„To, co se stalo 6. ledna nebyla ojedinělá událost. Problém domácího terorismu v naší zemi metastázuje už dlouhou dobu a jen tak nezmizí. V FBI na to upozorňujeme už řadu let,“ prohlásil v úterý šéf Fedrálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopher Wray během slyšení v Senátu.
Horní komora Kongresu v těchto dnech prošetřuje reakci bezpečnostních složek během lednového vpádu Trumpových stoupenců do Kapitolu, během kterého zemřelo pět lidí.
Wray během svého vystoupení důrazně odmítl spekulace, že útok na symbol americké demokracie vyprovokovali protivníci Donalda Trumpa. Bylo to vyvrcholení dlouhodobé hrozby, s níž se jeho agentura potýká.
„Ten útok byl kriminálním jednáním. Je to jednání, na které my v FBI nahlížíme jako na domácí terorismus,“ řekl Wray, který se k šokujícím lednovým událostem ve Washingtonu vyjádřil na veřejnosti vůbec poprvé.
Židobijec z Texasu i nepokoje v Portlandu
Statistiky napovídají, že američtí extremisté představují pro FBI největší hrozbu současnosti. Wray uvedl, že jeho úřad v současnosti vyšetřuje asi dva tisíce případů domácího terorismu, tedy dvakrát víc než v roce 2017, kdy ho do čela FBI jmenoval Donald Trump. Počet zatčení krajně pravicových radikálů a bojovníků za nadvládu bílé rasy se ztrojnásobil.
 |
Například počátkem února zatkli agenti FBI v Texasu dva mladíky, kteří se hlásili k neonacistické skupině Iron Youth. Jeden ze zatčených, dvacetiletý Christian Mackey, se označoval za „radikálního židobijce“ a snil o zabíjení menšin. Zatkli ho za nelegální prodej poloautomatické pušky: ke své smůle ji nabídl spolupracovníkovi FBI a nyní mu hrozí až deset let za mřížemi.
Vypadá to jako klukovina. Jenže případy z posledních let ukazují, že právě mladí muži jsou k ideologické radikalizaci velmi náchylní. Mezi nejvýraznější případy domácího terorismu se například řadí masakr v El Pasu, kde jednadvacetiletý útočník ve snaze zastavit „invazi Hispánců“ postřílel třiadvacet lidí.
Nebo případ Dylana Roofa, který v černošském kostele v Charlestonu zavraždil devět lidí. Proč? Tehdy jednadvacetiletý stoupenec rasové segregace chtěl zažehnout rasovou válku. Židovskou komunitou zase před třemi roky otřásl masakr v synagoze v Pittsburghu, kde vyznavač antisemitských konspiračních teorií zavraždil devět lidí.
Pařeništěm radikálů se pak stala ztjitřená atmosféra loňského léta, kdy Amerikou zmítaly rasové nepokoje zažehnuté smrtí George Floyda. Jako houby po dešti se vyrojily samozvané domobrany a krajně pravicové milice jako Proud Boys, Boogaloo Bois či Oath Keepers, jejichž členové otevřeně diskutují o rozpoutání občanské války, která by Ameriku očistila od liberálů a „nadvlády menšin“.
Amerika je na hraně povstání, ulice plní po zuby ozbrojené bojůvky |
Zatímco demokraté upozorňují hlavně na extremisty mezi Trumpovými příznivci, republikáni připomínají rabování, žhářství a útoky na policisty v Portlandu, kde Trumpova administrativa proti levicovým radikálům nasadila federální bezpečnostní složky. Ve stejném městě stoupenec Antify loni v srpnu zastřelil účastníka jízdy protrumpovského konvoje.
Nové priority
V atmosféře extrémní polarizace, kterou navíc bývalý prezident schválně přiživoval fámami o ukradeném volebním vítězství, přibývá obav z velkého teroristického útoku. Nebudou ho mít na svědomí džihádisté jako před dvaceti lety, ale lidé, kteří se považují za skutečné americký patrioty.
„Ve světě po 11. září byl hlavní hrozbou mezinárodní terorismus,“ řekl listu The Washington Post někdejší šéf ministerstva vnitřní bezpečnosti Tom Ridge. „CIA a armáda fungovaly jako špice kopí, obranu jsme zajišťovali my. Dnes je ovšem na frontě boje proti terorismu hlavní prioritou domácí terorismus,“ dodal.
Ve Washingtonu nyní proto přibývá hlasů, aby se ministerstvo vnitřní bezpečnosti, které bylo založeno v reakci na teroristické útoky v roce 2001, více zaměřilo na domácí hrozby.
Úřad, která má osmkrát více zaměstnanců než FBI, vydal koncem ledna vůbec první varování před násilím ze strany „ideologicky motivovaných extremistů“ roztrpčených inaugurací Joe Bidena.
Nový šéf Bílého domu o pár dní dříve požádal ředitelku tajných služeb Avril Hainesovou, aby v reakci na útok na Kapitol vypracovala analýzu hrozby domácího terorismu. Dodat jí má během tří měsíců.
Vzpomínky na Oklahoma City
Debatuje se i o novém zákonu o domácím terorismu, který by podobně jako Patriot Act z roku 2001 rozšířil pravomoci bezpečnostních složek. To samozřejmě vyvolává obavy.
Neporušoval by takový zákon ústavní právo Američanů na svobodu slova a shromažďování? A kdo všechno se vejde do škatulky „domácí terorista“? Z nedávné analýzy listu The Atlantic vyplývá, že pouhých deset procent lidí, která v lednu vpadli do Kapitolu, činili příslušníci extremistických organizací jako Proud Boys. Zbytek byli obyčejní lidé, kteří uvěřili, že jim ukradli vítězství.
Ilumináti, Bilderberg, UFO. Milton Cooper byl otec konspiračních snění |
Bezpečnostní složky se ovšem v boji proti domácímu terorismu činí i bez speciálního paragrafu. Jak si všímá list The Wall Street Journal, agenti FBI v posledních letech k potírání domácích extremistů čím dál častěji využívají provokatéry a zákony o nelegálním držení zbraní - což ostatně byl i výše popsaný případ „židobijce“ z Texasu.
Jsou to metody, které FBI v minulosti používala k odhalení domácích džihádistů. Podle některých odborníků to je ovšem kontraproduktivní taktika: FBI tak jen přiživí vztek vůči establishmentu a povzbudí potenciální útočníky.
McVeigh byl popraven |
Stačí si vzpomenout na bombový útok v Oklahoma City, který si vyžádal 169 mrtvých. Motivací atentátníka byla pomsta za tragickou razii proti sektě Davidiánů v texaském městě Waco (více zde: Žáci hříšného spasitele vyčkávali Apokalypsu, uhořeli v obklíčení FBI).
Timothy McVeigh těsně před svou popravou (v červnu tomu bude 20 let) prohlásil, že jeho čin byl legitimní taktikou v boji proti zpupné vládě. Čeká tedy Ameriku další Oklahoma City? Zatímco nová politická garnitura se tomu snaží zabránit, někteří kritici varují, že současné metody boje proti domácímu terorismu k tomu mohou paradoxně přispět.
„Bezpečnostní složky se dnes v podstatě snaží najít lidi na hraně a dotlačit je k akci,“ řekl listu The Wall Street Journal právník Joshua Dratel. „Nejsou to vlastně případy, kdy se naše vláda chová podobně jako náboráři Islámského státu nebo Oath Keepers?“
15. prosince 2015 |
