„Bude to další rozdělení již tak rozdělené americké společnosti,“ komentoval Lepš rozhodnutí soudu zrušit právo na potrat. Od pátku, kdy soudci zrušení verdiktu oznámili, jsou již tři státy, které okamžitě přestaly provádět potraty a objednávat nové pacienty.
„Dalších deset států měly takzvané trigger laws čili zákony zakazující potraty, které nebyly platné, ale byly připravené vstoupit v platnost,“ popsal Lepš a upozornil, že do několika dní až týdnů tak interrupci zakáže dalších minimálně deset států. „Některé zákony platí i pro případy znásilnění nebo incestu,“ dodal.
Jiné státy ale podle amerikanisty naopak mají ve své státní legislativě „pro jistotu“ zakotvené právo na potrat. Připravují se tak na takzvanou potratovou turistiku, pokud ženy budou muset kvůli provedení potratu cestovat do jiných států. „Rozjede se potratová turistika,“ upozornil. Jiné státy na ni přitom podle něj mohou reagovat jejím zákazem.
Nejvyšší soud USA zrušil federální právo na potrat, zákaz žádá polovina Ameriky |
Bránit člověku v překročení hranic by bylo protiústavní, někteří konzervativci se ale podle Lepše připravují na to, že by trestali například napomáhání ženě s plánováním zařízení si interrupce.
Země se podle Lepše ještě více rozdělí na liberální zastánce, kteří si myslí, že jde výhradně o rozhodnutí ženy na jedné straně a na druhé straně lidi s názorem, že život začíná již při početí. Ti přitom odmítají jakoukoli formu interrupce, ne pouze chirurgický zákrok. Státy se tak pravděpodobně budou zabývat také otázkou přístupu k potratovým pilulkám.
Ústava slovo potrat nepoužívá
Problém je, že americká ústava právo na interrupci negarantuje. Lepš upozorňuje na to, že ústava má vágní povahu. „Různé soudy to mohou vykládat jinak,“ vysvětlil. V roce 1973 tak mohl podle něj jeden soud rozhodnout, že otázka potratů se týká práva na soukromí, a další soud s jiným pohledem na ústavu právo zrušit. „Otázka je, jestli nebudou následovat další kroky,“ pokračoval amerikanista. Takovým krokem by podle něj mohla být legislativa.
Verdikt Roe v. Wadezajišťoval ženám ve Spojených státech právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství. Soudci ho zneplatnili v poměru 6:3. Zároveň tak potvrdili platnost zákazu potratů po 15. týdnu těhotenství, se kterým přišli zákonodárci v Mississippi. Zrušení tohoto verdiktu znamená, že se o potratech budou rozhodovat jednotlivé státy. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím. |
Lepš také zdůraznil, že soudci Nejvyššího soudu se nezodpovídají voličům, ale ústavě. Většinu nyní mají konzervativci, z devíti soudců jich je šest. Tři z nich přitom dosadil exprezident Donald Trump ještě během svého mandátu.
„Po desetiletí je to sen konzervativců,“ řekl ke zrušení verdiktu Lepš a dodal, že k impeachmentu a následnému odvolání některého ze členů Nejvyššího soudu téměř jistě nedojde. „Musel by spáchat něco strašného,“ uzavřel. Žádný soudce Nejvyššího soudu ještě nikdy odvolán nebyl.
Pokud soudce dobrovolně neodstoupí, jsou nominováni po zbytek života. Lepš tím poukázal na to, že soudci, kteří o zrušení verdiktu rozhodli, mohou být u moci několik desetiletí.
Šance demokratů přesvědčit nezávislé voliče
Záležet nyní může na volbách ve Spojených státech. Voliči jsou v USA podle Lepše třetina konzervativců, třetina liberálů a nezávislá třetina. Právě ta přitom často rozhoduje volby. „Buď zůstanou doma, nebo se rozhodnou ve prospěch republikánů či demokratů,“ řekl.
Současný americký prezident Joe Biden, který má s demokraty většinu v Senátu a Sněmovně pouze těsnou, má podle Lepše nízkou důvěru. Voliči si tak podle amerikanisty mohou říct, že ve volbách demokraty již nepodpoří, a ti pak ztratí většinu. „Pokud k tomu dojde, bude prezident chromý,“ upozornil Lepš.
Po zrušení práva na potrat mohou přijít na řadu i další svobody, říká expert |
Téma potratů se tak podle něj může stát zásadním tématem demokratů. Mohli by tím totiž přesvědčit některé nezávislé voliče, aby nezůstali doma ani nevolili republikány. Demokraté by totiž mohli upozornit na to, že v případě odstoupení nebo smrti jednoho ze soudců Nejvyššího soudu se bude volit nový. „V takovém případě je potřeba, aby prezident Biden navrhoval nového nominanta a Sněmovna ho schvalovala,“ vysvětlil Lepš.
