Pondělí 20. září 2021, svátek má Oleg
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 20. září 2021 Oleg

Dánsko má válečného kostlivce ve skříni. Posílalo zajatce hledat miny

Hledali po válce miny na dánských plážích, zneškodňovali je, a nakonec museli pochodováním doložit, že na žádnou nezapomněli. A nedělali to dobrovolně. Německým vojenským zajatcům to nakázala dánská a spojenecká armáda. Porušení Ženevské konvence dánský stát vysvětlil problematickou kličkou.

Německá invaze do Dánska z 9. dubna 1940 byla nejkratší operací druhé světové války. | foto: Profimedia.cz

Otázka historie druhé světové války a případné viny se v Dánsku na veřejnosti nikdy moc nepřetřásala. Oficiální verze zní, že od roku 1940 byl tento stát pod protektorátní správou, tu v roce 1943 nahradila přímá okupace nacisty. Že si tehdy necelé čtyři miliony Dánů mohli ponechat svého krále, funkční vládu a nemalou míru politické autonomie, což by jim jiné evropské země tehdy mohly jen závidět, dnes není považováno za příklad kolaborace, ale spíše promyšlené domácí diplomacie.

Fotogalerie

Celý výběžek Jutského poloostrova, který odděluje Severní moře od Baltu, byl za války mimořádně důležitým strategickým místem. Nížinatá krajina a písčité pláže přímo vyzývaly k invazi, což němečtí vojáci rozhodně nechtěli připustit. A tak zdejší pobřeží postupně vybavili rozsáhlými minovými poli, v nichž rozmístili 1,5 milionu protipěchotních a 700 tisíc protitankových min.

Každý německý voják má co napravovat

Krátce po skončení osvobozovacích bojů tak pochopitelně vyvstala otázka, co s explozivním dědictvím dál. Dánové měli jasno: ať miny uklidí ten, kdo je tam zahrabal. Tedy němečtí vojáci, kteří byli zadržováni ve spojeneckých zajateckých táborech. Na přímý popud dánské vlády tak rychle vznikly jednotky seskládané z německých válečných zajatců určené pro čištění minových polí. Dohromady je tvořilo asi 2 600 mužů pod dozorem ozbrojených britských vojáků a dánských velitelů. Jejich existence však byla problematická.

Přežít není zločin, řekl stát

Podobně Dánové řeší i otázku válečných obětí: byly tu na tři tisíce lidí, kteří zahynuli přímo v důsledku okupace, a pak ještě tisícovka padlých dánských námořníků, kteří bojovali na spojenecké straně. Šest tisíc Dánů a Dánek skončilo pro otevřený odpor vůči nacismu v koncentračních táborech, kde 10 procent z nich nepřežilo. Pětadevadesát procent židovské populace dokázalo tamní hnutí odporu přesunout do neutrálního Švédska a zachránit před holokaustem.

Samozřejmě, byly tu i dvě tisícovky Dánů, kteří zahynuli na východní frontě ve fanatických jednotkách SS. Po válce bylo 40 tisíc Dánů obviněno z aktivní kolaborace s nacismem. Až na výjimky se však procesy obloukem vyhnuly politikům a velkým továrníkům. Připomeňme přitom, že tamní podniky zásobovaly po celou válku wehrmacht. Němci nakonec dlužili Dánsku za materiál a zbraně přes 6,8 miliardy korun.

Všechna obvinění poté pohotově vyřešila kontroverzní idea takzvané samarbejdspolitikken – politiky spolupráce. Ta předkládala smělý názor, že víceméně dobrovolná spolupráce s mnohem silnějším Německem byla vlastně morálně ospravedlnitelná, protože to byla jediná cesta, jak válku přežít.

Pro tyto zajatce už totiž měla válka, alespoň její část spojená s nevyhnutelným umíráním, skončit. Právě proto dobrovolně složili zbraně a vzdali se, ne? Alespoň tak se to píše v 32. článku Ženevské konvence, kterou v roce 1929 ratifikovalo i Dánsko. Zřetelně v ní stojí, že váleční zajatci nesmí být vystaveni práci, která by byla nehygienická, zdraví nebezpečná nebo přímo život ohrožující.

A těžko si představit více životu nebezpečnou práci, než je zbavování pláží zakopaných min. Zvlášť když to byli úplní amatéři neznalí pyrotechnické profese, žádní ženisté a odborníci na trhaviny. Zmínění zajatci byli vesměs příslušníci pobřežní stráže, stafáž německého letectva, zásobovači a členové milicí Volkssturmu. Byl to vlastně nesourodý mix nedozrálé hitlerovské mládeže a důchodců v německých uniformách.

Nevzdali se, jsou jen odzbrojení

Jak si je Dánové mohli dovolit zapojit do nucených pyrotechnických prací? Jednoduše právně zpochybnili fakt, že se jim a spojeneckým silám dobrovolně vzdali. Prohlásili je za „odzbrojené nepřátelské síly, které se vzdaly až následně“, a tím jim upřeli status i právní výhody standardních válečných zajatců. Pak už to bylo snadné.

