Saíd v neděli večer oznámil, že se rozhodl odvolat premiéra a na 30 dní pozastavit fungování parlamentu a že se ujme výkonné moci s pomocí nového předsedy vlády. Dále ohlásil, že dohled nad řešením pandemie převezme armáda.
Současně důrazně varoval občany před jakýmikoliv násilnými akcemi, armáda je podle něj připravena střílet. V pondělí ráno na sebe tábory příznivců prezidenta a nejsilnější parlamentí strany An-Nahda u parlamentu začaly házet kamení, na místě byli zranění.
 |
Podle svědků, na které se odvolává Reuters, se poblíž vojenskými vozidly obklíčeného parlamentu shromáždili lidé a krok armády za zpěvu státní hymny slavili. Na záběrech státní televize, která je podle místních médií také v armádním obležení, přišel Saíd v jednu chvíli dav pozdravit.
Kromě metropole vyšly i v dalších městech do ulic davy lidí, aby prezidentův krok oslavily. Přesnou míru lidové podpory Saídova kroku nicméně nebylo z těchto scén připomínajících takzvané arabské jaro z roku 2011 možné odhadnout, podotýká agentura Reuters.
Stát se pod hroutí pod náporem další vlny
Tunisko o víkendu zažilo protesty proti neschopnosti vlády řešit epidemickou situaci. V hlavním městě policie použila pepřový sprej poté, co demonstranti házeli kamení. Volali po odstoupení premiéra Hišíma Mašíšího a rozpuštění parlamentu.
Stovky lidí přišly protestovat i do měst v provinciích Gafsa, Sídí Bú Zíz, Munastír a Nabeul. V Súse se pokoušeli dostat do sídla největší parlamentní strany An-Nahda, v Túziru sídlo strany zapálili.
Prezident se k překvapivému odvolání předsedy vlády a měsíčnímu pozastavení činnosti parlamentu odhodlal po krizovém zasedání s armádními veterány a šéfy bezpečnostních složek, uvedla agentura DPA.
„Zažíváme nejchoulostivější okamžiky tuniských dějin,“ řekl Saíd ve video projevu, během kterého seděl v čele stolu po boku vojenských představitelů a dalších činitelů. „Jednáme v souladu s právním rámcem,“ dodal.
Cestovky přestávají prodávat Tunisko. A obávají se uzavření Egypta |
Později řízením ministerstva vnitra pověřil šéfa prezidentské bezpečnostní jednotky Chálida Jahjávího. Mašíší je podle bezpečnostních zdrojů doma a nebyl zatčen.
Islamisticko-konzervativní strana An-Nahda, jež má v parlamentu nejvíce křesel, krok hlavy státu označila za „puč proti revoluci“. Zjevně tak odkazovala na masové protesty, které v roce 2011 přivedly k pádu režim autoritářského prezidenta Zína Abidína bin Alího. Sesazený premiér se k vývoji událostí dosud nevyjádřil.
Velvyslanec: Cestu do Tuniska bych si rozmyslel. Hranice se mohou zavřít |
Armáda podle Reuters zabránila vstoupit do budovy parlamentu jeho předsedovi a zároveň vůdci strany An-Nahda Rašídu Ghannúšímu. Ten předtím deklaroval, že parlament se sejde na znamení odporu proti Saídovu postupu.
Současně lidi vyzval, aby vyšli do ulici a „státní převrat“ zastavili. Podle Reuters tím stoupá nebezpečí fyzických střetů mezi přívrženci obou znesvářených politických táborů.
Velmi silná vlna koronaviru zasáhla Tunisko v době, kdy se snaží stavět na nohy svou ekonomiku. Rychle přibývá nezaměstnaných a hroutí se státní služby, což podrývá ochotu veřejnosti podporovat demokracii, poznamenává Reuters.
Mašíší minulý týden odvolal ministra zdravotnictví Fauzího Mahdího, když nastal v době muslimského svátku íd al-adhá chaos u očkovacích středisek. Vytvořily se u nich velké fronty, ale pro zájemce nebylo dost vakcín.
Saíd byl zvolen jako nezávislý v prezidentských volbách v roce 2019 na pět let a téhož roku se konaly parlamentní volby. Podle ústavy z roku 2014 jsou prezidentovy pravomoci omezeny na zahraniční a vojenskou agendu, takže kritici tvrdí, že nynějšími kroky své pravomoci překračuje.
Saíd se ale odvolal na ústavní článek číslo 80, který mu umožňuje rozpustit parlament v případě „bezprostředně hrozícího nebezpečí“. Ústava požaduje pro vyřešení podobného sporu svolání zvláštního soudu, což se nestalo. „Považujeme naše instituce stále za fungující. Stoupenci An-Nahdy stejně jako ostatní Tunisané budou bránit revoluci,“ prohlásil Ghannúší.
Česko zařadilo oblíbenou turistickou destinaci na seznam extrémně rizikových zemí 5. července. Cesty tam nejsou zakázané, ale ministerstvo zdravotnictví je důrazně nedoporučuje. „Chybí prakticky všechno. Lůžka intenzivní péče, kyslík, dýchací přístroje. Tunisko už opakovaně požádalo státy NATO o humanitární pomoc,“ popsal pro iDNES. cz situaci velvyslanec Jan Vyčítal.
