V Sýrii se stále střílí a v uprchlických táborech živoří statisíce lidí. Faktem však je, že nejintenzivnější boje už skončily. Vláda Bašára Asada za pomoci Ruska a Íránu dostala pod kontrolu klíčové oblasti a rebelové ovládají už jen několik kapes odporu.
Nejvýznamnější z nich je provincie Idlíb, kde dominuje džihádistická aliance Tahrír aš-Šám (dříve An-Nusra). Do Idlíbu nedávno vstoupily turecké jednotky, které podle Ankary mají dohlédnout na vznik bezpečnostní zóny dohodnuté v Astaně. V poušti u východních hranic se rychle scvrkává území ovládané Islámským státem.
Účet šestileté občanské války je katastrofální: až 500 000 mrtvých a miliony uprchlíků, kteří se nyní začínají pomalu vracet domů. Humanitární organizace odhadují, že rekonstrukce rozbombardované země vyjde na 300 miliard dolarů. A právě nyní podle webu The Foreign Policy nastala doba, kdy režim v Damašku rozděluje lukrativní kontrakty na obnovu zničených mostů, silnic a elektráren.
Rusové těží fosfáty a ropu
V srpnu se v syrském hlavním městě konal mezinárodní veletrh, kterého se zúčastnily firmy z třiadvaceti zemí. Byla to první akce tohoto druhu od začátku války a signál, že Sýrie se opět otevírá byznysu. Vítány jsou ovšem jen firmy ze zemí, které ve válce nepodporovaly Asadovy nepřátele.
Většinu kontraktů by tak měli získat Rusové a Íránci. Damašek už v listopadu minulého roku přislíbil, že ruské společnosti budou mít při přidělování kontraktů přednost. Ruské firmy, jejichž žoldnéři v Sýrii bojují proti IS, dostali v létě povolení na dobytých územích těžit ropu a zemní plyn.
Pohled na trosky Rakká z dronu:
Firma Strojtransgaz, kterou ovládá blízký spojenec Kremlu Gennadij Timčenko, od léta těží fosfáty jižně od Palmýry. Syřané nyní chtějí tyto ložiska spojit 290 kilometrů dlouhou železnicí se středomořským přístavem Tartús. Na projektu za dvě miliardy dolarů (asi 43,5 miliardy korun) by se podle webu RBK měly podílet ruské státní železnice.
Koncem září také Moskva a Damašek podepsaly kontrakt na dodávku tří milionů tun pšenice v průběhu následujících tří let. Podle The Foreign Policy se uvažuje o založení společné banky, která by měla investiční projekty v zdemolované zemi zjednodušit.
Íránci opraví elektrárny
Velkou zásluhu na odvrácení Asadova pádu má i jeho dlouhodobý spojenec Írán. Firmy napojené na íránské Revoluční gardy, které v Sýrii přišly asi o tisícovku mužů, dostaly letos kontrakty na obnovu telekomunikací a některých dolů. V polovině září Íránci podepsali memorandum o rekonstrukci elektrické sítě a výstavby několika nových elektráren. Hodnota kontraktu se odhaduje na stamiliony eur.
Trest za rebeliiVelká poválečná obnova se podle The Foreign Policy nebude týkat všech území pod kontrolou Asadova režimu. Někdejší bašty povstalců mohou zřejmě na investice do zničené infrastruktury zapomenout, protože režim je chce potrestat. „Syrský režim nemá zájem rekonstruovat celou Sýrii, ale jen loajální oblasti,“ míní Lina Khatibová z think tanku Chatham House. Humanitární organizace se proto obávají, že selektivní investice dále prohloubí jizvy a křivdy způsobené krvavým konfliktem. |
„Íránské Revoluční gardy zachránily Asadův režim před kolapsem a Damašek za to zaplatí vysokou cenu. Revoluční gardy nyní Sýrii vlastní,“ poznamenal pro agenturu Reuters znalec mocenských struktur šíitského režimu v Teheránu Emanuele Ottolenghi. „Očekávám, že to je začátek vlny kontraktů přiklepnutých společnostem Revolučních gard,“ dodal.
Šanci cítí i Čína, Brazílie zase minulý týden oznámila záměr opět otevřít svoji ambasádu v Sýrii a plně obnovit diplomatické styky. Na veletrhu v Damašku bylo i několik západních firem. „Vracíme se do Sýrie, protože je to slibná země,“ uvedl pro AFP zástupce německého výrobce plastového potrubí Ostendorf Kunststoffe. Na veletrhu měly stánek i dvě francouzské firmy.
Většina firem ze Západu na lukrativní kontrakty může zapomenout. Spojené státy, Británie a země Perského zálivu ostatně v září na půdě OSN prohlásily, že pokud nebude započat „politický proces“ Asadova odchodu, tak se do poválečné obnovy nezapojí. „Musíme zajistit, že na rekonstrukci území pod kontrolou tohoto brutálního diktátora nepůjde ani dolar. Ani jediný dolar,“ zdůraznil minulý týden bezpečnostní poradce amerického prezidenta H.R. McMaster.