Zajištění příslušníci nových Minenkommando Dänemark podstoupili třídenní rychlokurz pod vedením britských pyrotechniků v Oksbøl a pak hned vyrazili na dánské pláže od Ribe až po Skagen. Tady v zásadě naráželi na výbušné překážky tří typů, na pěchotní miny pravidelně rozeseté po čtvercové síti, na kombinovaná protipěchotní a protitanková pole a na úseky s chaoticky rozmístěnými nástrahami. V případě dvou prvních variant byly dostupné velmi přesné plány a pole byla v terénu vyznačena výstražnými cedulemi. Poslední typ byl pochopitelně nejnáročnější, protože nikdo netušil, kde a jaké miny se tu dají čekat a kolik jich je.

Realita minového pole

Dostupné německé plány minových polí se ne vždy kryly s realitou v terénu. Prvním úkolem bylo tedy identifikovat konkrétní minové pole, získat o něm veškeré dostupné informace a ty pak potvrdit prvním nálezem miny. Pokud například podle dokumentace očekáváte „pro pěší relativně bezpečné“ protitankové minové pole, a vaším prvním nálezem je protipěchotní výmetná šrapnelová mina, znamená to, že realita s nákresem nesouhlasí.

Hitler jako vzor: podnikatelé plánovali převrat v USA

Smedley Butler byl kritikem mocného kapitálu. Právě ten jej však chtěl využít...

Vláda se jim zdála příliš pokroková a štědrá k nezaměstnaným a jiným „nepřizpůsobivým“. A z nacistického Německa a fašistické Itálie na ně lákavě čněly příklady, že to jde i jinak. Skupina amerických kapitalistů proto plánovala převrat. Najmout pro něj chtěla válečného hrdinu Smedleyho Butlera, který však plán prozradil.

Následovalo vymezení obvodu plochy s nástrahami a prohlídka terénu. Minová pole se mohla narušit a přeskupit během záplav nebo být překryta písečnými dunami, případně zarůst travnatou vegetací. Detektory kovu nebyly během odminovacích prací využívány, na nastražené nášlapné nálože v betonových, plastových, skleněných a dřevěných boxech totiž nefungovaly.

Zajatci se tedy plazili v písku po břiše a kovovými bodci nebo bajonety propátrávali půdu před sebou. Když minu nalezli, museli ji odkrýt a zneškodnit, vyjmout její roznětku. Po vyčistění celého pole musela jednotka zajatců v rojnici pláží pochodovat, aby dokázala, že na nic nezapomněla. Teprve později se odminované pláže kontrolovaly třímetrákovým válcem nebo pojížďkou v tanku.

Film, který oživil historii

Od 11. května 1945 do srpna téhož roku vyzvedlo a zneškodnilo Minenkommando Dänemark 1 402 000 min. Celá skupina přišla o 149 mužů, kteří byli zabiti explozí při hledání, několik dalších bylo zabito při manipulaci s již deaktivovanými trhavinami. Celkem 165 zajatců bylo zraněno velmi vážně a 167 lehce. Zraněni byli i tři dozorující dánští důstojníci.

Dánská vláda následně program ukončila a s poznámkou, že se všichni němečtí váleční zajatci účastnili této akce dobrovolně a o vlastní vůli, pak dostupné informace založila do archivu. A tam by také bez povšimnutí odpočívaly, kdyby téma neoprášil Martin Zandvliet, scénárista a režisér dánsko-německého filmu z roku 2015 V písku – Příslib svobody.

Jistě, při filmovém zpracování se neubránil autorské licenci. Ale při hledání podrobností se začal vyptávat i přeživších německých pamětníků. A ti bez výjimky dost razantně zpochybnili jakoukoliv dobrovolnost svého počínání.

Vítězové se zajatců neptají

Dánové jim, válečným zajatcům, prostě na výběr nedali. I když se vzdali, museli znovu nevyhnutelně čelit smrti na zaminovaných plážích. Například při pochodování v písku, které mělo doložit kvalitu odvedené práce. Z mírového pohledu dneška se tak Dánové nepochybně dopustili na německých zajatcích válečného zločinu.

A zatímco zmíněný film získal, kromě Oscara, mnohá festivalová ocenění, hlásí se z Německa stále více důchodců pamětníků. Ukazuje se, že přibližně pět tisíc německých válečných zajatců bylo na odminovací práce využito i v Norsku a přes 20 tisíc ve Francii. Tam byla situace kritická: minová pole pokrývala na konci války plochu 500 tisíc hektarů. Nacházelo se tu přes 15 milionů min.

Němečtí zajatci tu čistili půdu od výbušných nástrah bez ohledu na to, zda to byla pole instalovaná Němci proti spojencům, nebo Francouzi proti Němcům. Při čistících operacích tu mělo zahynout přes 1 800 zajatců. Ani Norsko nebo Francie se s tím pochopitelně nikde nechlubily.

