Během své kampaně už prostořeký miliardář urazil kdekoho, ale nejvíce se opírá do mexických imigrantů. Loni o nich mluvil jako o násilnících, zločincích a drogových dealerech. Naposledy vyvolal celonárodní rozruch na začátku června, když urazil soudce Gonzala Curiela, který posuzuje žalobu proti Trumpově univerzitě. Trump se nechal slyšet, že Curiel je kvůli svým mexickým kořenům zaujatý.
„Soudce Gonzalo Curiel je v jasném střetu zájmů. Vede spor navzdory svým mexickým kořenům a faktu, že je členem asociace latinskoamerických právníků,“ prohlásil Trump na účet soudce.
Sedmdesátiletý magnát se poté snažil průšvih vyžehlit a otevřeně mluvil o dobrých vztazích, které s Mexičany pěstuje. „Já se s Mexičany přátelím, zaměstnávám tisíce lidí mexického a hispánského původu,“ napsal obratem v prohlášení.
Tou dobou však už poznámku na účet soudce kritizovali nejen jeho oponenti, ale i přátelé a republikánští straníci. Senátor za stát Illinois Mark Kirk dokonce oficiálně zrušil svou podporu Trumpa a stal se tak prvním republikánem, který se od miliardáře odklonil.
Podle předsedy Sněmovny reprezentantů Paula Ryana šlo o „učebnicový příklad rasismu“. Přesto však bude Trumpa podporovat dál. „Distancuji se od těchto projevů. Je mi líto, že je řekl. Jsou nepřijatelné. Ale nemyslím si, že Hillary Clintonová je odpověď,“ prohlásil podle CNN jeden z předních představitelů republikánů, který se s Trumpem jako oficiálním stranickým kandidátem dlouho nedokázal smířit.
Soudce Curiel navíc není Mexičan, ale rodilý Američan z Indiany a dá se říci, že jeho americké kořeny jsou hlubší než ty Trumpovy. Curielův otec sice do Spojených států emigroval z Mexika, nicméně dříve než Trumpova matka ze Skotska, píše web Foreign Policy.
Bílá většina bude brzy menšina
Není to poprvé, co se musí vedení republikánů kvůli Trumpovi strachovat o přízeň menšin. Ve Spojených státech totiž roky platí, že prezidentské volby rozhodují hlasy menšin, a to převážně Hispánci.
V roce 2012 volilo Baracka Obamu 7 z 10 Hispánců či Asiatů a 93 procent černochů. Demografická struktura USA se navíc nadále mění. Černochům a Hispáncům se rodí více dětí než bělochům a odborníci spočítali, že v roce 2044 budou běloši ve Spojených státech představovat menšinu.
Americké volbyVYTRVALEC: Sanders bojuje lépe a déle, než se čekalo KOMENTÁŘ: Hledá se Trumpovo číslo dvě REPUBLIKÁNI: Trump má boj o Bílý dům jistý VOLBY: Finále Clintonová-Trump je zase blíž PRIMÁRKY: Více než čtyřměsíční maraton voleb PODROBNÉ PROFILY
|
Republikáni se proto bojí, že pokud Trump přijde o další hlasy Hispánců, pomůže tím jen táboru demokratů. Média přitom tuto teorii podporují. „V Americe není pro Donalda Trumpa dost bílých voličů, aby díky nim vyhrál. Nechává se porazit menšinami,“ uvedl komentátor televize MSNBC Joe Scarborough.
Podle průzkumu The New York Times však má Trump šanci vyhrát i bez hlasů menšin. Republikáni si dnes myslí, že jediným receptem na vítězství je co nejvíce rozšířit svou voličskou základnu mezi bílými voliči a přesvědčit i část Hispánců a černochů. Podle NY Times je však tento předpoklad špatný.
Bílí voliči chodí volit častěji
Většina úvah o demografickém profilu voličů - jejich věku, původu a vzdělání - vychází z exit polls (tedy průzkumů mezi voliči odcházejících z volební místnosti). Ty však nejsou zcela přesné. „Mají nám říct, koho lidé volili. Nejsou dělané tak, aby vypovídaly o demografickém profilu voličů,“ upozorňuje politolog Michael McDonald z univerzity na Floridě.
