Autorka ve článku ze začátku května pro The Atlantic uvádí, že když příběh psala, myslela, že píše fikci. Román se měl odehrávat na Harvardově univerzitě a v jejím okolí. V instituci, která byla v osmdesátých letech vyhlášená svým liberalismem, ale vznikla o tři století dříve jako škola pro výchovu puritánských duchovních.
Ve fiktivní teokracii Gileadu měly ženy jen málo práv, podobně jako v Nové Anglii sedmnáctého století. Zakladatelé Gileadu si z Bible vybrali jen to, co se jim hodilo, a pak to doslovně interpretovali. Podle knihy Genesis, konkrétně rodu Jakobova, tak mohly mít manželky vysoce postavených hodnostářů své otrokyně, své „služebnice“. A mohly svým manželům nařídit mít s nimi děti a následně si je nárokovat jako vlastní, vysvětluje spisovatelka své dílo pro The Atlantic.
Nejvyšší soud USA zrušil federální právo na potrat, zákaz žádá polovina Ameriky |
I když Atwoodová román nakonec dopsala a nazvala ho Příběh služebnice, říká, že si několikrát při psaní musela dát pauzu, protože ho považovala za příliš přitažený za vlasy.
„Já hloupá. Teokratické diktatury nenajdeme jen ve vzdálené minulosti, několik jich je na naší planetě i dnes. A co brání Spojeným státům, aby se jí rovněž nestaly?“ řekla ještě předtím, než federální právo na potrat soudci Ústavního soudu USA po 49 letech v poměru 6:3 závazně zrušili.
„Nyní jsme v polovině roku 2022 a právě jsme si mohli přečíst uniklé stanovisko amerického Nejvyššího soudu, který by zvrátil padesát let starý klíčový precedens, protože potrat není zmíněn v ústavě a není hluboce zakořeněn v naší historii a tradicích,“ říká.
Reprodukční orgány patří státu
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci Bucková v. Bell z roku 1927 stanovilo, že stát může sterilizovat lidi bez jejich souhlasu. Přestože toto rozhodnutí bylo následujícími případy anulováno a zákony jednotlivých států, které sterilizaci ve velkém měřítku povolovaly, byly zrušeny, rozhodnutí soudu stále platí, vysvětluje Atwoodová.
Tento druh myšlení byl kdysi podle ní považován za „pokrokový“ a ve Spojených státech tak došlo asi k 70 tisícům sterilizací. Mužů i žen, většinou však žen. „Hluboce zakořeněná“ tradice tkví tudíž v tom, že reprodukční orgány nepatří ženám, které je vlastní. Patří státu.
„Říkáte si, nejde přece o orgány, jde o děti. To však vyvolává různé otázky. Je už šiška vzrostlý smrk? Je slepičí vejce kuře? Kdy se oplodněné lidské vajíčko stává plnohodnotnou lidskou bytostí nebo člověkem?,“ ptá se.
Podle Atwoodové dnešní protipotratové hnutí vytvářejí hranici při „početí“, což má být tehdy, kdy do shluku buněk „vstupuje duše“. Ale jakýkoliv takový úsudek se odvíjí od náboženské víry, od víry v duši. Ne každý takovou víru sdílí. Ale zdá se, že všem hrozí, že budou podléhat zákonům formulovaným těmi, kdo ji mají. To, co je hříchem v rámci určitého souboru náboženských přesvědčení, se má nyní stát zločinem pro všechny.
Na cestě ke státnímu náboženství
Atwoodová vybízí podívat se na první dodatek Ústavy, který pojednává o svobodě vyznání, tisku, projevu, právech lidu pokojně se shromažďovat a podávat státním orgánům žádosti o nápravu křivd.
Verdikt o potratech hýbe Amerikou. Má dohru v ulicích, na klinikách i u soudů |
Podle ní by to tedy mělo být jednoduché. Pokud věříte v „oduševnění“ při početí, neměli byste jít na potrat, protože takový čin je podle vašeho vyznání hřích. Pokud v to nevěříte, neměli byste být podle ústavy vázaní náboženským přesvědčením ostatních.
„Pokud se však potratové stanovisko stane nově ustáleným právem, Spojené státy jsou zřejmě na dobré cestě k zavedení státního náboženství,“ dodává.
Jako vyvracení čarodějnictví
Stanovisko se podle spisovatelky opírá o anglickou judikaturu ze 17. století, tedy z dob, kdy víra v čarodějnictví usmrtila mnoho nevinných lidí. Čarodějnické procesy v Salemu byly soudními procesy, měly soudce a porotu, ale uznávaly „přízračné důkazy“ v domnění, že čarodějnice může poslat do světa svoji dvojnici nebo přízrak, aby páchaly škody.
„Pokud jste tedy za přítomnosti mnoha svědků klidně spali v posteli, ale někdo nahlásil, že údajně provádíte zlověstné věci krávě vzdálené několik mil, byli jste vinni z čarodějnictví. Neměli jste možnost dokázat opak,“ říká Atwoodová a doplňuje, že podle ní bude obdobně obtížné vyvrátit falešné obvinění z interrupce.
„Samovolný potrat nebo pouhé tvrzení nespokojeného bývalého partnera, vás snadno označí za vražedkyni. Obvinění pramenící ze msty a zloby se budou množit stejně, jako tomu bylo u nařknutí z čarodějnictví před 500 lety,“ dodává.