Průzkum jednoho z nejvýznamnějších evropských think tanků zaměřených na zahraniční politiku byl proveden na konci ledna v sedmi evropských zemích: Finsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Rumunsku a Švédsku. Reprezentuje tedy názory starých a velkých unijních zemí i největších států východní Evropy. Celkem v něm odpovídalo 5 529 respondentů.
Jak se tedy Evropané na současnou krizi kolem Ukrajiny dívají? Za prvé: zvykají si na myšlenku, že válka v Evropě už není něco nemyslitelného. V každé zemi s výjimkou Finska je většina lidí přesvědčena, že Rusko letos provede novou invazi na Ukrajinu.
V Polsku si to dokonce myslí 73 procent respondentů. V ostatních zemích se v tomto směru ukazuje generační rozdíl: ve Švédsku a Francii jsou o pravděpodobnosti blížící se agrese přesvědčeni spíše senioři, v Rumunsku, Itálii, Německu a Finsku to je hlavně generace narozená po konci studené války.
Vyjevilo se i jisté „geopolitické probuzení“ mezi Evropany. Zatímco anexi Krymu a agresi v Donbasu v roce 2014 považovali hlavně za rusko-ukrajinský problém, dnes ruské chování považují za bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu. Na prvním místě je znepokojuje energetická závislost na Rusku, následují obavy z vojenských kroků, kybernetických útoků, hospodářských důsledků a uprchlické vlny.
Evropané si podle autorů průzkumu myslí, že Ukrajina by v případě nové ruské agrese měla být bráněna. Téměř dvě třetiny oslovených je přesvědčeno, že na obranu čtyřicetimilionové země by se mělo postavit NATO, pouze Poláci by v této roli možná o maličko raději viděli Evropskou unii. To je dost překvapivý závěr.
„Hrozba ruské invaze narušila rozšířený názor, že v oblasti bezpečnosti východoevropané Evropskou unii přehlížejí a za jediného spolehlivého partnera považují Spojené státy. Faktem je, že ve většině zkoumaných zemí kromě Německa si většina lidí myslí, že na ruskou agresi by mělo reagovat jak NATO tak EU,“ komentují to autoři výzkumu.
Pokud Rusko provede invazi na Ukrajinu, měla by Česká republika Ukrajinu bránit?
Když ovšem dojde na otázku, jestli by se do obrany Ukrajiny měla zapojit i jejich vlastní země, Evropané se do akce příliš nehrnou. Ve všech sedmi zkoumaných zemích na tuto otázku kladně odpovědělo v průměru 43 procent dotázaných. Nejméně ve Finsku (21 procent) a Německu (37 procent).
 |
Naopak 65 procent Poláků je pro to, aby se polská armáda zapojila do obrany východního souseda. Toto odhodlání odráží jak historickou zkušenost, tak tvrdé postoje Varšavy vůči Rusku. Premiér Mateusz Morawiecki počátkem února Kyjevu slíbil dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony.
Situace Finska je specifická. Jde o neutrální zemi, která si během studené války vymohla respekt Moskvy a přestože v Helsinkách čas do času ožívají debaty o vstupu do NATO, většina Finů je proti. Opatrný postoj Němců je utvářen postojem k nacistické minulosti i silnými hospodářskými kontakty s Ruskem. Berlín proto v posledních týdnech čelí kritice, že Ukrajině odmítá dodávat zbraně a nechce obětovat plynovod Nord Stream 2.
To potvrzuje i průzkum ECFR: Němci, Finové, Rumuni a Italové se v případě agrese na prvním místě obávají toho, že Rusové utáhnou kohoutky s plynem. Poláky zase straší hlavně představa uprchlické vlny a Francouze a Švédy možnost kybernetických útoků. Jenže zatímco Poláci, Švédové a Rumuni jsou všechna možná rizika kvůli obraně Ukrajiny ochotni podstoupit, Němci a Francouzi ne.
