V Texasu 1. září začal platit zákon, který zakazuje provádět všechny potraty od okamžiku, kdy lze detekovat srdeční tep embrya. To ve většině případů znamená zhruba od šestého týdne těhotenství. Velká část žen v takto ranné fázi těhotenství ještě ani neví, že je těhotná. Výjimku nemají ani případy incestu a znásilnění.
Podobně zaměřené zákony v posledních letech přijala řada republikány ovládaných států, zrušily je však soudy s odkazem na rozhodnutí nejvyššího soudu v případu Roeová versus Wade z roku 1973, které de facto povolilo potraty v celých USA.
Texaský zákon nicméně přistupuje k zákazu interrupcí novým způsobem, jehož ústavnost americké soudy dosud neposuzovaly. Zakazuje vymáhat zákaz státním úřadům, namísto toho však dává možnost všem soukromým osobám v USA podat žalobu na kohokoliv, kdo při provádění potratu napomáhal, ať už na lékaře, zdravotní sestry, nebo i řidiče, který ženu dovezl do potratové kliniky. Zákon přitom žalujícím dává možnost žádat o náhrady soudních výloh a k tomu odškodnění ve výši nejméně 10 000 dolarů (220 000 korun).
Zákon vstoupil v platnost i přes stížnosti organizací hájících práva na umělé přerušení těhotenství, které žádaly o zablokování normy nejvyšší soud. Ten však jejich žádost svým velmi kontroverzním rozhodnutím odmítl. Nezabýval se nicméně tím, zda je samotný zákon a jeho nezvyklý mechanismus fungování v souladu s ústavou.
Lékař v Texasu cíleně porušil potratový zákon. Právní bitvy se rozjíždějí |
Americké ministerstvo spravedlnosti v polovině září požádalo federální soud, aby dočasně zablokoval možnost vymáhat tento texaský zákon o ukončení těhotenství. Ministerstvo již dříve sporný zákon napadlo soudně, právní bitva však může trvat měsíce. Federální vláda proto požádala, aby soud do té doby zákon dočasně zneplatnil, což byl výrazně rychlejší proces.
Verdikt federálního soudu sice platnost zákona pozastavil, lékaři ale tyto zákroky nejspíš nezačnou opět provádět ihned. Obávají se totiž, že bez trvalejší právní ochrany je za provedení zákroku stihnou tvrdé tresty. Za úspěšné provedení potratu hrozí pokuta až 10 000 dolarů (220 000 korun). Pokud by odvolací soud zablokování zákona zrušil, mohli by lékaři a další osoby čelit žalobám i za zákroky, které provedli v době, kdy byl zákon ještě dočasně zneplatněn, poznamenává list The New York Times.
Proti zákonu se postavil i americký prezident Joe Biden, podle kterého zákon omezuje ústavní práva žen. Proti normě opakovaně demonstrovaly tisíce žen na různých místech Spojených států
O texaský zákon se v příštích týdnech povedou bitvy u federálních i státních soudů. List The New York Times přitom poznamenává, že pokud by normu některý z odvolacích soudů prohlásil za ústavní, nemusela by se kauza ani dostat k nejvyššímu soudu, jenž by v takovém případě mohl odmítnout se kauzou zabývat.
Takový vývoj by zřejmě vedl k přijímání podobných zákonů v dalších konzervativně laděných státech USA. Poskytl by totiž odpůrcům potratů způsob, jak potraty zakázat bez nutnosti napadat rozhodnutí Roeová versus Wade, o jehož zvrácení konzervativci usilují už několik desetiletí.
Tento význačný precedent přitom ještě letos čeká další test, nejvyšší soud začne v prosinci projednávat spor ohledně potratového zákona ve státu Mississippi, jehož cílem je právě zrušení rozhodnutí Roeová versus Wade. Podobné pokusy byly v minulosti neúspěšné, v soudu však za posledních několik let přibyli tři konzervativně ladění soudci a podle expertů je tak nyní výsledek sporu těžko předvídatelný.
2. září 2021 |
