„Situace se stále zhoršuje. Dostal jsem informace, že ukrajinskou hranici překročilo 2000 ruských vojáků. ... To s sebou nese nebezpečí další eskalace konfliktu,“ řekl Porošenko. Podle jeho propočtů válčí po boku proruských separatistů na východě Ukrajiny osm tisíc ruských vojáků a ministerstvo zahraničí v Kyjevě uvádí, že Rusko kolem své hranice s Ukrajinou rozmístilo více než 50 tisíc vojáků.
O zvýšeném pohybu ruských ozbrojených sil na Ukrajině informoval na středeční tiskové konferenci i ukrajinský armádní mluvčí Andrij Lysenko. „Značný počet ruských vojáků bez insignií byl spatřen v luhanském regionu. Pokračuje tam také ostřelování našich pozic, rebelové chtějí obsadit další území,“ sdělil Lysenko. Podle jeho informací za posledních 24 hodin zemřel jeden ukrajinský voják a dalších 40 bylo zraněno.
Podle ukrajinského armádního analytika Dmytra Tymčuka separatistům u Mariupolu přibyly posily v podobě živé síly i obrněné techniky. Tymčuk tvrdí, že Rusko přes úseky hranic kontrolované rebely přesunulo do Doněcka 12 tanků a několik oddílů pěchoty. Jde prý o náhradu za ztráty utrpěné v bojích zejména kolem doněckého letiště a obce Pisky.
Na východě Ukrajiny pokračují tvrdé střety. Proruští separatisté ve středu ráno podle agentury TASS uvedli, že v Doněcké oblasti za uplynulých 24 hodin zahynulo při palbě ukrajinské armády pět civilistů a dalších 13 utrpělo zranění, včetně dvou dětí. Dlouhodobě nejostřejší boje jsou hlášeny mimo jiné z doněckého letiště (více o bojích o doněcké letiště zde).
Podle agentury Ukrinform jedna dobrovolnice, která je na letišti s ukrajinskými vojáky, na Facebooku napsala, že z tohoto bojiště bylo evakuováno 22 zraněných, další ale ještě na odvoz čekají. Mezi postiženými je podle médií i poslanec Dmytro Jaroš, vůdce radikálního Pravého sektoru, který je na doněckém letišti také jako dobrovolník. Zasáhly ho prý střepiny granátu. Život mu zachránila helma, díky níž má na hlavě jen lehké poranění, vážnější je poranění ruky.
Palba rebelů se podle Kyjeva nezaměřuje jen na pozice ukrajinských ozbrojených sil, ale i na jejich zázemí s cílem znemožnit jim zásobování a přísun posil. Podle Tymčuka aktivita protivníka zesílila mimo jiné ve směru na město Mariupol. Cílem intenzivní palby tam podle něj bylo odpoutat pozornost od přeskupování „rusko-teroristických jednotek“.
Lidé protestují proti válce na Ukrajině:
Kyjev posílí své ozbrojené složky
Na informace o údajném nárůstu počtu ruských vojáků na Ukrajině reagoval ve středu také ministr zahraničí Sergej Lavrov. Prohlásil, že toto tvrzení dosud nikdo nepodložil důkazy. V souvislosti se středečním večerním jednáním v Berlíně s kolegy z Ukrajiny, Francie a Německa Lavrov uvedl, že Moskva bude usilovat o bezodkladné zastavení palby.
Podle ruského ministra se dohodu o zastavení palby částečně nedaří naplnit kvůli tomu, že separační linie dohodnutá v září v Minsku neodpovídá aktuálnímu stavu. Ministr v odpovědích na dotazy novinářů také mimo jiné zopakoval, že Rusko nechce studenou válku a že Západu se ho nepodaří izolovat.
V reakci na úterní poselství amerického prezidenta Baracka Obamy o stavu unie (více o poselství najdete zde) Lavrov obvinil Spojené státy, že nabraly konfrontační kurz a chtějí vládnout světu. „Obamův projev ukázal, že centrem americké filozofie není nic jiného než: ‚jsme číslo jedna‘. A celý svět to musí uznat,“ řekl.
Kyjev však i přes opakované ujišťování znepřátelených stran o touze po mírovém řešení konfliktu bude v následujících měsících rozšiřovat armádní řady. Početní stav ukrajinských ozbrojených sil se rozšíří o 68 tisíc lidí, celkově tak budou mít na 250 tisíc příslušníků. Podle agentury Reuters to řekl premiér Arsenij Jaceňuk, podle něhož je návrh příslušného zákona už připraven.
Mapa bojů na východě Ukrajiny, kterou na konci prosince zveřejnila Ukrajinská národní bezpečnostní rada.
