„V syrském konfliktu musíme zesílit humanitární úsilí. Tím myslím především humanitární pomoc syrskému lidu a regionům, kam by se uprchlíci v zahraničí mohli vrátit,“ prohlásil v sobotu Putin před setkáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Ze Sýrie kvůli válce uprchlo asi šest milionů lidí. V Turecku dnes žijí zhruba tři miliony Syřanů, milion jich je v Libanonu, podobný počet i v Jordánsku. Statisíce Syřanů přijalo v době vrcholící migrační krize Německo.
„Pro Evropu je to potenciálně velká zátěž. Proto musíme udělat vše pro to, aby se tito lidé dostali domů,“ řekl Putin a zdůraznil potřebu obnovit základní služby, jako jsou dodávky vody či zdravotnictví. OSN celkové náklady na rekonstrukci země odhaduje na 250 miliard dolarů, což je částka, která je pro Rusko a další spojence syrského režimu mimo jejich možnosti.
Více než sedmiletá válka v Sýrii se nedávno překlopila do nové fáze. Vláda Bašára Asada zpacifikovala zbývající bašty odporu na jihu země. Poslední povstalci jsou soustředěni v provincii Idlíb, kde mají hlavní slovo islamisté. Mimo Asadovu kontrolu zůstává ještě turecký protektorát na severu Sýrie a Kurdy ovládaná území východně od Eufratu.
Asadova vláda v posledních měsících oficiálně vyzývá uprchlíky, aby se vrátili domů. Minulý týden za velké pozornosti médií překročil syrskou hranici konvoj uprchlíků z Libanonu, pro které uspořádala velké uvítání. Dobrovolníci jim rozdávali jídlo a pití a vládou placené SIM karty. „Syrské vítězství bude úplné, teprve až se podaří návrat uprchlíků,“ prohlásil podle agentury AFP představitel syrské vlády Husajn Makhlúf.
Dekret číslo deset
List The Wall Street Journal však upozornil, že vláda jim v tom zároveň klade překážky. V posledních měsících bez udání důvodu zamítla stovky žádostí, které vyplnili syrští uprchlíci v Libanonu. Ti pro návrat do vlasti potřebují průkaz totožnosti, o který často při útěku z domova přišli. Syrské úřady jim také musí vydat povolení pro cestu ve vládou organizovaných konvojích, hodně času zaberou bezpečnostní prověrky.
Západní diplomaté a znalci regionu se domnívají, že vláda v Damašku miliony svých občanů, kteří prchli do ciziny, hodlá využít při vyjednávání o zahraniční pomoci. „Syrská vláda je chce nasadit jako vyjednávací páku. Chce peníze a snaží se je zpeněžit. A není jisté, že všechny peníze půjdou na rekonstrukci,“ řekla americkému listu odbornice na Blízký východ Maha Yahyaová.
Asadův režim uprchlíkům brání v návratu i jinými způsoby. Syrský prezident na počátku dubna vydal „rekonstrukční dekret“ číslo deset. Syřané od začátku jeho platnosti budou mít třicet dní na to, aby prokázali původ svého nemovitého majetku. Pro většinu z nich je něco takového prakticky nemožné, a odborníci proto dekret označují za vyvlastnění nemovitostí „nepřátelů režimu“ (více čtěte zde: Asad uprchlíkům zabaví nemovitosti. Už nám tu zůstanou, bojí se Němci).
Podle časopisu The Economist může být důvodem i fakt, že většina uprchlíků se hlásí k sunnitské větvi islámu a klan Asadů patří k alávitům, tedy odnoži šíitů. Asad už před časem prohlásil, že „v Sýrii je dnes zdravější a homogennější společnost“ a existují důvodné obavy, že rekonstrukci země chápe jako způsob, jak odměnit své věrné.
Nejdřív jednání, potom peníze
Evropská unie zatím setrvává na stanovisku, že syrské vládě žádnou finanční pomoc na rekonstrukci země nepošle, dokud nenastanou skutečné rozhovory o politickém řešení války zaštítěné OSN. Stejnou podmínku vznáší také Američané.
„Tudy vede cesta k tomu, co podle našeho přesvědčení režim a Rusové tolik chtějí. Totiž k přílivu mezinárodních peněz do trosek Sýrie,“ uvedl podle The Washington Post David M. Satterfield z amerického ministerstva zahraničí. Američané kromě jiného požadují také odchod íránských jednotek ze Sýrie.
Obnova Sýrie začíná. Asad odměňuje Rusko a Írán, šanci cítí i Češi |
Ministerstvo zahraničí kromě toho minulý týden odvolalo plány na financování rekonstrukce někdejších území Islámského státu, jako je město Rakká, které americké nálety prakticky srovnaly se zemí. Američané původně slibovali 230 milionů dolarů, tyto peníze by nyní měly poslat jiné země. Například Saúdská Arábie už slíbila sto milionů.
Podle ruských údajů se za posledního dva a půl roku do Sýrie vrátilo 300 000 uprchlíků. Podle OSN však zatím země není bezpečná. Lidem, kteří se účastnili protivládních protestů, hrozí represe, muži musí počítat s možným odvodem do armády. „Tady jsem uprchlík. Ale v Sýrii jsem zrádce,“ svěřil se reportérům The New York Times bývalý voják Abú Fares, jeden z tisíců uprchlíků obývajících libanonské město Arsal.
Většina jeho krajanů už má ale po letech ubohého života v exilu dost a chtějí se vrátit do vlasti. „Žilo by se mi tam lépe než tady,“ je přesvědčen Mohsin Išak, který se před válkou živil jako taxikář na opačné straně hranice. „Žiju tady ve stanu. Klidně si ho postavím i tam, pokud budu muset,“ dodal.
Asad si zajel zkontrolovat Ghútu. Lidé se vrací k vládě, prohlásil (19. 3. 2018):
19. března 2018 |
