Nejvíce nových žádostí o azyl, přes třetinu celkového počtu, zaznamenalo Německo následované Maďarskem a Švédskem. Český podíl na celkovém počtu 1 255 600 žádostí je desetina procenta (celkem 1 235 nových žádostí).
Žádostí o azyl je v Evropě třikrát víc než uprchlíků, ukazují data |
Počty nových žádostí podaných syrskými občany se v roce 2015 ve srovnání s předchozím rokem zdvojnásobily a podle Eurostatu jich bylo 362 800. Syřané byli největší skupinou žadatelů o azyl ve 12 z 28 zemí Unie. Množství o azyl v EU nově žádajících Afghánců vzrostlo čtyřnásobně na 178 200 a počet žádostí podaných občany Iráku dokonce sedminásobně, na 121 500.
Uprchlická krizeKOMENTÁŘ: Švédská frustrace NOVÉ TRASY: Jak obejít ploty na Balkáně IDOMENI: Na severu Řecka se hromadí běženci STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům |
Čísla Eurostatu dokládají loňský vývoj migrační krize, kdy většina uprchlíků mířila do Německa, které loni zaznamenalo 441 800 nových žádostí, tedy 35 procent celkového počtu.
Počet žádostí o azyl nelze zaměňovat s počtem žadatelů o azyl. Část uprchlíků totiž podala formální žádost o azyl jak v tranzitní zemi (balkánských státech či Maďarsku), aby se dostala dál, tak v cílové zemi.
Statistika ukazuje loňskou faktickou nefunkčnost dublinského systému, podle kterého mají uprchlíci žádat o azyl v té zemi, ve které se poprvé ocitli na území Evropské unie. Přesto, že ve druhé polovině roku byla nejčastější trasou cesta z Turecka přes Řecko a balkánské země, registrovalo Řecko jen 11 370 nových žádostí. Proti roku 2014 je to sice nárůst o polovinu, přesto to není ani celé procento celkového počtu nových žádostí v EU.
Maďaři, kteří na pohyb migrační vlny reagovali stavbou plotu na svých hranicích, stejně registrovali druhý nejvyšší počet žádostí - 174 000, tedy 14 procent. Švédsko, po Německu další častá cílová země, registrovala 156 100 žádostí o azyl. V ostatních zemích Unie to podle Eurostatu bylo pod 100 000 nových žadatelů, nejvíce v Rakousku (85 500), Itálii (83 200) a Francii (70 600).
V přepočtu na velikost populace loni nejvíce žadatelů o azyl zaznamenalo Maďarsko - 17 699 nových žádostí na milion obyvatel - následované Švédskem, Rakouskem, Finskem a Německem.
Naopak nejméně žádostí v přepočtu na velikost populace bylo v Chorvatsku (34), na Slovensku (50), v Rumunsku (62), Portugalsku (80) a Litvě (93). Údaj pro Česko je jen o málo vyšší - 117 nových žádostí na milion obyvatel. Z celkových 1 235 nových žádostí jich v ČR loni 565 podali Ukrajinci, 130 Syřané a 125 Kubánci.