NY Times založil svůj výzkum na údajích ze sčítání obyvatel, výsledcích voleb a tisících rozhovorech pořízených během předvolebních průzkumů. Na základě těchto dat analytici došli k závěru, že v roce 2012 přišlo k urnám mnohem více starších, bílých a méně vzdělaných voličů, než se doposud uvádělo.
To jsou pro republikány dobré vyhlídky, protože etnické menšiny totiž nepatří mezi jejich typické voliče. Na druhou stranu je těžké je přesvědčit, aby vyrazili k volbám.
„Zapojení do politického procesu v USA není stejné. Bílí voliči chodí volit častěji než Hispánci nebo Afroameričané. Může za to malá identifikace se sytémem, nízká vzdělanost nebo špatná ekonomická situace. Co přesně je však tím rozhodujícím faktorem, to nikdo najisto neřekne,“ uvedl iDNES.cz politolog Jiří Pondělíček z katedry Severoamerických studií na Karlově univerzitě.
Trumpovi chybí hlasy vzdělaných bělochů
V roce 2012 podle průzkumů tvořili běloši 72 procent voličů, černoši 13 procent a Hispánci destinu voličů. Analýza NY Times dochází k závěru, že bílých voličů bylo ještě více - celkem 76 procent. Podle analytika portálu FiveThirtyEight.com Harryho Entena je tohle pro Trumpa dobrá zpráva, protože s takovými voliči se mu bude pracovat snáz.
Donald Trump ukončil spolupráci se šéfem své kampaně Coreym Lewandowskim. "Jsme vděční Coreymu za jeho tvrdou práci a obětavost a přejeme mu vše nejlepší do budoucna," uvedla Trumpova mluvčí Hope Hicksová. Podle zdrojů webu The New York Times, který zprávu přinesl jako první, měl Lewandowski delší dobu problémy s novináři i s lidmi, kteří kampaň vedou. |
„Mezi bílými voliči, pokud nebudeme brát určité vybrané demografické skupiny jako třeba svobodné ženy, si Trump stojí dobře. To, že je dokáže oslovit, souvisí s určitým přesvědčením části bělošských voličů, především republikánů, kteří vnímají vztahy v USA jako hru s nulovým součtem. Mají pocit, že o co lépe se budou mít černoši, Hispánci nebo Asiaté, o to hůře se musí mít běloši. Reálné nebo domnělé pokroky, které tyto menšiny v posledních letech udělaly, tak berou jako ohrožení své pozice,“ řekl Pondělíček.
Trump cítí svůj potenciál u bílých voličů, a proto volí rétoriku zaměřenou proti menšinám. Zatím však nedokázal oslovit dost bělochů, aby Hillary Clintonovou porazil. Pokud by letos v listopadu dorazila do volebních místností stejná skladba voličů jako v roce 2012, potřeboval by k výhře o 22 procent více bílých voličů, než demokratická kandidátka. A ty dnes nemá.
Ztrácí především u vzdělaných obyvatel, kteří spíše přijdou k volbám a které svým vyhraněným stylem nezaujal. „Co získal nominaci republikánů, tak si všichni slibovali, že svou rétoriku umírní, umravní a posune se do politického středu. Bez středových voličů sice můžete vyhrát primárky, ale není možné se bez nich stát prezidentem,“ uvedl Pondělíček.
Trump sám sliboval, že se umírní. Pak však zaútočil na soudce Curiela a po útocích v Orlandu se chvástal, že útok islamistů předvídal. „Právě u těch vzdělanějších voličů, kterým na tomhle více záleží, to bylo vnímáno velmi negativně. Nyní je tak otázka, jestli se Trump dokáže ještě umravnit a pokud ano - uvěří mu to ještě někdo?,“ uvažoval Pondělíček.
16. března 2016 |
