Apalačské hory byly pod dlouhá desetiletí krajem uhlí a oceláren. Někdejší prosperita je však dávno pryč. Těžba od 90. let konstantně klesá, doly se zavírají, mizí práce i lidé. Zůstaly jen kopce rozorané rypadly a vybydlená města. Úroveň chudoby je zde jedna z nejvyšších v USA, počet zemřelých převyšuje počet narozených.
Úpadku napomohla i vláda Baracka Obamy, která zavedla přísná omezení emisí z elektráren. Jen v Západní Virginii těžaři za osm let Obamovy vlády propustili 12 000 lidí. Není proto divu, že místní na podzim masivně podpořili Donalda Trumpa, který sliboval, že americkým horníkům a ocelářům vrátí práci a zruší Obamovy ekologické regule. Realitní magnát v Západní Virginii získal 69 procent hlasů, v Kentucky 62,5 procenta.
Nyní to však vypadá, že Trump na své voliče z Apalačských hor zapomněl. V návrhu rozpočtových škrtů, které ve čtvrtek předložil Kongresu, počítá i s drastickým omezením financování Apalačského regionálního výboru (ARC) a Správy ekonomického rozvoje USA, tedy organizací, které pomáhají Západní Virginii a Kentucky zotavit se z úpadku a nastartovat diverzifikaci ekonomiky (o rozpočtových škrtech čtěte více zde).
Uhlí dojde, tuší horníci
Proti ořezávání pomoci se už ozývají první kritické hlasy. „Prezident vyhrál volby ve venkovských oblastech. Skutečně bych byl rád, pokud by využíval program ARC a pomohl nám k tomu, abychom si dokázali pomoci sami,“ řekl republikánský kongresman Hal Rogers, který zastupuje uhelné okresy Kentucky. Během jednání o rozpočtu hodlá ze všech sil bojovat za zachování financování pomoci pro horníky.
Trumpovy škrty by měly federální vládě ušetřit 340 milionů dolarů. Zastánci omezování pomoci tvrdí, že agendu ARC by měly převzít jednotlivé státy, aby se zajistila transparentnost a zamezilo se duplicitním výdajům. Sama ARC tvrdí, že její projekty vytváří 23 670 pracovních pozic, jejími vzdělávacími a rekvalifikačními kurzy projde 49 000 dělníků a studentů.
Jedním z nich je Rigel Preston, 38letý bývalý horník z východní Kentucky, který získal placené místo stážisty v technologické společnosti Interapt. Stejně jako řada ostatních horníků je přesvědčený, že těžba uhlí v Apalačských horách je minulostí a nezvrátí to ani Trumpovy plány na zrušení ekologických regulací. „Mé zkušenosti z dolu mi říkají, že to skončilo. Uhlí jednoho dne prostě dojde,“ soudí Preston.
Firma Interapt věří, že v chudém regionu sežene nové zaměstnance a nyní hledá stovku zájemců, kterým zaplatí 36týdenní kurz programování. „Východ Kentucky nám nabízí příležitosti a zkušenou pracovní sílu. Nežijí tu jen lidé, kteří by čekali, až se zase otevřou doly,“ myslí si šéf společnosti Ankur Gopal.
Za koncem uhlí je i levný zemní plyn
List The Washington Post předpokládá, že Trump ještě tento týden podepíše dekret proti Obamově klimatické politice. Direktiva by měla vládu pověřit, aby upravila regulace týkající se omezení emisí oxidu uhličitého u uhelných elektráren a aby zrušila moratorium na pronájem pozemků k rozšiřování těžby černého uhlí.
Trump také krátce po svém nástupu do úřadu podepsal dekret, kterým zrušil Obamovu regulaci zaměřenou na ochranu vodních toků. V Západní Virginii je kvůli následkům těžby uhlí znečištěno 22 procent řek a potoků. Prezident tvrdí, že tím zachrání 77 000 pracovních míst, analýzy toto tvrzení však zpochybňují.
The Washington Post upozorňuje, že z nezaměstnanosti v „uhelných státech“ nelze vinit jen opatření na ochranu životního prostředí a Baracka Obamu. Úpadek uhelného průmyslu začal dávno před jeho nástupem do úřadu a na propouštění se podílí řada faktorů, například vyšší efektivita způsobená automatizací a především fakt, že řada elektráren přechází na levnější a čistší zemní plyn.
