„Tuto variantu, o které se nyní skutečně diskutuje, lze vnímat jako určitý kompromis,“ sdělil Peskov podle agentury TASS. Ruský prezidentský poradce Vladimir Medinskij předtím řekl, že sama Ukrajina přišla s tím, že by se stala rakouskou nebo švédskou verzí demilitarizovaného státu. Přesto se svou armádou a námořnictvem.
Peskov se nálepkování podle evropských neutrálních států nicméně vyhnul. „Raději bych nezabíhal do podrobností. Ještě jednou chci zdůraznit, že v rámci probíhajících jednání je jakékoliv další upřesňování tohoto tématu nemožné,“ vysvětlil.
Naproti tomu poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že Ukrajina požaduje speciální verzi neutrality s „právně ověřenými a neprotokolovými bezpečnostními zárukami“.
„Samozřejmě chápeme snahu našich partnerů zůstat aktivní v procesu vyjednávání. Odtud ta slova o švédském nebo rakouském modelu neutrality. Ale Ukrajina je nyní ve válce s Ruskem. Proto model může být pouze ‚ukrajinský‘ a pouze s právně ověřenými bezpečnostními zárukami,“ citovala Podoljaka agentura Unian.
Záruky požaduje Kyjev efektivní, ne formou například Budapešťského memoranda, ve kterém v roce 1994 poskytly USA, Velká Británie a Rusko Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za to, že se zbavila jaderných zbraní.
Ukrajina podle Podoljaka požaduje, aby signatáři příští dohody dostali závazek jít jí v případě napadení na pomoc. Například, že se zaručí vyhlásit bezletovou zónu nad jejím územím. O to opakovaně žádá Kyjev NATO. Aliance to však s poukazem na hrozbu vypuknutí třetí světové války odmítla.
Rakousko v roce 1955 vyhlásilo trvalou neutralitu a odmítlo se stát součástí vojenských bloků a politiky neutrality se drží i Švédsko. Ani jeden ze států není členem NATO.