Hlásí se i Češi
O byznys v poválečné Sýrii má zájem i Česká republika. Už před dvěma lety na toto téma v Damašku jednal náměstek ministerstva zahraničí Martin Tlapa a jeho šéf Lubomír Zaorálek letos v březnu prohlásil: „Rekonstrukce Sýrie bude velká výzva a budeme se snažit být u toho.“
Na srpnovém veletrhu mělo zastoupení několik českých firem. „Mezinárodního veletrhu v Damašku se zúčastnili čtyři čeští podnikatelé, kteří zastupovali dohromady šest českých firem. Další české společnosti se zúčastnily katalogovou formou,“ uvedl pro iDNES.cz vedoucí ekonomického úseku při české ambasádě v Damašku Pavel Buchta.
Na zprostředkování kontaktů v Sýrii se specializuje například společnost Dealtrade Group. Její jednatel Ondřej Krátký tvrdí, že se na něj obrátily desítky českých firem. „V současné době zastupuji cca patnáct firem,“ upřesnil pro iDNES.cz s tím, že nejčastěji se jedná o společnosti podnikající v potravinářství, infrastruktuře či stavebnictví.
Podnikatelské příležitosti firmy jsou podle Krátkého v Sýrii široké: poradenství všeho druhu, prodej technologických řešení, prodej výrobních technologií z druhé ruky, zpracování stavebního materiálu, založení výrobní či re-exportní pobočky či outsourcing lidí. „Klíčové je mít vždy konkrétní představu, směřovat ji na příslušné lidi a mít realistická očekávání,“ radí Ondřej Krátký, který se Blízkém východě pohybuje už osm let.
Sankce a embarga
Podnikání v rozvrácené zemi ovládané Asadovým autoritářským režimem má však pochopitelně i svá rizika. “Otázkou je návratnost investic a stabilita investičního prostředí,“ upozorňuje Jan Daniel, odborník na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů.
„Vláda práva v Sýrii moc nefunguje a spousta současných projektů je tam dělána jako zvláštní Public Private Partnership přes syrské byznys elity. Dokážu si představit, že nějaká investice bude zmařena jen proto, že někdo z vládní kliky řekne, že to prostě bude jinak,“ zamýšlí se.
Válka v SýriiDAJR AZ-ZAUR: IS zajal dva ruské žoldáky RUSKO: Moskva tají skutečný počet padlých KOMENTÁŘ: Bojiště nové studené války POČTY: Kolik Rusy stojí války v Sýrii? DAMAŠEK: Režim tiskne bankovky s Asadem TRUMP: Konec pomoci pro syrské povstalce ČESKO: Asadovi prominenti jezdí do Česka OSN: Půl milionu Syřanů se letos vrátilo domů GEOPOLITIKA: V Sýrii začíná být těsno |
Problémem je pochopitelně i mezinárodní politika, která investiční možnosti omezuje. Na sankčním seznamu Evropské unie je v současnosti 255 představitelů syrského režimu a 67 firem, které jsou na něj napojeny. Evropské firmy nesmí do Sýrie vyvážet zbraně či technologii k sledování a rušení internetu či telefonů, zakázaný je export luxusního zboží a ropných produktů.
EU navíc podobně jako Spojené státy dala najevo, že je ochotná podílet se na znovuvybudování Sýrie až poté, co dojde k předání politické moci. „To se samozřejmě dosud nestalo, takže jakékoliv větší zapojení by šlo proti deklaracím EU a to by potenciálně mohlo znamenat problém,“ dodává Daniel.
Diplomatický konflikt kvůli aktivitám českých firem však považuje za nepravděpodobný. „Jde o to, co by tam dělaly. Pokud by to byly menší věci, tak to spadne pod radar. Pokud by to byla obnova vojenské infrastruktury, což je pochopitelně něco, co by Češi přece jen nedělali, nebo by se to dotýkalo lidí, kteří jsou přímo napojení na režim, tak tam by to samozřejmě problém byl,“ upozorňuje.
Že jde o citlivé téma, dokazuje i to, že české firmy se svými aktivitami v Sýrii nechtějí chlubit a přejí si zůstat v anonymitě. Ambasáda v Damašku, která v minulosti čelila kritice za příliš vstřícný přístup k Asadově režimu, zdůrazňuje, že Češi se zajímají jen o odvětví, na něž se nevztahují mezinárodní sankce.
„Rekonstrukce země bude moci začít teprve na základě pokroku v mírových a politických jednáních. V této fázi se Česká republika proto primárně zaměřuje na humanitární pomoc pro trpící obyvatelstvo,“ uvedl Pavel Buchta s tím, že velvyslanectví se v podnikatelských jednáních přímo neangažuje.
