Použití protipěchotních min zásadně omezila před šesti lety vláda Baracka Obamy. Americká armáda je mohla klást pouze v demilitarizovaném pásmu mezi Jižní a Severní Koreou. USA sice nepodepsaly mezinárodní dohodu z roku 1997 o zákazu používání, skladování a výroby min, de facto se jí ale začaly řídit. To se nyní mění.
„Ministerstvo obrany došlo k závěru, že americké jednotky by se kvůli omezení uvalenému Obamovou administrativou mohly během konfliktu s nepřítelem ocitnout v zásadní nevýhodě,“ zdůvodnil Trumpovo rozhodnutí Bílý dům. „Prezident odmítá toto riziko akceptovat.“
Fotogalerie |
Pentagon slibuje, že bude používat pouze moderní miny, které se po čase samy zničí nebo deaktivují. Poukazuje také na fakt, že ani Čína a Rusko nejsou signatáři Ottawské dohody a navíc mají sklady plné „hloupých“ min, které pro civilní obyvatelstvo představují daleko větší nebezpečí.
Právě obavy z možného konfliktu s Čínou či Ruskem vedly Pentagon k přehodnocení politiky. „Strategické prostředí se změnilo,“ poukázal Victorino Mercado z ministerstva obrany na posun obranné strategie USA od boje s terorismem ke krocení velmocenských ambicí Pekingu a Moskvy.
Miny podle něj mohou hrát důležitou roli při odražení či zpomalení nepřátelského útoku. „Představte si situaci, v níž bychom byli zpočátku extrémně přečísleni. Pomocí min můžeme určovat tvar a velikost bojiště, vyrovnat síly a vydržet, než dorazí posily,“ vysvětlil portálu CNN Mercado.
Použití min v probíhajících vojenských operacích v Afghánistánu, Iráku či Sýrii podle něj není pravděpodobné.
Podívejte se, jakou ničivou sílu má nášlapná mina:
17. června 2017 |
Každý zmetek je nebezpečný
Trumpovo rozhodnutí okamžitě vyvolalo tvrdou kritiku ze strany obránců lidských práv a organizací bojujících proti šíření zbraní. Miny totiž zabíjejí a mrzačí především civilisty, a to dlouho po konci války.
V letech 1997 až 2017 zabily asi sto dvacet tisíc lidí. Téměř polovinu obětí tvořily děti. „Váleční chirurgové považují zranění způsobená minami za to nejhorší, s čím se setkali,“ uvedl Mezinárodní Červený kříž.
„Je to naprosto neomluvitelné vzhledem k tomu, co o těchto smrtících zbraních víme a částce, kterou Spojené státy vydaly na odstraňování min po celém světě,“ řekla BBC odbornice na obchod se zbraněmi Rachel Stohlová. Poukazuje tak na 3,4 miliardy dolarů, které ministerstvo zahraničí investovalo do odstranění min ve více než stovce zemí.
Pentagon slibuje, že použití chytrých min civilním obětem zabrání. Podle jednoho představitele je šance „šest ku milionu, že americká mina zůstane aktivní i po předem určené době“.
Podle expertů jsou tyto počty přinejmenším pochybné. „Stejně jako u všech zařízení s mikročipy bude docházet k poruchám,“ řekl listu The Washington Post Mark Hiznay z organizace Humans Rights Watch.
Zmiňuje přitom zkušenost z Perského zálivu, kde Američané během tažení proti Saddámu Husajnovi v roce 1991 použili asi 120 tisíc „chytrých“ min. Americký nejvyšší kontrolní úřad o deset let později oznámil, že v Kuvajtu jsou stále tisíce min, které se nedeaktivovaly. „Každý zmetek je nebezpečný,“ varuje Mark Hizmay.
