Letos musí podle Zelenského začít rozhovory o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. „Už není čas a prostor pro nějakou nerozhodnost v těchto otázkách,“ řekl. Otázka ukrajinského členství bude jedním z významných témat červencového summitu NATO ve Vilniusu, ne všechny alianční země ale takový krok podporují.
Podle Čaputové je zřejmé, že dokud je Ukrajina ve válečném stavu, plnohodnotné členství v alianci není možné. „Ale určitě je možná praktická pomoc a prohloubení našich politických vztahů,“ poznamenala.
Pavel se sešel se Zelenským. Rozhovory o vstupu do EU chci letos, řekl |
Zelenskyj poděkoval Česku a Slovensku za podporu integračních procesů i za podporu ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů na Ukrajině.
„Je nesmírně důležité, aby byly tyto zločiny vyšetřené a spravedlivě potrestané. Slovensko bylo jednou z prvních zemí, která opakovaně vyslala tým forenzních expertů na dokumentování válečných zločinů, protože to je potřebné pro následné vyvozování odpovědnosti a dosažení spravedlnosti,“ uvedla Čaputová.
Ukrajinská hlava státu také ocenila, že Česko si pod patronát vzalo obnovu Dnipropetrovské oblasti.
Ukrajina má na protiofenzivu jediný pokus, zájem o ni klesne, míní Pavel |
„Rusko musí prohrát a jeho vedení musí být odsouzeno za zločiny agrese a genocidy proti Ukrajině, aby si jiné národy nemusely projít tím, čím jsme prošli my,“ řekl Zelenskyj. Pavla a Čaputovou informoval o situaci na bojišti a o dalších perspektivách. Ukrajina nyní přebírá dodávky západních zbraní a chystá se dlouho očekávanou protiofenzívu.
Jednání Pavla a Čaputové se Zelenským se formou pracovního oběda konalo v kyjevském Mariinském paláci. Ještě před tímto rozšířeným formátem měl Pavel s ukrajinským prezidentem asi půlhodinový soukromý rozhovor. Odpoledne se také český prezident sešel s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem.
Čaputová se před jednáním se Zelenským setkala s lidmi, kterých se brutalita války dotkla přímo a osobně, řekla. „Se ženami, na kterých byly páchané válečné zločiny, konkrétně sexuální násilí. Se ženami, které byly opakovaně znásilňované,“ uvedla. Hovořila také s rodinami, jejichž děti byly terčem únosů. I z toho důvodu je Čaputová přesvědčena o tom, že Slovensko zaujalo správný postoj a Ukrajině pomáhá, jak může.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Někdo se vrací, někdo čeká na naše vítězství“
Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že uprchlíci z Ukrajiny musí zatím sami hledat odpověď na otázku, zda se do země vrátí hned, nebo později.
„Myslím, že odpověď si musí najít každý sám. Někdo se vrací, někdo čeká na naše vítězství. Nemůžu posílat zprávy, že by se měli vrátit, je to jejich volba,“ uvedl Zelenskyj. Každý podle něj musí zvážit, jak situaci vnitřně cítí, jaké třeba stojí výzvy před jeho rodinou.
Ukrajině jsme zbrojně pomohli, jak se dalo. Moc možností už není, řekl Pavel |
„Jde o děti a další otázky, je to svobodná volba, i v době války jsme svobodná země,“ dodal. Počítá s tím, že se všichni Ukrajinci vrátí, až země „zítra zvítězí“.
Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v Evropě přes 8,1 milionu ukrajinských uprchlíků, z toho více než pět milionů se registrovalo v systému dočasné ochrany, který držitelům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Česko dočasnou ochranu podle údajů z poloviny dubna udělilo asi 504 tisíc uprchlíkům, podle dat ministerstva vnitra se zhruba třetina uprchlíků vrátila zpět, k 1. dubnu jich v Česku pobývalo přibližně 325 tisíc. Téměř 30 procent uprchlíků v Česku tvoří děti. Dvě třetiny dospělých jsou ženy, část pak senioři.
