„Na základě našich schůzek jsme se rozhodli, že Kemal Kiliçdaroglu bude kandidovat na prezidenta,“ citoval Reuters Temela Karamollaoglua, předsedu Strany štěstí, která je součástí opozičního bloku. Volby hlavy státu, jež se budou spolu s parlamentními volbami konat s největší pravděpodobností 14. května, jsou zkouškou Erdogana a jeho Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Průzkumy předpovídají těsný volební souboj, opoziční aliance v nich má momentálně mírně navrch. Zatím není jasné, jaké šance bude mít sám Kiliçdaroglu. Čtyřiasedmdesátiletý ekonom a sociálnědemokratický politik stojí od roku 2010 v čele CHP, jež je druhou nejsilnější stranou v zemi.
Šéf opozice neplatil kvůli zdražování elektřinu, dál bude protestovat potmě |
Kiliçdaroglu v minulosti upoutal pozornost třeba svým „pochodem spravedlnosti“, kdy se vydal na víc než 400 kilometrů dlouhou cestu z Ankary do Istanbulu. V případě svého zvolení slíbil návrat k prosperitě a demokratickému parlamentnímu systému. Opozice slibuje také obnovu nezávislosti centrální banky. Ta se řídí prezidentovým přáním udržovat nízké úrokové sazby, což dál zvyšuje inflaci.
Ve volebním klání tak kandidát opozice může těžit z žalostné ekonomické situace Turecka či z dopadů katastrofálního zemětřesení, které si začátkem února vyžádalo na 46 tisíc mrtvých a podnítilo kritiku ohledně nedostatečné pomoci státu.
Opoziční blok, takzvaný Stůl šesti, tvoří kromě CHP také Strana dobra (Iyi Parti), Strana štěstí (Saadet Partisi, SP), Demokratická strana (DP), nová Strana demokracie a rozvoje (DEVA) založená bývalým členem AKP Alim Babacanem a konečně Strana budoucnosti (Gelecek Partisi, GP). Tu založil někdejší premiér za AKP Ahmet Davutoglu.
Opoziční strany těsněji spolupracují od svého úspěchu v místních volbách v roce 2019, kdy zbavily Erdoganovu AKP nadvlády nad Istanbulem, Ankarou a dalšími velkými městy. Nyní Stůl šesti našel shodu poté, co se v pondělí k jednáním o společném kandidátovi vrátila předsedkyně Strany dobra Meral Akşenerová, jejíž partaj je podle průzkumů druhou nejsilnější opoziční stranou.
Přišly otřesy, šok a přežívání v mešitě. Viníkem není jen Erdogan, říká Češka |
Akşenerová minulý týden oznámila, že Kiliçdaroglua – kandidáta zbylých pěti stran opoziční koalice – nepodporuje. A z opozičního bloku odešla. Podle informací tureckých novinářů se za ní pak vydali dva oblíbení starostové a významní členové CHP Mansur Yavas a Ekrem Imamoglu. Schůzka vedla k dohodě a Stůl šesti se opět vrátil k původní sestavě.
Istanbulský primátor Imamoglu byl přitom sám považován za jednoho favoritů. Ač sám se ke své účasti ve volbách veřejně nevyjadřoval, pozorovatelé mu dosud předpovídali, že by Erdogana mohl porazit. Imamoglu nicméně podpořil svého stranického šéfa, případnou kandidaturu už mu navíc zkomplikoval i soud, který ho za urážku volební komise loni v prosinci poslal na dva roky a sedm měsíců do vězení. Verdikt zatím není pravomocný.
Mithat Sancar, spolupředseda prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP), která není součástí opozičního bloku, uvedl, že jeho uskupení by mohlo Kiliçdaroglua podpořit po „čistých a otevřených“ jednáních. „Naším jasným očekáváním je přechod k silné demokracii. Pokud se shodneme na základních principech, můžeme ho podpořit v prezidentských volbách,“ řekl ve vysílání soukromé televize Habertürk.
