Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který rozšiřuje řady válečných veteránů o někdejší příslušníky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), ozbrojené složky Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Stepana Bandery, lidově zvané banderovci. Oznámil to list Ukrajinska pravda s odvoláním na parlamentní web.
Až dosud se sociální výhody válečných veteránů přiznávaly jen některým bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA). „Těm, kteří se zúčastnili bojů proti německým fašistickým okupantům na dočasně okupovaném území Ukrajiny v letech 1941 až 1944, nedopustili se válečných zločinů a byli rehabilitováni“.
Nový zákon, přijatý parlamentem počátkem měsíce, podle deníku přiznává postavení účastníka bojových akcí všem veteránům UPA a OUN a dalších nacionalistických organizací, „účastnících se ozbrojeného boje za nezávislost Ukrajiny ve 20. století“.
Letos na jaře bylo podle dostupných údajů naživu ještě 1201 někdejších příslušníků ozbrojených jednotek OUN a UPA. Zákon vstoupí v platnost tři měsíce po zveřejnění, poznamenala agentura Interfax.
Nacionalisté vraždící Židy, Poláky i Čechy
Bandera za druhé světové války jako vůdce ukrajinských nacionalistů vyhlásil samostatný ukrajinský stát a spoléhal na podporu německého wehrmachtu. Byl ale zatčen gestapem a vězněn v koncentračních táborech. UPA mezitím na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100 tisíc lidí. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.
Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem banderovců Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Bandera i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. V říjnu 1959 Banderu v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent.
Když v roce 2010 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Juščenko posmrtně vyznamenal Banderu čestným titulem Hrdina Ukrajiny, vyvolalo to v Rusku a Polsku vlnu odporu. Protestovali i mnozí historici a organizace protifašistických bojovníků nebo židovské obce.
Názor Ukrajinců na osobnost kontroverzního nacionalisty je nejednoznačný. Agentura RBK-Ukrajina zveřejnila výsledky průzkumu, podle nichž 36 procent dotázaných Banderu hodnotí příznivě a 34 procent ho jako národního hrdinu odmítá. A podle listopadového průzkumu agentury Rejting v současnosti více Ukrajinců kladně hodnotí někdejšího sovětského vůdce Leonida Brežněva (47 procent) než Banderu (36 procent).
