„Někdo musí pomoct těm lidem,“ říká onkoložka Natalija Verovkina, která se na Ukrajinu vrátila z Mnichova, kam odvezla svého desetiletého syna k prarodičům z bombardovaného Kyjeva. „Bylo pro mě těžké nic nedělat.“
Lékařka se podle agentury Reuters přidala k vzrůstajícímu počtu zdravotnických profesionálů a dobrovolníků z Ukrajiny i zahraničí, kteří se snaží ulehčit velké zátěži, kterou válka klade na ukrajinský zdravotní systém. Někteří přiznávají, že ani zkušenosti z jiných konfliktů je zcela nepřipravily na šíři zmaru a destrukce na Ukrajině.
„Bylo to jako hororový film. Tak je to špatné,“ říká dobrovolník Christy O’Donovan z irské humanitární organizace Cork Humanitarian Aid, která poslala přes polské hranice na Ukrajinu konvoj s zdravotnickými potřebami. „Byl jsem v pár válečných zónách a nikdy jsem neviděl nic takového,“ dodává O’Donovan s tím, že ani Bosna, ani Kosovo ho „na tohle nepřipravily“.
Kvůli válce tráví doktoři v nemocnicích dlouhé hodiny. „Mnoho doktorů dobrovolně pracuje přesčas. Práce nám pomáhá se snadněji vyrovnat se současnou situací,“ říká Verovkina. Její pracoviště, institut pro léčbu rakoviny v Kyjevě, stále funguje. Chirurgické oddělení ale poskytuje jen nouzovou zdravotní péči.
„Vydáváme se do naléhavého závodu s časem, abychom dostali správný zdravotnický materiál na správná místa, než se pomoc už nebude moci dodat do vojensky obklíčených měst,“ popisuje své zkušenosti z terénu lékařka Anja Wolová z Lékařů bez hranic. V nemocnicích podle ní vládnou obavy, že vzhledem k vzrůstajícímu počtu pacientů zraněných válečnými akcemi ruských sil nebudou zásoby dostatečné. „Nevíme, jak dlouho to bude trvat, než bude Kyjev odříznut“.
Podle Wolové je potřeba kromě ošetřování zraněných i zajistit materiál a léky pro pacienty s dlouhodobějšími nemocemi jako jsou diabetici, astmatici, lidé s vysokým tlakem či nakažení virem HIV. K těmto potížím se přidává ještě velmi chladná zima. „Kde teď jsem, ve Lvově, je minus sedm stupňů Celsia v noci.“
Nemocnice jsou bombardovány
Řada pacientů se nemůže do nemocnic vůbec dostat. Ukrajinská Aliance pro veřejné zdraví pro ně zřídila speciální linku. Její sanitky jim dodávají jídlo a léky a také se účastní evakuovaní lidí.
Zdravotníci riskují při poskytování pomoci život. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvedla, že ruské raketové údery na zdravotnická zařízení zabili 12 a zranili 34 pracovníků a pacientů. Kvůli bombardování musí zdravotní sestry manuálně poskytovat ventilace ve sklepeních nemocnic.
Velké pobouření vzbudilo zničení dětské nemocnice v Mariupolu. Tři lidé přišli o život, včetně jednoho dítěte. Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj označil bombardování za akt genocidy. Rusko tvrdilo, že nemocnice nebyla „civilním objektem“ a ukrývali se v ní „nacisté“.
Zabijte mě, křičela těhotná, když přišla po náletu o dítě. Nezachránili ani ji |
„Vyzýváme k okamžitému zastavení všech útoků na zdravotnickou péči na Ukrajině. Tyto strašlivé útoky zabíjejí a působí děsivá zranění pacientům a zdravotníkům, ničí životně důležitou zdravotnickou infrastrukturu a nutí tisíce lidí, aby se vzdali přístupu ke zdravotnickým službám,“ žádá WHO.
Organizace se pokouší dodat Ukrajincům potřebné medicínské zásoby. Od pátého března dodala na Ukrajinu 90 tun zdravotnické pomoci, včetně ventilátorů, chirurgických souprav či léků. WHO ale přiznává, že organizace není schopna dosáhnout některých měst, kde je situace nejhorší.
„Dodavatelské řetězce byly vážně narušeny. Mnoho distributorů nefunguje, některé zásoby jsou nedostupné kvůli vojenským operacím, zásoby léků docházejí a nemocnice mají potíže s poskytováním péče nemocným a raněným,“ dodává WHO v prohlášení.
