Za Švýcarskou lidovou stranou (SVP), která svou předvolební kampaň zaměřila na postoj proti přistěhovalcům, jsou sociální demokraté se ziskem 18,9 procenta hlasů, následováni liberály s 15 procenty a křesťanskými demokraty s 12 procenty hlasů.
V Národní radě zasednou ještě zelení s 8,1 procenta hlasů, zelení liberálové s 5,5 procenta hlasů a nově také Občanskodemokratická strana (BDP), která vznikla odštěpením od SVP a dostala asi 5,4 procenta všech hlasů. Právě BDP a zelení liberálové jsou považováni za největší vítěze voleb, protože si oproti těm předchozím nejvýrazněji polepšili.
Z více než pěti milionů oprávněných voličů se hlasování zúčastnilo 48,4 procenta.
Švýcarská Národní rada má 200 křesel, do nichž se poslanci volí jednou za čtyři roky na základě poměrného volebního systému. Horní komora parlamentu, Stavovská rada, má 46 členů. Způsob jejich volby i funkční období jsou závislé na kantonálních ústavách, volby probíhají souběžně s volbami do dolní komory.
Nový parlament po svém ustavení, což má být zhruba v polovině prosince, zvolí i členy vlády - Spolkové rady, kterých je sedm. Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok svého předsedu, který je i prezidentem země a reprezentuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.
