„Turecko bude dobré. Turecko i jeho obyvatelé jsou unavení, stát zrezivěl. Veřejný pořádek se rozplynul. Není jiné cesty než změnit úplně celé politické klima,“ uvedla zakladatelka nové politické strany podle tureckého listu Hürriyet s tím, že je demokracie v zemi ohrožena.
Jedenašedesátiletá Akşenerová, která vznik strany oznámila také na Twitteru, ji založila s několika poslanci, kteří vystoupili z turecké nacionalistické Strany národní akce (MHP).
Skupina se od ní odtrhla na protest proti podpoře, kterou strana dala Erdoganovi v referendu, na jehož základě se politický systém v zemi prakticky změní z parlamentního na prezidentský (o referendu se dočtete více v tomto článku). Nová Strana dobra se hlásí k pravému středu, uvedla agentura AP.
Soud s aktivistyV Turecku ve středu začal soud s 11 bojovníky za lidská práva. Žalobě čelí mimo jiné místní předáci Amnesty International Taner Kiliç a Idil Eserová, a také německý občan Frank Steudtner a Švéd Ali Gharavi. Prokuratura pro 11 obviněných žádá tresty od 7,5 do 15 let vězení. Šéf německé pobočky Amnesty International Markus Beeko označil všechna obvinění za absurdní. Podle agentury DPA je v Turecku zadržováno ve vazbě 11 německých občanů, včetně zpravodaje listu Die Welt Denize Yücela. |
Akşenerová byla první ministryní vnitra v Turecku, ve funkci byla v letech 1996 a 1997 ve vládě konzervativně islámské koalice, která následně padla pod tlakem armády. Časopis Time političku popisuje jako „železnou lady“ a „vlčici“, která z boje neutíká.
Postavila se i armádě, jejíž generál jí tehdy údajně pohrozil, že ji „nechá nabodnout na naolejovaný kůl, který postaví před ministerstvo“. Před dubnovým referendem pak Akşenerová objížděla Turecko a vyzývala občany, aby v něm volili „ne“.
A za dva roky chce jít do souboje i se samotným Erdoganem v prezidentských volbách. „Ničím jeho komfortní zónu. On totiž ví, že jsem opravdová konkurence,“ míní politička.
Větší naději než ostatní opoziční lídři kandidátka má i podle ředitele Centra tureckých studií ve Washingtonu Gonula Tola. „Pokud chcete Erdogana porazit, musíte umět hrát jeho hru. A Meral Akşenerová skvěle tlumočí zprávu těch, kteří s Erdoganem nesouhlasí a kterým se nelíbí jeho vláda,“ říká Tol.
Erdogana může okrást o vlastní voliče
Time pak dodává, že politička navíc bude lovit voliče ve stejných vodách jako Erdogan - kromě nespokojených lidí i mezi podnikateli, věřícími a nacionalisty. Sama předsedkyně nové Strany dobra pak věří, že může oslovit voliče z celého politického spektra.
Do turecké politiky pak chce především vrátit vládu práva, která se hroutí především po nepovedeném pokusu o puč z loňského července.
Pro údajné napojení pučisty přišlo o práci zhruba 150 tisíc lidí ze státního i soukromého sektoru, přes 50 tisíc lidí bylo zadrženo. Akşenerová stejně jako Erdogan a opozice za pučem vidí příznivce duchovního v exilu Fethulláha Gülena a pokus o převrat považuje za „nejzrádnější krok“ proti tureckému lidu. Masivní čistky, které následovaly, však kritizuje.
„Politicky řízená soudní rozhodnutí jsou mnohem nebezpečnější než kulky vypálené nepřáteli. Nedovolíme politikům, aby kontrolovali justiční systém,“ slibuje Akşenerová a kromě toho i svobodu médií, silný parlament a politickou soutěž.
Ačkoliv se Ankara hájí, že vhledem k vážnosti hrozeb, kterým čelí, jsou čistky nezbytným opatřením, kritici mají za to, že turecký prezident využívá pokusu o převrat jako záminky k likvidaci opozice.
„Erdoganův svět je černobílý. Já nevěřím ve vládu, která věci dělí na dobré a špatné. Věřím ve vládu práva,“ podotýká politička, která také často kritizuje Erdoganův zpátečnický přístup k ženským právům. „Nejradši by nás držel doma,“ říká Akşenerová s tím, že pokud ji Erdogan coby nebezpečnou opozici bude chtít zlikvidovat, utíkat nebude.
