z nich má ovšem odlišná pravidla, kdy a za jakých podmínek může takový jedinec jít znovu k volbám. V některých se opatření týká jen lidí ve vězeních, v jiných jsou jmenovány druhy zločinů, po jejichž spáchání daný jedinec právo volit ztrácí.
Například v Iowě jsou lidé usvědčení ze spáchání zločinu permanentně vyloučeni z účasti ve volbách, pokud k individuální obnově volebního práva nepřistoupí vláda.
Problematické zákony
Severokarolínský zákon má podle listu The Guardian problematický původ. Je v zásadě umírněnou modifikací zákona z „éry Jima Crowa“, kdy jižní státy USA přijímaly různá nařízení o rasové segregaci. Tato opatření měla zamezit tomu, aby černošští občané, kteří mohli po americké občanské válce volit, nezvrátili politické rozložení sil v jižanských státech.
Podle think tanku Brennan Center for Justice začaly po americké občanské válce mnohé státy přijímat zákony o vyloučení lidí usvědčených ze spáchání zločinů z účasti ve volbách. Zároveň jižanské státy implementovaly trestní zákony speciálně cílené na černošskou populaci.
Segregace v USA I když černošští obyvatelé USA získali po zrušení otroctví svobodu, jejich životy ještě dlouho ovládala nadřazenost bělochů a takzvané segregační zákony, hlavně v jižanských státech. Segregačním zákonům se také občas říkalo zákony Jima Crowa, což bylo kdysi hanlivé jižanské označení Afroameričanů. Normy striktně oddělovaly místo ve společnosti pro černé a bílé. I když se lišily stát od státu, v praxi třeba znamenaly, že existovaly oddělené školy, restaurace, telefonní budky či třeba pítka. V autobusech většinou museli černoši sedět vzadu. |
V roce 1898 severokarolínští demokraté prosadili tento typ zákona s cílem „zachránit bílé lidi z východu před prokletím dominance černochů“ a zajistit, aby „poctivé hlasy“ bílých voličů obstály proti „nelegálním a podvodně registrovaným hlasům černošských voličů.“
Aby dali svému varování váhu, nechali demokraté v místních novinách otisknout karikaturu krvežíznivého netopýra, který má na svých křídlech napsáno „vláda černochů“.
Podle právníka Bratcherové, Johna Carellyho, je severokarolínský zákon zcela jasně diskriminační. Ze 441 lidí, kteří jsou vyšetřováni, zda nelegálně nevolili v prezidentských volbách, jich je 68 procent černé barvy pleti. „Zákon, jehož záměrem je rasová diskriminace určité skupiny, je neústavní,“ myslí si Carella.
Podle zprávy právnické skupiny Southern Coalition for Social Justice (SCSJ) má asi 70 tisíc občanů Severní Karolíny pozastavené volební právo. Z toho jde ve 39,2 procenta případů o lidi černé pleti. Podíl černochů na celkové populaci Severní Karolíny je 21,5 procent.
Během prezidentských voleb v roce 2016 nemohlo volit přes 6 milionů Američanů, protože jim to zakazovaly zákony podobné těm v Severní Karolíně. V šesti jižanských státech (Alabama, Florida, Kentucky, Tennessee, Mississippi a Virginie) nemá právo volit přes 7 procent dospělé populace. Týká se to především minorit a chudých, poukazuje server Facing South. V Kentucky nemůže volit kvůli předchozím obviněním jeden ze čtyř Afroameričanů.
Některým lidskoprávním organizacím se nicméně daří tlačit na změnu. Na Floridě skoro 65 procent voličů souhlasilo s dodatkem ke státní ústavě, který právo volit obnovil 1,4 milionu usvědčených občanů.
Agentura AP informovala o případu muže prodávajícího drogy, který do do iowského seznamu zločinců s omezeným právem volit zařazen nebyl. Namísto něj se v databázi ocitla celá policejní jednotka, která ho zadržela.
Již předtím se na seznamu ocitlo několik občanů, kterým bylo odepřeno volit, ač na to měli právo. Naopak někteří lidé usvědčení ze spácháni zločinů kvůli úředním chybám navzdory iowským zákonům volit mohli.
Podle lidskoprávních organizací tyto případy ukazují, že by se zákony, které zamezují usvědčeným lidem jít k volbám, měly změnit. Státní tajemník Iowy Paul Pate slíbil, že se pokusí chyby v systému opravit před prezidentskými volbami v roce 2020.