„Po válce prostě bylo takové klima, které minimálně v Dánsku vedlo k všeobecnému souhlasu, že by Němci měli za to, co udělali, zaplatit,“ říká Zandvliet. Na svou filmařskou práci může být hrdý. Odkryla veřejnosti téma, které bylo stejně výbušné a nebezpečné jako mina v písku. A minimálně v případě Dánska diskreditovala dosud propagovaný čistý štít, s jakým se tato země vypořádala s vlastní válečnou historií.

Autoři:

Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil AČR se budou konat 18. a 19. září.

  • Nejčtenější

Prsa za zbraně. Sexy fotkami budu vydělávat na boj proti pytlákům, plánuje lovkyně

Premium Loví zvěř v Jižní Africe a trofeje popularizuje na síti. Zároveň se Michaela Fialová rozhodla bojovat proti pytlákům,...

Tykání je nepříjemné, ale burany najdete všude, říká autorka blogu Asijatka.cz

Premium Do Thu Trang žije v Čechách od svých čtyř let. Vietnamštinu sice skoro zapomněla, ale česky se naučila dokonale....

Polovina lidí obětuje svůj majetek, aby někdo jiný přišel o zisk, tvrdí vědec

Premium Spolupráci a altruismus, tedy nezištnou pomoc druhým, v sobě máme zakódovanou již od pravěku. Přesto byl svět nejednou...

Mafie existuje. Schůze v Apalachinu donutila FBI přiznat, že má problém

Dlouhé roky její existenci popírala. Mafie je výmysl, tvrdila FBI, existuje jediné nebezpečí, rudí levičáci, podvratné...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Oživíme mamuta, plánují vědci. Bude to jen slon s chlupy, zní kritika

Po čtyřech tisícovkách let by mohly opět otřásat zemí dunivé kroky vyhynulého monstra. Je to nápad jako z Jurského...

Nesmysly o inflaci v Česku. Znovu bude nízká, uvidíte, tvrdí ekonom Michl

Premium ČSÚ zveřejnil, že inflace je nejvyšší od roku 2008, 4,1 %. Hned v pátek jsem k tomu vydal v MF DNES článek „Nebojte se...

Chci přidat 20 tisíc. Generaci Z kuráž nechybí, s trpělivostí už je to horší

Premium Sedmatřicetiletý Libor vede pobočku banky v krajském městě. Za poslední měsíce přijal několik mladých lidí, dvacátníků...

Hladovění je to nejlepší, co pro sebe lidé mohou udělat, říká neurolog

Jde o největší problém současné medicíny, a to bez ohledu na covid-19 - Alzheimerova nemoc, nejčastější typ demence....

  • Další z rubriky

V okovech úspěchu. Miško je šťastný, říká otec, který synovi naplánoval život

Premium Ten film se jmenuje Každá minuta života a zachycuje rok života slovenské rodiny Hanuliakových, kteří se rozhodli...

Pro život i pro smrt. Knihovnička se změní na rakev

Onomu kusu nábytku říká Poličky pro celý život, pravdou však je, že slouží i po smrti. Jeho design totiž umožňuje, aby...

Chci tetování Pana Fešáka, žádala v Tattoo Fixers čilá důchodkyně

Není to konvenční bytost. Nejen proto, že ve svých čtyřiašedesáti rapuje, udělá provaz a chodí na břišní tance....

Oživíme mamuta, plánují vědci. Bude to jen slon s chlupy, zní kritika

Po čtyřech tisícovkách let by mohly opět otřásat zemí dunivé kroky vyhynulého monstra. Je to nápad jako z Jurského...

Když dva jsou málo. 5 pravd o sexu ve třech, které vám zatím nikdo neřekl

Premium Sex ve třech. Někdy o něm snil kdekdo z nás. Pojďme ovšem pohlédnout pravdě do očí. Pokud do své ložnice přizvete další...

Začalo to jako chřipka, pak vzal Tereze meningokok nohy a zničil ledviny

Před čtyřmi lety si Tereza myslela, že nastydla na kole. Jenže druhý den už ležela na JIP a kvůli meningokokové infekci...

Probudila mě bolest nehtů. Od té doby nemohu chodit, říká Alfred Strejček

Už téměř čtyři roky je Alfred Strejček (79) zcela odkázaný na péči druhých. Herci, recitátorovi, moderátorovi a...

Zaměstnanci i OSVČ s více dětmi dostanou od státu daňovou vratku

Díky daňové novele se během letošního roku zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé a další děti. Vyšší daňové zvýhodnění se...

Legíny nejsou kalhoty. Jak je vybírat a nosit, abyste si neuřízla ostudu

Snad v každém dámském šatníku nalezneme alespoň jedny legíny. Kousek tkaniny se totiž stal miláčkem žen. Některé...